Dostane se Rumunsko kvůli jaderné energii do sporů s EU?

1. 3. 2005 - Petr Honzejk, BBC

Nová rumunská vláda dala jasně najevo, že má - stejně jako její předchůdkyně - v úmyslu pokračovat ve využívání jaderné energie. Kabinet jmenoval hlavního inženýra jediného rumunského funkčního reaktoru Sabina Voiculesca šéfem státem vlastněné společnosti SNN. Tato firma se zabývá právě rozvojem rumunského jaderného programu.
Rumunsko se ovšem může kvůli jaderné energii dostat do sporu se zeměmi Evropské unie, do které má Rumunsko vstoupit už za dva roky. Většina unijních zemí totiž od svých vlastních jaderných programů ustupuje.

Rumunsko rozjelo svůj jaderný program v době hlubokého komunismu. Stavba elektrárny měla přinést prosperitu jedné z nejchudších oblastí už tak chudé země. Na první pohled se dá říci, že se to vcelku povedlo. Elektrárna Cerna voda stojí na břehu plavebního kanálu, který spojuje Dunaj s Černým mořem.

Peníze z jejího provozu pomohly financovat například stavbu mostu přes kanál a také místní školu a nemocnici. První blok elektrárny Cerna voda vyrábí elektřinu už více než osm let a v současné době pokrývá deset procent rumunské spotřeby energie.

Nový generální manažer státní elektrárenské společnosti Sabin Voiculescu říká, že vláda chce produkci ještě zvýšit: "Pokud hovoříme o vládním programu, tak záměrem je rozšířit a urychlit rumunský jaderný program - ne ho zastavit - takže očekáváme, že se povede debata o výstavbě dalších bloků."

Pokračující výstavba elektrárny

Z rozbité silnice vedle elektrárny vypadá pět betonových reaktorových skeletů jako skutečná krajinná dominanta. První blok, jehož výstavba spolkla půl druhé miliardy dolarů, běží a druhý blok je těsně před dokončením. Předpokládá se, že začne fungovat v září 2007. Současně se už jedná o financování třetího bloku.

Vláda usiluje o získání investorů - oslovila zahraniční banky a elektrárenské společnosti. Rumunská elektrárenská společnost SNN má být minoritním držitelem akcií. V minulosti se počítalo také se čtvrtým a pátým blokem, ale v současné době se jejich zprovoznění neplánuje.

Říká se, že pátý blok vděčí za svou existenci bývalému komunistickému diktátorovi Nicolaji Ceaucescovi, který jeho stavbu nařídil přesto, že úřady původně počítaly se stavbou pouhých čtyř. S tolika reaktory by se Cerna voda mohla stát exportérem energie. Ovšem ředitel elektrárenské společnosti SNN Teodor Chirica tvrdí, že bezprostředním cílem je uspokojit domácí poptávku.

Ta podle něj po vstupu Rumunska do Evropské unie vzroste. "U třetího bloku by bylo už možné uvažovat o exportu, ovšem bloky 1 a 2 jsou naprosto nezbytné pro pokrytí předpokládané domácí spotřeby," říká Teodor Chirica.

Kritika z Greenpeace

Ovšem právě ve chvíli, kdy Rumunsko vstoupí do Evropské Unie, bude muset čelit silné zelené lobby, která je striktně proti jaderné energetice.

"Rumunsko další bloky jaderných elektráren nepotřebuje a pro Greenpeace je samotná myšlenka výstavby dalších jaderných elektráren, které nejsou skutečně potřeba, naprosto nepřijatelná," říká Jan Haverkamp, mluvčí mezinárodní ekologické organizace Greenpeace pro otázky jaderných elektráren ve východní Evropě.

Jedna z námitek Greenpeace spočívá v tom, že Cerna voda stojí v oblasti, která je náchylná k zemětřesením. "V oblasti jsou poměrně častá zemětřesení. Totéž platí pro lokalitu Belene, která leží nedaleko od Cerna vody na bulharské straně Dunaje, a kde se také plánuje stavba jaderné elektrárny."

"Je velice zajímavé sledovat, jak se Rumunsko a Bulharsko navzájem obviňují z toho, že nevěnují dostatečnou pozornost seismickým problémům v regionu. Myslím, že každá strana má v pravdu v kritice té druhé," dodává Jan Haverkamp.

