Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - vše
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > zprávy
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

Veřejnost může připomínkovat plán ČR, jak odstranit toxické látky

20. 8. 2004 - PRAHA [Econnect / Arnika]

Strategický plán jak odstranit nebezpečné toxické látky z našeho životního prostředí, jako jsou pesticidy nebo polychlorované bifenyly, nyní připravuje Ministerstvo životního prostředí. Celý název dokumentu zní Národní implementační plán Stockholmské úmluvy o persistentních organických polutantech a jeho úkolem je zabezpečit realizaci Stockholmské úmluvy, která vstoupila nedávno v platnost. Až do konce září se k němu může každý občan vyjádřit a vznést své připomínky.

Stockholmská úmluva je mezinárodní dohoda, která má za úkol pomoci zbavit Zemi toxického znečištění. Státy, které ji ratifikují, se zavazují omezit 12 nejvýznamnějších persistentních organických látek (POPs) - konkrétně aldrin, DDT, dieldrin, endrin, heptachlor, hexachlorbenzen, chlordan, mirex, polychlorované bifenyly, polychlorované dibenzo-p-dioxiny, polychlorované dibenzofurany a toxafen. Úmluva vstoupila v platnost dne 17. května 2004 a do poloviny července ji ratifikovalo již 71 zemí.

Inventura POPs v ČR potvrdila, že velikost starých ekologických zátěží díky zanedbání řešení v munilosti je alarmující a že je potřeba je urychlěně řešit vzhledem k tomu, jaký mají vliv na zdraví lidí i stav životního prostředí. Například Chlorované pesticidy a polychlorované bifenyly stále obsahuje řada transformátorů a kondenzátorů. Plán by měl stanovit jak se této ekologické zátěže zbavíme a zároveň by měl určit, jak vzniku toxických látek jako jsou např. dioxiny předcházet. Pro zabezpečení plnění úmluvy a plnění strategického plánu plánuje MŽP také vytvoření Národního centra pro persistentní organické polutanty. Plán je zveřejněn na stránkách MŽP. První Návrh Národního implementačního plánu Stockholmské úmluvy pro ČR, který pak MŽP přepracovalo, lze nalézt na internetových stránkách TOCOENu.

Své připomínky ke strategickému plánu připravuje také sdružení Arnika. Jedním z podkladů pro jejich zpracování je i minulý týden zveřejněná studie "Toxický odpad ze spaloven - nebezpečný soused". Dokument poukazuje na to, že s popílky ze spaloven odpadů v České republice se nezachází tak, aby se zabránilo únikům nebezpečných dioxinů do životního prostředí. Uvádí také konkrétní případy: popílky ze spaloven skončily v podzemí Dolu Jan Šverma na Žacléřsku, na nezabezpečené skládce komunálních odpadů u Českého Dubu, jako rekultivační materiál v lagunách u Mydlovar. Spalovna v Liberci na svém internetu zase inzeruje možnost jejich použití na cyklistické stezky. V Dole Jan Šverma skončila také část čistírenských kalů z ústecké Spolchemie. "Lidé v okolí těchto míst netuší, že v odpadech ukládaných za jejich humny končí srovnatelná množství toxických látek s ekologickou zátěží ve Spolaně Neratovice," řekl na tiskové konferenci při zveřejnění studie vedoucí kampaně Arniky Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík.

Podle Arniky je častou skutečností situace, kdy si popílky ze spaloven odpadů, ve kterých se během čištění spalin zachytí vysoce toxické látky, mezi sebou předávají různé firmy až nakonec končí často překlasifikované jako materiál v hlubinných dolech anebo v rekultivační vrstvě zeminy. Podobné to je s čistírenskými kaly z chemiček.

K Národnímu implementačnímu plánu Stockholmské úmluvy se také vztahuje několik požadavků petice Budoucnost bez jedů II, se kterou společně se stejnojmennou výstavou od začátku července Arnika objíždí republiku. Mezi požadavky petice najdeme např. také žádost, aby "při odstraňování dioxinů, PCB a dalších nebezpečných látek nevznikaly stejně nebezpečné toxické látky anebo nové ekologické zátěže" nebo aby "byla přijata důsledná opatření, která zajistí, aby při nakládání s odpady (například s popílky ze spaloven) nedocházelo k únikům toxických látek (např. dioxinů) do životního prostředí".

U příležitosti vstoupení Stockholmské úmluvy v platnost Arnika také zveřejnila článek s přehledem konkrétních problémů v jednotlivých krajích, kterých se úmluva týká. Např. v Jihomoravském kraji jsou to spalovny odpadů v Brně a Vyškově, které jsou zdrojem dioxinů; v Ústeckém kraji je to Spolchemie jako zdroj kontaminací řek Bíliny a Labe toxickými látkami, v Praze, kde byly naměřeny nejvyšší koncentrace dioxinů ve venkovním ovzduší, Arnika upozorňuje na čtyři fungující spalovny nebezpečných odpadů a také plánovanou výstavba spalovny kalů z čistírny odpadních vod.

Dioxiny jsou podle Státního zdravotního ústavu vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCB vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle.

Polychlorované bifenyly (PCB) byly vyráběny od roku 1930 jako chemické látky pro průmyslové využití. Jsou to velice stabilní chlororganické látky. Nerozpouštějí se ve vodě, zato se vážou na tuky. Používaly se do transformátorových a kondenzátorových olejů, do barev, plastifikátorů, ale třeba také na propisovací papíry a do inkoustů. Dokonce i do rtěnek. Poté, co byl zjištěn jejich negativní vliv na lidské zdraví, byla v roce 1984 zakázána jejich výroba i v tehdejším Československu (v Chemku Strážské na Slovensku). Dodnes jsou přítomny především v transformátorech a kondenzátorech a jsou nejspíše nejproblematičtější látkou v odpadech. V již velice nízkých koncentracích poškozují hormonální a imunitní systém člověka. Lidé, kteří přicházeli pravidelně do styku s vysokými koncentracemi PCB onemocněli tzv. chlorakné, dysfunkcemi jater, měli dýchací potíže a řadu dalších zdravotních problémů.


Alena Mejstříková

DISKUSE - KOMENTÁŘE:


O Autorech

Alena Mejstříková

Autorka je redaktorka zpravodajství ECN a koordinátorka projektů.

Služby Econnectu

ToolkitUnavuje vás tvorba www stránek v HTML?
Nemá váš webmaster čas na jejich aktualizaci?
S publikačním systémem TOOLKIT to zvládnete SNADNO, RYCHLE A SAMI:
VYZKOUŠEJTE ZDARMA!
vytisknoutvytisknout
Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz