Měnit establishment v arabském showbyznysu je nesnadné

23. 3. 2005 -, BBC

Na rozdíl od mnoha západních společností současná arabská populární hudba není prostředkem, kterým by mladá generace vyjadřovala svou nespokojenost se sociálními či politickými otázkami. V poslední době se však zdá, že jisté změny jsou v hudebním průmyslu na pochodu. Mezi proslulé arabské zpěváky patří například Alžířan Rašíd Tahá, který se prosadil i v zahraničí.

Jeho "Rock the Kasbah" je blízkovýchodní poctou proslulé britské punk-rockové kapele Clash. Nahrávky mají podtitul "Písně svobody z ulic Východu" a velmi neobvykle v nich zaznívá celá řada sociálních a politických otázek.

Jak ovšem poznamenává producent alba Adrian Cheesley ze společnosti EMI, otřásat establishmentem v arabském showbyznysu nepatří právě k zavedeným receptům na úspěch: "Arabská hudba je v tuto chvíli v podstatě středoproud. Devadesát procent produkce tvoří mainstreamový pop a zdá se, že devadesát procent arabských obyvatel takovou hudbu chce poslouchat."

"Zpěváci mají většinou na repertoáru milostné písně, které si zpravidla sami nepíší. Existuje pár výjimek, ale v Káhiře a Bejrútu pracuje celá armáda skladatelů."

Čím více sexy, tím vyšší prodej

Zatímco zpívání o jiných věcech než o lásce stále brání společenské bariéry, na popularitě nabírají hudební videoklipy, které překonávají letitá tabu. Počet arabských satelitních hudebních kanálů jako je Melody, Music Plus nebo Rotana stále roste.

Videoklipy, které tyto stanice nabízejí divákům, jsou v prodeji hudebních nosičů klíčové. Rovnice je jednoduchá - čím více sexy, tím vyšší prodej. Tato taktika a samozřejmě i samotné klipy jsou ovšem vnímány jako velmi kontroverzní, obzvlášť v konzervativních zemích Perského zálivu.

Mladí Arabové studující na Americké univerzitě v Dubaji se pyšní tím, že mají v oblibě celou řadu hudebních stylů. To, že v textech arabských písní nenacházejí odkazy na politické a sociální problémy, které je trápí, je příliš nepřekvapuje. Nové satelitní kanály je baví sledovat, názory na videoklipy se ale značně liší - většinou v závislosti na pohlaví.

V televizi ano, v rodině ne

"Ženám v mé rodině se to opravdu nelíbí, podle nich se ty zpěvačky příliš odhalují. A vím, že například v saúdských rodinách vzniká hodně konfliktů kvůli tomu, že muži se chtějí na takové videoklipy dívat," říká jeden student. Jeho kolegyně dodává: "Všimla jsem si, že všichni kluci tady na univerzitě se na takové klipy rádi dívají, a opravdu to nechápu."

"A nelíbí se mi, že často nechtějí, aby třeba jejich sestry vypadaly podobně, ale přitom se sami na videoklipy dívají a líbí se jim. Podle mne je to velmi kontroverzní."

Když už tedy ne texty arabských písní, přinejmenším hudební videoklipy v arabské společnosti změny vyvolávají. Nebo alespoň vyvolávají debaty o moderních trendech a západním vlivu a také tomu, jak by se s těmito fenomény arabská společnost měla vyrovnávat.