Rumunská elektrárenská společnost ovšem tvrdí, že Cernavoda je postavena tak, aby vydržela zemětřesení o síle více než osmi stupňů Richterovy škály.

Elektrárna má také vlastní systém, který dokáže před zemětřesením varovat. Jeden z manažerů elektrárny Dan Bigu říká, že má vlastní zkušenost s tím, jak se reaktor dokáže s otřesy vyrovnat: "V listopadu minulého roku jsme zažili zemětřesení o síle pět celých dvě desetiny Richterovy stupnice a elektrárna ho ani nepocítila. Nedošlo k žádným vibracím, všechny systémy pracovaly perfektně."

Jaderný odpad

Ovšem ještě větší obavy Greenpeace se týkají problému jaderného odpadu. Cerna voda využívá kanadský reaktor CANDU 6 který vyrábí elektřinu na principu štěpné reakce mezi uranovými palivovými články a těžkou vodou - přičemž obě komponenty se vyrábějí v Rumunsku.

Reaktor má tři sta osmdesát kanálů přičemž každý z nich obsahuje dvanáct palivových článků. Články jsou vyrobeny z kapslí. Jedna kapsle veliká jako prst uvolní při reakci energii, která odpovídá spálení čtyřiceti vagónů uhlí.

Když palivo projde reaktorem, trvá dlouhé roky, než přestane vyzařovat nebezpečnou radiaci. Dan Bigu ale říká, že problém je zvládnutelný už teď: "Před dvěma lety jsme uvedli do provozu přechodné úložiště vyhořelého jaderného paliva. To řeší problém odpadu z obou elektrárenských bloků na padesát let dopředu. Do té doby musíme najít konečné úložiště."

A právě to je jádrem další obavy Greenpeace. Pokud bude vyhořelé palivo prozatím uložené v elektrárně bude možným cílem teroristů. SNN uvádí, že utratila za bezpečnostní opatření po teroristických útocích na New York a Washington více než 2 miliony dolarů a plánuje další bezpečnostní výdaje.

Každý kdo do elektrárny přichází - nebo z ní odchází - musí projít detektorem kovů. Samotné palivo je uložené na místě nepřetržitě sledovaném bezpečnostními kamerami. Přístup k němu mají pouze autorizovaní zaměstnanci, kteří prošli důkladnou policejní prověrkou a psychologickými testy. Možnost, že by kdokoli překonal bezpečnostní opatření, prý prakticky neexistuje.

Obavy z jaderné energie

Nový generální manažer SNN Sabin Voiculescu dodává, že v Rumunsku nepředstavuje terorismus vážnou hrozbu. Greenpeace to ale nepřesvědčilo. Teodor Chirica říká, že navzdory mnoha vstřícným krokům, který elektrárenská společnost směrem k enviromentalistům udělala, jsou někteří z nich stále proti jaderné energetice, a to z ideologických důvodů.

"Při přípravě projektu druhého bloku čelíme zelené lobby a jsme připraveni podávat jasné informace a diskutovat. Nakonec bude ale nutné nezávislé posouzení, protože v opačném případě bude hrozit permanentní boj mezi zastánci jaderné energetiky a jejími odpůrci," vysvětluje Teodor Chirica.

Jan Haverkamp z Greenpeace skutečně věří, že budoucnost energetiky leží jinde než v jaderné oblasti. Greenpeace budou podle něj pokračovat v kampani proti jaderným elektrárnám a budou usilovat o tom, aby Evropská Unie donutila Rumunsko změnit dosavadní jadernou strategii.

"Už provádíme kampaň na této úrovni. Chceme nejen zastavit projekt stavby třetího bloku elektrárny Cerna voda ale, pokud to půjde, zabránit i spuštění druhého bloku. Ten je ve stádiu horkých zkoušek."

"Pokud budu realistou, tak musím říci, že naše šance tyto zkoušky zastavit není příliš velká. Na druhou stranu si ale myslím, že země jako Bulharsko a Rumunsko by měly obrátit své úvahy jiný směrem, dříve než utopí další peníze v těchto megalomanských projektech." Nezdá se ovšem, že by Bukurešť nebo Sofia věnovaly kritice ekologů nějakou zvláštní pozornost.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: