Co ještě trápí Chitwan?

2. 2. 2007 - Michal Řepík

Vyhlášení parku v roce 1973 způsobilo ztrátu zdrojů paliva a krmiva využívaného místními obyvateli. Kromě toho byli lidé zvyklí používat 62 druhů rostlin jako potraviny, 36 druhů pro stavbu obydlí a 63 druhů jako léčiva.

Tyto zdroje byly náhle do jisté míry zakonzervovány a to je zřejmě jedna z příčin konfliktů mezi místní populací a správou RCNP, zvláště v kontextu rozvojové země, kde je zvířecí síla důležitá pro dopravu lidí i materiálů, a kde je dřevo hlavním energetickým zdrojem pro domácnosti. Navíc s rostoucí populací a jejími dalšími potřebami v kraji výrazně ubylo lesů, a tak se tlak na park ještě zvýšil.

Za období 1992-99 byly vybrány pokuty za desetitisíce kusů dobytka a uděleno necelých 9000 pokut za ilegální získávání dřeva z území parku. Místní však často považují ilegální sběr dřeva za nezbytnost. Bohužel řešení v podobě větších pastevních areálů pro zemědělce by zřejmě nevedlo ke snížení tlaku na park, ale jen ke zvýšení počtu chovaných zvířat, poněvadž místním nejde jen o přežití, ale také o výšku životní úrovně.

Kromě omezení okolních zdrojů se místní populace musí také vypořádat i se škodami, které ji působí zvířata z parku (nosorožci a sloni na polních plodinách a šelmy na hospodářských zvířatech).

Dvě třetiny vesničanů z okolí nedaleké srovnatelné rezervace tráví čas a utrácí peníze na hlídání úrody a zvířat před působením živočichů chráněných v parku. Ztráty mohou být skoro ¼ úrody. V ochranném pásmu parku došlo ke ztrátám domácího zvířectva působením šelem na 34 % farem. Stejně tak jsou hlášeny i přímé střety lidí a zvěře.

Správa RCNP se snaží konflikty pokud možno zmírňovat. Asi nejzásadnějším počinem je převod asi 50 % získaných financí (ubytování a služby v parku) na projekty v ochranném pásmu. Stejně tak daruje i dřevo na komunitní projekty a park pro sklízení krmiva otevírá zájemcům alespoň na několik dní v roce, např. v roce 1999 bylo během deseti dnů sklizeno a odvezeno 50 000 tun biomasy.

Přítomnost parku přináší necelý tisíc pracovních míst, z 80 % pokrytých místními zaměstnanci. Některé škody na hospodářských zvířatech jsou finančně kompenzovány, správa podporuje i stavbu plotů a kopání příkopů pro ochranu hospodářských pozemků před zvířaty z parku.

Stále zásadnější se také stává spolupráce s nevládními organizacemi. WWF věnoval čluny pro monitoring ostrovů, kde žijí nosorožci a podporoval i patroly proti působení pytláků.

Velkou inspirací pro správu RCNP může být i nedaleký projekt komunitního lesa v Kumrose. Na dříve vytěžené ploše založila místní komunita nový les, kde provozuje šetrnou ekoturistiku (výlety na slonech, pozorování zvěře) a současně ponechává možnost rozumně získávat stavební i palivové dřevo a další materiály. Zisky z turismu kompenzují ztráty způsobené lesními zvířaty a konflikty jsou tu minimální. Dokonalost tohoto náhradního biotopu pro divoká zvířata dokládá i přesun některých z nich do tohoto území a to včetně chráněných nosorožců.

DISKUSE - KOMENTÁŘE:

	2. 5. 2007
	2. 5. 2007
	2. 5. 2007