Čeští muslimové nepředstavují početnou skupinu
10. 9. 2004 - Adam Drda, BBC
České ministerstvo kultury zaregistrovalo minulý týden Ústředí muslimských obcí. Jde o tzv. základní registraci náboženského společenství - o první závažný krok k tomu, aby muslimové získali stejná práva, jaká mají v Česku křesťanské církve nebo třeba židovské obce. Lidé, kteří žijí na českém území a hlásí se k islámu, však mají před sebou ještě poměrně dlouhou cestu k plné rovnoprávnosti.
Například školu budou moci založit až po deseti letech od registrace, pokud shromáždí deset tisíc podpůrných podpisů, stejné podmínky musí splnit, aby úřady uznaly sňatek mezi nimi. V České republice stojí dvě mešity - v Praze a v Brně. Třetí mešita měla letos vyrůst v Teplicích, jako součást hotelu a kulturního centra. Místní obyvatelé však nesouhlasili, sepsali protestní petici a arabský investor od svého záměru raději ustoupil.
Malá skupina
Muslimové v České republice netvoří z logických důvodů příliš početnou skupinu: komunismus zemi uzavřel a sekularizoval, a tak se dnes k islámu hlásí zhruba deset tisíc lidí, většinou cizinců - společného náboženského života se jich účastní zhruba dva tisíce.
Religionista Zdeněk Vojtíšek připomíná, že jednou už muslimská obec úředně v českých zemích zaregistrována byla: "První muslimská obec se začala dávat dohromady ve třicátých letech 20. století. Jistě tady žili jednotliví muslimové již dříve, ale ta obec vznikala až takhle poměrně pozdě." Až do roku 1989 se život muslimů v Česku odehrával v soukromí - teprve po pádu komunismu začal vycházet časopis, objevila se řada internetových stránek s tematikou islámu. Ustavila se například pražská a brněnská islámská nadace. Předseda té pražské Vladimír Sáňka uvedl, že na islám přestoupilo několik stovek Čechů. "Zatím je ten jev poměrně řídký. Islám je zde prakticky neznámý, lidé o něm mají zkreslené představy," vysvětluje Sáňka.
Snadný přestup k islámu
Podle Sáňky je přestup k islámu poměrně jednoduchý. "Protože když se člověk rozhodne a vnitřně se ztotožní s tím, na čem je islám založen, tedy s vírou v jednoho boha, tak se stává muslimem," říká Sáňka. "Ne všichni muslimové islám znají a ne všichni se podle něho chovají dobře," dodává. Podle něj je islám zkreslován tím, že některé muslimské státy praktikují místní tradice. Je to vidět na postavení ženy v některých společnostech, které tam neodpovídá islámu. Podle něj islám zkreslují i autoritativní vlády jednotlivých zemí, které s náboženstvím nemají nic společného.
Vztah Čechů k muslimům
"Vztah Čechů a muslimů je velmi dobrý. Najdou se však výjimky. Když byla snaha stavět mešitu v Brně či Teplicích, tak určitá skupina byla proti," říká Vladimír Sáňka.
Pokud jde o islámský fundamentalismus a terorismus, Vladimír Sáňka, stejně jako další představitelé muslimské komunity, zdůrazňuje, že islám odmítá násilí na nevinných a že pravověrný muslim musí rozhodně odsoudit podobné věci, jako byl teroristický útok v severoosetském Beslanu.
Ovšem zda stejný odsudek platí i pro palestinské sebevražedné atentátníky, kteří také zabíjejí nevinné lidi, Sáňka odmítá sdělit: "Je to velmi rozporuplné, ani muslimští učenci na to nemají jednotný názor, jestli to jde ospravedlnit, nebo ne. Ani já si nedovoluji vyjádřit své stanovisko."
Přesně to je zřejmě problém současného islámu, problém, v němž se česká muslimská komunita příliš neliší od těch ostatních: terorismus a násilí je třeba odsoudit, ale jenom v některých případech.
Islám má mnoho podob a jeho ústředí je všechny zastřešuje - jak muslimy mírumilovné, tak ty, kteří například na svých soukromých internetových stránkách publikují antisemitské články, jež si v ničem nezadají s protektorátní publicistikou.
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML? 
vytisknout