Bagrem za svět krásnější

22. 11. 2006 - Petr Jelínek, Literární noviny

Lesníci na Mendelově univerzitě v Brně by rádi vykročili novým směrem, současně se nedokáží úplně vymanit z časů, kdy vyhledávaným pomocníkem v lese byl i bagr.

Vrchol Hády s vysílačem je z Brna vidět skoro odevšud. Severně od moravské metropole jím začíná hornatina Drahanská vysočina vybíhající z úrodné nížiny kolem soutoku řek Svratka a Svitava. Díky osvícené správě Lichtensteinů nebyly lesy v této části Moravy změněny na smrkové monokultury. Území, které dnes spravuje Školní lesní podnik Křtiny Mendelovy univerzity v Brně, je cenné hned z několika důvodů. Začíná jím Chráněná krajinná oblast Moravský kras, končí jím teplá Panonská oblast s nejsevernějším výskytem některých druhů rostlin a živočichů. Přírodě blízká skladba lesů a pestrost geologických podloží vedl přírodovědce k vyhlášení celé řady zvláště chráněných území. Kolem vrcholu Hády se rozprostírá rezervace s nejpřísnějšími pravidly ochrany - národní přírodní rezervace Hádecká planinka. Další rezervace chránící teplomilné druhy rostlin či pralesovitá společenstva se nachází v bezprostřední blízkosti tohoto chráněného území. A právě zde, pod rezervací Hádecká planinka, se bagruje nová široká lesní cesta Šumbera.

Nápad vytvořit pohodlnou odvozní cestu pro nákladní auta vznikl již koncem minulého století. Projekt vypracoval tehdejší Ústav lesnických staveb a meliorací Lesnické a dřevařské fakulty v Brně, dnes módně přejmenovaný na Ústav ochrany a tvorby krajiny. V roce 2000 získal projekt všechna potřebná povolení a čekalo se jen na peníze. Ty se podařilo získat až na letošní rok, bagrování zaplatil Státní fond životního prostředí.

Povolení bylo třeba od státní ochrany přírody, neboť území je přírodovědně mimořádně cenné. Dne 12. května roku 2000 získal Školní lesní podnik Křtiny povolení Okresního úřadu Brno–venkov a 1. června roku 2000 získal podnik povolení také ze Správy CHKO Moravský kras. Povolení k výstavbě lesní cesty bylo nutné dvakrát prodlužovat, naposledy v roce 2005. Lesníci se zavázali minimalizovat zásahy do krajiny a využít alternativních řešení při stavbě lesní cesty chráněným územím.

Jen odborník mohl z předloženého projektu vyčíst vážné zásahy do lesa, které vznikly při konečné realizaci cesty. Lesní cesta v délce 4,16 kilometru vyžadovala rozsáhlé odlesnění, zářezy do svahu a vysoké náspy. Dnes tak připomíná spíše běžnou silnici než nenápadnou lesní cestu. Odlesněn byl pruh patnáct až čtyřicet metrů široký, celkem asi osm hektarů. Jednalo se o zásah dle zákona vyžadující proces posuzování vlivu na životní prostředí, takzvanou EIA. Takové správní řízení však příslušný stavební úřad v Bílovicích nad Svitavou nevyžadoval, k projektu se tak již státní ochrana přírody znovu nevyjadřovala, lesní cesta sibiřského typu se začala stavět.

Protože podobné lesní cesty stavěné z prostředků státu rostou na Školním lesním podniku jako houby po dešti, je nutné proti jejich dalšímu bujení razantně vystupovat, hlavně je však třeba volat k zodpovědnosti orgány státní ochrany přírody, které stavby, dokonce i v chráněných územích, běžně povolují.

Kritika lesních cest v univerzitních lesích se objevila také ve Výzkumné zprávě hodnotící péči o lesní rezervace ŠLP Křtiny. Tu předložili před rokem Poradnímu sboru Školního lesního podniku Křtiny odborní pracovníci ústavu botaniky Lesnické a dřevařské fakulty. Jako největší problém v managementu chráněných území zde vyhodnotili vysoké stavy zvěře, časté holosečné kácení v ochranných pásmech rezervací a právě lesní cesty a jejich neustálé rozšiřování. Školní lesní podnik Křtiny je přitom prvním lesním majetkem, který přistoupil k prestižní ekologické certifikaci FSC (Forest Stewardship Council). Inspektoři FSC již od roku 1998 každý rok v terénu namátkou kontrolují les a zjišťují, hospodaří-li lesníci dle přísných ekologických standardů, které přijali. Díky certifikátu má univerzitní pila v Olomučanech možnost řezat pro zahraniční odběratele, kteří ekologicky pěstované dřevo požadují. Certifikát FSC na Školním lesním podniku Křtiny se ale letošní rok ocitl v ohrožení, nikoli kvůli lesní cestě, ale několikerým přehmatům v péči o biodiverzitu a neexistenci monitoringu vzácných druhů a společenstev. Vyplývá to ze zprávy britské organizace Soil Association, která každoročně provádí inspekce lesního hospodaření. Během podzimu inspektoři počítají s další návštěvou, během které budou zjišťovat, zda nedostatky byly odstraněny.

Loňskou zprávu inspektorů FSC z organizace Soil Association manažeři ŠLP Křtiny na svých internetových stránkách – na rozdíl od zpráv předchozích – vyvěsili až s ročním zpožděním. Politika nedůvěry k veřejnosti, zatajování informací a překrucování faktů je smutným reziduem v podniku, který se chce vydat moderním směrem v hospodaření s přírodními zdroji, s lesem. Vystoupení zástupce ředitele podniku Pavla Mauera v Jihomoravském Večerníku 1. listopadu letošního roku ukazuje, kudy se práce s veřejností Školního lesního podniku Křtiny bude ubírat. Bagrování lesní cesty Šumbera, proti níž protestovali v ten den aktivisté několika občanských organizací, má podle něj napomoci ochraně přírody.

Téměř deset hektarů odlesněného listnatého lesa v území chráněném jako Natura 2000, bagry zařezané do hádeckého kopce a nově vytvořené rampy přírodě podle vedení podniku nikterak neškodí. Naopak podle Pavla Mauera soustředí turisty mimo nejvzácnější lokality území Hádů. Hády se tak díky činnosti bagrů a pojížděním nákladních automobilů odvážející kmeny stromů z Chráněné krajinné oblasti Moravský kras stanou územím ještě cennějším a turisty vyhledávanějším. Opravdu?

* Petr Jelínek je lesnický expert Hnutí DUHA. Působí rovněž v občanském sdružení Horní mlýn.

* Text vyšel v Literárních novinách 2006-46 na straně 02.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: