Tvář naší země: Degradace venkova pokračuje velmi rychlým tempem

Na konci dubna vydali pořadatelé třetího ročníku konference Tvář naší země – krajina domova souhrnnou zprávu o jejím průběhu. Snaží se v ní popsat současné trendy ve vývoji nejen českého venkova, ale i měst. Poukazují hlavně na přetrvávající nebo ještě se prohlubující problémy. Jaké to jsou? Jen namátkou: snižování kvality půdy, vylidňování venkova, nedostatečná ochrana před velkými vodami nebo systém veřejné správy přátelský ke korupci a klientelismu a další problémy.

Na třídenní konferenci zazněly desítky příspěvků týkajících se různých oblastí, proto se i závěrečná zpráva vyjadřuje k širokému okruhu pojednávaných témat. Nelze ale přehlédnout, že se mnoho přednášejících pozastavovalo nad všeobecným umenšováním významu venkova (zvyšování nezaměstnanosti, opouštění půdy atd.), přičemž podle zprávy „rychlost a měřítko postupu těchto změn překonává všechna očekávání.“

V naprosté většině na venkově stále převládá zemědělská velkovýroba, která nezvyšuje a často spíš dál snižuje retenční schopnosti zemědělské krajiny. Obrovské lány orné půdy nejsou členěny, přičemž remízky, mokřady meze nebo polní cesty, které krajinu mohou přirozeně oživovat, i nadále mizí.

Jedním z důvodů je skutečnost, že majitelé nemají moc důvodů starat se o půdu ve svém vlastnictví (nevynáší to), proto ji pronajímají, a to především zemědělcům. Přes 90 procent plochy půdy je tak obhospodařováno velkými zemědělskými podniky kapitálového charakteru.

Zároveň diskutující konstatovali, že venkov je podobně jako za minulého režimu pod silným tlakem na slučování obcí do větších celků. O dotace z Evropské unie nemůžou žádat obce, v kterých žije míň než 2 000 obyvatel, některé ústřední orgány státní správy ČR pak vytvářejí koncepce, podle kterých má dojít k vytvoření správních center o velikosti cca 10 000 obyvatel, která by na úkor obcí převzala řadu jejich pravomocí. K postupující degradaci malých sídel přispívá i rušení zdravotních zařízení nebo škol ve jménu finančních „úspor“.

Účastníci konference také doporučovali, aby se důsledně využívaly dřevní a lesní odpady jako zdroj energie – podobně je ostatně možné pěstovat na přebytečné zemědělské půdě energetické rostliny. Tato tzv. fytoenergetika by podle diskutujících mohla venkovu přinést významné oživení včetně pracovních příležitostí. Vyhýbá se totiž konkurenci na přetíženém potravinovém trhu a má relativně plynulý odbyt.

V mnoha příspěvcích samozřejmě zazněly obecnější poznámky k našemu vztahu ke krajině a přírodě. Současné zabírání dalších území ve volné krajině podle účastníků ohrožuje naši budoucí prosperitu a možná i potravinovou soběstačnost. „Kontakt s přírodou je nahrazován chováním nejrůznějších mazlíčků od potkanů po bernardýny bez zájmu o volně žijící druhy a jejich prostředí,“ stojí také ve zprávě.

Konference proběhla 8. až 10. března v klášteře sv. Anny v Praze a v kongresovém středisku výzkumného ústavu Silva Taroucy v Průhonicích. V závěrečném prohlášení její účastníci ještě odsoudili konkrétní příklad surového zacházení s krajinou, a to výstavbu apartmánových bytů na Horních Mísečkách v těsné blízkosti Krkonošského národního parku. Téměř na hřebeni tam byl postaven několikapatrový dům hodící se spíš někam do města. „Jde o flagrantní případ necitlivého přístupu k území a popření významu a poslání Krkonošského národního parku,“ stojí v jejich výzvě. Apelují proto na všechny orgány a instituce, které mají s výstavbou apartmánových bytů co do činění, „aby přehodnotily pokračování výstavby a s ní spojených asanačních záměrů.“

Článek jsme převzali se svolením redakce on-line deníku EkoList po drátě. Ukázkový výtisk tištěné verze časopisu si můžete objednat zde.

Jan Stejskal