Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - životní prostředí
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > 
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

Fritjof Capra – Bod obratu: Zpráva o světě, který věda zavedla do slepé uličky

20. 11. 2006
Tomáš Tetiva -


Caprova kniha Bod obratu je ambiciózním pokusem uchopit procesy změn, ke kterým došlo a dochází ve vědě a v jejich důsledcích i v našem každodenním životě. Capra jakožto erudovaný vědec a současně vizionář popsal krizi soudobého světa a současně nastínil cestu, jak z ní ven – v termínech environmentálního hnutí – cestu k trvale udržitelnému rozvoji. Neudržitelnost našeho vidění světa a našeho postoje vůči němu je totiž ústředním tématem Caprovy knihy.

Kniha Bod obratu Fritjofa Capry vyšla poprvé v roce 1982 a u nás ji v roce 2002 vydalo nakladatelství Dharma Gaia, kde v současnosti vychází v dalším vydání. Přestože už od jejího prvního vydání uplynulo téměř čtvrt století, není přehnané tvrzení říci, že Bod obratu je nepostradatelná kniha. Není mnoho dalších knih, které by takto dokázaly vnést světlo a řád do současného věku planetárních změn, které probíhají od konce šedesátých let a s nástupem informačních technologií v posledním desetiletí prudce akcelerují.

Racionální převrat, který vyústil v globální iracionalitu

Důraz na racionalitu a objektivistický postoj ke světu, který převládl v 18. století a položil základy vědeckého a technologického rozvoje, zdánlivě otevřel cestu k blahobytu, rozvoji a toleranci. Avšak právě tento přístup, který se opíral o Descartovu filozofii a Newtonovu vědu, nevedl ruku v ruce s průmyslovou revolucí jenom k nové a prosperující společnosti, ale jeho odvrácenou stranou se stala hluboká environmentální, spirituální a morální krize celého světa.

Jak přesvědčivě dokládá Capra, došlo k tomu v důsledku nekritického uplatňování karteziánsko-descartovské vize světa, podle které je svět velký mechanismus složený z jednotlivých a nahraditelných součástek. Tento postoj má podle Capry nedozírné důsledky, jejichž negativní dopady pociťuje celá moderní společnost. Fatálním chybou v tomto paradigmatu bylo totiž právě nepochopení a opomenutí vzájemných vztahů a rolí, do kterých jednotlivé části světa vstupují.

Capra říká, svět není stroj, kde lze jednu porouchanou část vyměnit nebo opravit, aniž by to mělo dopady na jeho fungování, je to spíše velký organismus, který je protkaný miriádami nejrůznějších vztahů, které zakládají smysl a povahu světa. Bez respektu k sociální a ekologické rovnováze začíná svět klouzat do stále hlubší krize, jejímž jedním z nejvážnějších projevů je např. využívání jaderné energie v průmyslu a plánování války za využití jaderných zbraní.

„Psychologickým pozadím tohoto jaderného šílenství je přehnaný důraz na sebeprosazování, ovládání a moc, nadměrná soutěživost a posedlost „vítězstvím“, tedy typické znaky patriarchální kultury. Agresivní vyhrožování, v celé lidské historii doména mužů, probíhá nyní prostřednictvím jaderných zbraní, bez vědomí enormního rozdílu v násilí a destruktivním potenciálu. Jaderné zbraně jsou nejtragičtější příklad lpění na starém paradigmatu, jež už dávno ztratilo svoji užitečnost,“ píše Capra.

Dalším z praktických důsledků nerespektování vazeb v životním prostředí je také např. proces klimatických změn, které mají stále vážnější dopady na celý svět. Přestože v knize toto téma vzhledem k době jejího vzniku není nikterak zdůrazněno, dnes už lze globální oteplování a klimatické změny považovat za nejzásadnější ekologický problém.

Hledání souvislostí a pokus o návrat k rovnováze

Postupně se však mechanistický pohled na život ukázal jako neudržitelný a nástup kvantové fyziky na počátku 20. století položil teoretické základy tomu, čemu Capra říká „změna paradigmatu“. Podle něj bychom měli uplatňovat tzv. systémový neboli holistický přístup k realitě, tedy přístup, který respektuje vzájemné vazby mezi jednotlivými prvky a je tedy svojí podstatou hluboce ekologický. Důležitým postřehem je také souvislost mezi objevy kvantové fyziky a viděním světa ve Východní spiritualitě.

O tomto přístupu ke světu mluví Capra v poslední části své knihy nazvané příznačně Nová vize reality. Zde se snaží nastínit nejrůznější způsoby, jak se vypořádat se starým a nyní již nefunkčním paradigmatem a nalézt cestu k trvale udržitelnému rozvoji. Podle něj se nositeli změny stanou jedinci s vizí, velkou důležitost také přikládá ekologickému hnutí a feminismu a novým progresivním proudům ve vědě a společnosti.

Avšak zatímco jeho analýza starého a nového paradigmatu a zdůvodnění potřeby změny je v podstatě perfektnímu a málo co jí lze vytknout, tady naopak jeho výklad začíná místy postrádat přesvědčivost. Nelze přehlédnout, že jeho vize „cesty jak z toho ven“ je dosti ovlivněná dobovým hnutím new age a je diskutabilní, jak jsou tyto modely dneska funkční. Kromě toho nelze ani přehlédnout jeho očividné sympatie s neomarxistickou filozofií, byť jeho metodologie stojí především na prvcích čínské filozofie.

Zde se také dostává do jakési pasti, když se snaží nadefinovat, jak by měla vypadat nová přicházející kultura a civilizace. Život je přece jenom příliš živelný než aby se dal sevřít do nějakých rámců, které začneme považovat za závazné a správné, nehledě na to, že tím přesně naplňuje ono staré paradigma, které se snažilo přetvořit svět k obrazu svému. Jinými slovy, analýza globální krize je výstižná, odpověď na její důsledky už trochu pokulhává.

Ale to nic nemění na tom, že Bod obratu je kniha, která je zásadní z hlediska porozumění světu a změn, které probíhají kolem nás. Caprův autorský přínos nespočívá v původnosti myšlenek (sám v předmluvě říká, že žádná z částí knihy není úplně originální), ale především v tom, jak téma dokázal uchopit, popsat a dát to souvislostí. Velmi přesvědčivě ukázal, jak jsou důležité jsou vazby a vzájemné vztahy nejenom v předmětu výzkumu jednotlivých věd, ale také v životním prostředí a ve společnosti.

„Po čase úpadku přijde bod obratu. Mocný proud světla, který byl zapuzen, se vrátí. Cosi se blíží, ale nebude to působit silou...Pohyb je přirozený, povstává samovolně. Z tohoto důvodu je přeměna starého snadná. Staré odchází a nové nastupuje. Obé jest odměřováno dobou, proto vše dopadne dobře. - Kniha I-ťing.

Tomáš Tetiva

DISKUSE - KOMENTÁŘE:


-
Informační partner oblasti Životní prostředí
Ekolist
Deník o životním prostředí
-

Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz