Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - životní prostředí
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > komentáře
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

Kužvart a příroda – spojenci proti všem?

10. 4. 2002 - Jan Sedmidubský, Jan Sedmidubský, ČRO 6/RSE

Ministr životního prostředí Miloš Kužvart to v poslední době nemá lehké. Přinejmenším část ČSSD, která ho dosadila do funkce ministra, už ho očividně začíná mít plné zuby. Naplno se to projevilo nedávno, když ústecká ČSSD, jmenovitě její předseda a zástupce krajského hejtmana Jaroslav Foldyna prohlásil Kužvartovo jednání za škodlivé, míněno zřejmě nejen pro sociální demokracii.

Polínko si přiložil také ministr dopravy Jaromír Schling, který prohlásil, že ministerstvo životního prostředí by vlastně vůbec nemuselo existovat. Je otázkou, zda by pan ministr Schling neměl začít uvažovat o vyplnění přihlášky do ODS, leč - zanechme ironie - jeho vyjádření v podstatě přesně zapadá do současné situace, která nevznikla ze dne na den.

Zmíněný konflikt propukl poté, co Kužvartovo ministerstvo odmítlo dát svůj souhlas k výstavbě jezů na Labi - konkrétně v obcích Krásné Březno a Prostřední Žleb. Dopady na chráněné druhy rostlin a živočichů by podle ministrových slov byly takové, že prakticky nebylo možné se k projektu jezů postavit jinak. Zjednodušeně řečeno jde tedy o nelehký střet o to, zdali dát přednost důsledné ochraně přírody před jistě významným faktorem hospodářského rozvoje nejen ústeckého kraje, nebo obráceně.

Pro vyjasnění motivů obou stran se nejprve vraťme do počátků vládnutí Zemanova kabinetu. V té době se jeho věkový průměr potácel nebezpečně blízko sedmdesátky, ovšem z řady vybočoval v tomto směru právě Miloš Kužvart, energický mladý politik, který přišel do vlády se snahou nastolit nový směr. Ten se měl radikálně odlišovat od předchozího stylu, který se - s čestnou výjimkou Tošovského poloúřednické vlády vyznačoval spíše faktickou nepřítomností ministra životního prostředí. Františka Bendu věru nebylo možné brát v této funkci příliš vážně. Zpočátku se ovšem logicky muselo zdát, že tohoto solitéra ve vládě pragmatičtí socialističtí jestřábi, kterým šlo hlavně o sociální smír a tzv. revitalizaci českého průmyslu, dříve nebo později uklovou, respektive drtivě přehlasují.

Nakonec se ovšem ukázalo, že Kužvart prošel oněmi čtyřmi lety vládnutí sebevrahů jako vcelku obratný provazochodec, soudě podle toho, že ho jeho šéf Miloš Zeman ani jednou z onoho vládního lana neskopl dolů, jak míval v zájmu uchování smluvně opoziční idyly ve zvyku. Kupodivu ani ODS nežádala nikdy nijak nesmiřitelně jeho hlavu. Kužvart nakonec pro leccos našel ve vládě spojence, nepochybně i proto, že vláda naštěstí vcelku brzy zahájila razantní tažení na evropskou branku.

Podařilo se jí prosadit během volebního období ve sněmovně 13 zákonů, v poslední době kupříkladu zákon o integrované prevenci a omezování znečištění, přijatý letos v únoru, který by měl mimo jiné umožnit občanům zjistit, co kdo vypouští nad jejich hlavy.. K hlavnímu trumfu Kužvartova resortu ostatně patří uzavření kapitoly 22 Životní prostředí v rámci jednání s Evropskou unií k 1. červnu loňského roku. Navíc v tomto punktu vláda uhrála i několik přechodných období týkajících se obalů a odpadních vod.

Naopak mezi Kužvartova fiaska patří neúspěšný boj o zastavení Temelína, kde ovšem hlavním hříchem ČSSD byla rezignace na slíbené referendum. Tento případ je ovšem typickou ukázkou rozhádané ekologické strategie ČSSD. Chraňme přírodu, dámy a pánové, ale pokud možno tak, aby se nikdo nenaštval. Jediným, kdo se konzistentně takto nechová, je - Miloš Kužvart.

