Povodně: Rozoraná krajina, umělé smrčiny, narovnané řeky a globální klima - Hnutí DUHA upozorňuje na ekologické příčiny záplav

13.8.2002
[Hnutí DUHA]

Hnutí DUHA dnes upozornilo, že povodně nejsou pouze katastrofálním výkyvem počasí, ale mají rovněž důležité ekologické příčiny.

- Smrkové monokultury zadržují vodu podstatně hůře než lesy s místně odpovídajícími druhy stromů - převážně tedy s buky a duby, na horách s jedlemi. Starý přirozený les zachytí až osmdesát milimetrů srážek, zatímco umělá smrčina troj- až desetinásobně méně.

- Tlející kmeny, staré stromy a lišejník, který je obrůstá, fungují jako houba. Tlející dřevo nebo lišejník mohou v průměru nasáknout tolik vody, kolik samy váží: jenom lišejník na třísetleté jedli tedy zadrží až 200 kilogramů vody. V lesich by proto mělo vždy několik procent kmenů zůstávat nevytěženo. Přizpůsobit se musí také způsob kácení: voda velmi rychle stéká po rozsáhlých holinách vykácených holosečí.

- Vinou průmyslového zemědělství z polí zmizely přirozené bariéry: remízky, meze, louky, pastviny, mokřady, rybníčky, stráně a sady. Voda, kterou nemá co zachytit, snadno odtéka. Orná půda u nás tvoří 72 % zemedělských pozemků, zatímco průměr zemí EU činí 60 %.

- Povodně zhoršují také narovnaná koryta, kterými záplavová vlna rychle proudí do nížin. Během dvacátého století se celková délka českých řek a potoků zkrátila o třetinu. Rozorány nebo zastavěny byly říční nivy s loukami, takže voda se nemá kam rozlévat. V roce 1997 poslední tři větší komplexy lužních lesů a luk na Moravě, z toho dva v chráněných krajinných oblastech, zadržely více vody než všechny přehrady v povodí Moravy a Odry dohromady - ale téměř všechny ostatní podobné plochy už byly zničeny.

- Ani meandry, zeleň v krajině, louky v nivách a lesy s místně odpovídajícími druhy stromů nemohou zcela zabránit záplavám při katastrofálních deštích. Omezují však sílu povodně a zpomalí ji.

- Účinek povodní zvyšuje budování dalších domů právě v říčních nivách, kde je vysoké riziko záplav. Územní plány obcí by měly s tímto nebezpečím počítat, břehy řek ponechávat volné a novou výstavbu směřovat na výše postavená místa.

- Vědci varují, ze vinou globálních změn klimatu bude katastrofálních záplav v Evropě přibývat. Vyšší frekvence extrémních výkyvů počasí, jako jsou právě povodně, ale také sucha, vlny veder nebo v tropických oblastech hurikány, patří mezi hlavní důsledky očekávaných změn podnebí, způsobených především exhalacemi oxidu uhličitého ze spalování uhlí, ropy a zemního plynu. Nelze ovšem konkrétní událost - například současné české povodně - výslovně připsat tomuto trendu.

- Řešením je obnova zeleně v krajině, sázení lesů s přirozenou skladbou a výstavba místních hrází chránících obce, v případě potřeby doplněných řadami takzvaných suchých polderů pro dočasné zadržení vody v případě silných dešťů nebo systémy malých retenčních nádrží.

- Ministerstvo zemědělství však uvažuje o budování masivních a drahých přehrad, které jsou jako ochrana proti záplavám nespolehlivé - nemusí totiž na zadržení vody stačit. Za kontroverzní přehradu Nové Heřmínovy v Jeseníkách by stát utratil přes dvě miliardy korun - část si půjčí od Evropské investiční banky. Paradoxně by přitom v zájmu ochrany před povodněmi zaplavila stejnojmennou vesnici s 250 obyvateli, 150 domy a prosperující továrnou. Navíc sice splní sny stavebních společností o obrovské betonové zakázce, ale před záplavami by chránila jen při přívalových deštích v konkrétní, poměrně malé oblasti.


Hnutí DUHA vydalo podrobnější informační list, která shrnuje údaje o ekologických příčinách povodní - lze emailovat nebo faxovat.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: