Tichá hlídka před konzulátem připomíná oběti čečenské války

Až do skončení úřední doby brněnského konzulátu Ruské federace se dnes před jeho bránou střídají dvojice či trojice aktivistů a aktivistek, aby připomněli osudy obětí války v Čečensku. V rukou drží transparenty s fotografiemi a příběhy konkrétních lidí, kteří byli zavražděni, uneseni nebo byli nuceni odejít a žít v uprchlických táborech – tichá stráž tak ukazuje na konkrétních osudech katastrofální situaci lidských práv v Čečensku. Akce, která zároveň připomíná desáté výročí vpádu ruských vojsk do země, zároveň zahájila Týden lidských práv v Brně.

Od osmé hodiny ranní až do ukončení pracovní doby ruského konzulátu v sedmnáct hodin budou dvojice nebo trojice aktivistů a aktivistek stát před konzulátem s transparenty natřenými červenou barvou, která symbolizuje krev prolitou během konfliktu. „Chceme ukázat, že za suchými čísly udávajícími množství zabitých a mučených lidí či vyjadřujícími počty uprchlíků se skrývají jednotlivé lidské osudy,“ vysvětluje Jiří Koželouh z Nesehnutí.

Mezi ty, jejichž životy čečenská válka ovlivnila a zničila, patří uprchlice Lorchen Gunter, humanitární pracovník Viktor Popkov a starostka Malika Umazheva. Poslední jmenovaná bývala hlavní představitelkou administrativy ve vesnici Alkhan-Kala. Umazheva v minulosti tvrdě kritizovala porušování lidských práv ruskými vojsky v její vesnici a spolupracovala s obhájci lidských práv na dokumentaci těchto případů. Tyto aktivity vedly k jejímu odvolání z pozice v čečenské administrativě a získaly jí osobní nenávist vysoce postavených vojenských představitelů, včetně generála Anatolije Kvašina, velitele generálního štábu ruských ozbrojených sil. Malika Umazheva byla zastřelena maskovanými vojáky.

Viktor Popkov byl aktivistou za lidská práva a vedoucím humanitární organizace Omega působící v Čečensku. Jeho automobil byl napaden nedaleko vesnice Alkhan-Kala. Neznámí muži Popkova těžce zranili střelbou ze samopalů. Přestože silně krvácel, byl držen více než hodinu na blízkém vojenském stanovišti než by převezen do místní nemocnice a několik dní poté zemřel. Další z tváří na transparentech aktivistů, uprchlice Lorchen Gunter, má ruské i německé předky a provdala se do Čečenska, kde žila ve městě Groznyj. Nyní je ale už čtyři a půl roku uprchlicí v Ingušsku. Žila nejprve v uprchlickém táboře Bella a poté v táboře Sacita, oba tábory však byly postupně zrušeny a obyvatelé nuceni k návratu do zničeného Čečenska. Lorchen doufá, že se jí podaří odolat donucovacím prostředkům ruských a ingušských úřadů a nebude muset z Ingušska odejít.

Třebaže válka v Čečensku podle tvrzení ruských úřadů skončila, zůstává Čečensko dodnes jedním z nejbolavějších míst na celém Kavkaze, uvádí Nesehnutí: každodenní šikanování čečenského obyvatelstva ruskými úřady, policií a armádou, zmizení, mučení a mimosoudní popravy patří podle organizátorů protestu ke každodenní realitě života v této zemi i na celém území Ruské federace. Jeho oběťmi se za dobu trvání stalo přes 20 000 vojáků a na 70 000 civilních obyvatel. Okolo čtvrt miliónu obyvatel Čečenska bylo nuceno uprchnout ze své země do sousedního Ingušska. Poslední ingušské tábory byly během tohoto roku uzavřeny a obyvatelé nuceni k návratu do Čečenska, přestože jim zde hrozí stále velké nebezpečí. Část lidí se také pokouší o záchranu odchodem z Ruské federace a někteří přichází hledat útočiště v České republice. „Náš stát se však k uprchlíků staví velmi restriktivně a není ochoten jim poskytnout ochranu před útrapami války,“ říká Václav Včelica z Nesehnutí.

Týden lidských práv bude až do pátku pokračovat cyklem promítání dokumentů, besed, přednášek a ochutnávek tradičních pokrmů. Organizátoři a organizátorky z Nesehnutí a Amnesty International chtějí přiblížit situaci lidských práv v Kosovu, Číně, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Ukrajině Severní Koreji a Afghánistánu – odtamtud pochází také host jedné z besed, uprchlík Salim Khan. „Jeho životní příběh dokládá složitou situaci lidí, kteří se z důvodu svého pronásledování rozhodli opustit domov. Jejich pouť je plná ústrků ze strany převaděčských mafií i státních orgánů,“ říká aktivistka Nesehnutí Petra Orsáková. „Ne vždy však končí cesta uprchlíka tak šťastně jako v případě Salima Khana, tedy získáním politického azylu,“ naráží Petra Orsáková na skutečnost, že v České republice v roce 2003 získalo azyl pouze minimum žadatelů – dvě procenta. Týden lidských práv skončí pátkem 10. prosince, který je každoročně připomínán jako Světový den lidských práv.

-red-

DISKUSE - KOMENTÁŘE:

15. 2. 2005

Týden lidských práv Čechov A.P.