Typickým příkladem byla situace s neudělením výjimky ze zákona dvěma vlekům na slavné Ovčárně: O vášnivého lyžaře Václava Klause se tehdy pokoušel mrtvičný záchvat /zřejmě proto se brzy musel odreagovat reklamou na jistou restauraci ve Špindlerově mlýně/ a Kužvartův stranický místopředseda Zdeněk Škromach brzy pochopil, že kytičky mu hlasy zřejmě nepřinesou, a tak se urychleně a zároveň zbytečně pokoušel celou záležitost napravovat.

Kužvart je ovšem v takových situacích neústupný a z hlediska zákonů i zásadový. Navíc má po ruce logický argument -on je ve vládě od toho, aby chránil respektováním existujících a vytvářením budoucích právních norem životní prostředí České republiky. Čili - jeho povoláním je prostě lobbovat za svůj resort. Tento jistě potřebný lobbing však vyžaduje výjimečného diplomata, kdežto Kužvart až příliš často jde do střetů naplno a téměř bezhlavě.

Ač k médiím vstřícný, na nepříjemné otázky v poslední době reaguje zhusta podrážděně a s jakousi zoufalou snahou nedat na svůj resort dopustit. V tomto směru byl také fatálním omylem jeho loňský útok na ekologický pořad ČT Nedej se kvůli údajně lživým informacím. A tak nakonec nepřekvapí, že na středočeské kandidátce ČSSD ocitl až na třetím místě. Před ním jsou vcelku neznámý poslanec Milan Urban a v čele pak mediální hvězda Stanislav Gross, mistr v uhýbání nepříjemnostem a konfliktům, jehož jediným problémem se za celé volební období bylo, že neuhlídal rodinné podnikání.

Bude to asi znít absurdně, ale ministr životního prostředí zřejmě disponuje stejnou schopností vytvářet si politické nepřátele jako jeho zřejmě největší rival Václav Klaus. Ten tak ovšem nečiní ve své vlastní straně, což bude ale asi tím, že jde, jak víme, o důvěryhodný monolit. Předseda ODS umí využít existence svých nepřátel k posílení vlastní již tak neotřesitelné pozice uvnitř ODS i k posílení image strany jako obležené pevnosti.

Jasnou odpovědí na Kužvartovo čtyřleté působení je pak nejnovější článek volebního řetězu ODS s krycím názvem Prostředí pro život. Je opět dalším mistrným návodem, jak sešikovat své věrné do oné fronty na blahobyt bez přívlastků. Ekologický program ODS by si přesto zasloužil pečlivý rozbor bez zjednodušujícího paušalizování, ostatně poměrně kladně se k němu staví např. první polistopadový ministr životního prostředí Bedřich Moldan, muž v ekologických kruzích respektovaný a vážený.

Bylo by to dobré už proto, že po volbách může dojít v této oblasti k poměrně radikálním změnám, třeba ve financování nevládních ekologických projektů. Bohužel, ony dvě koncepce jsou totiž zřejmě neslučitelné. Ta ministrova, podpořená směřováním EU, tvrdí, že v dnešní době nelze ochránit přírodu před lidským působením jinak než cílenými a státem řízenými dotacemi a zároveň omezením svobody občanů prostřednictvím nezbytných zákonů a nařízení. Ta druhá tvrdí, že svoboda občanů včetně svobody vytvářet zisk by se neměla omezovat a pouze v jejím rámci lze hledat ekologická východiska. Bylo by na delší debatu, co ještě je svoboda a co už vynucený zvyk, a který druh osobní svobody by měl mít přednost. /přinejmenším ve velkých městech si křiklavě odporují např. svoboda dýchat čistý vzduch se svobodou neomezeného automobilismu/.

V každém případě je pravděpodobné, že Kužvartova éra pomalu končí. Představa, že by byl ochoten sloužit v jakékoli vládě s účastí ODS, či že by o tom ODS vůbec uvažovala, je iluzorní. Názory Václava Klause a Miloše Kužvarta jsou z jiných planet a nic na tom nemění fakt, že podobně rozdělená je společnost českých voličů.

Jan Sedmidubský, Svobodná Evropa

Vysíláno na ČRo 6/ RSE 4. dubna 2002 v pořadu Události a názory

DISKUSE - KOMENTÁŘE:

Služby Econnectu

ToolkitUnavuje vás tvorba www stránek v HTML?
Nemá váš webmaster čas na jejich aktualizaci?
S publikačním systémem TOOLKIT to zvládnete SNADNO, RYCHLE A SAMI:
VYZKOUŠEJTE ZDARMA!
vytisknoutvytisknout
Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz