Indie: Zneužívání dětí podporuje šíření AIDS

30. 7. 2004 -, Human Rights Watch / Econnect

Zpráva „Future Forsaken: Abuses Against Children Affected by HIV/AIDS in India” na 209 stranách dokumentuje, že mnoho doktorů odmítá ošetřovat či dokonce se jen dotknout HIV pozitivních dětí. Některé školy je odmítají či oddělují od zdravých, protože ony či jejich rodiče jsou HIV pozitivní. Mnohé sirotčince a další podobné instituce odmítají HIV pozitivní děti či popírají, že je ubytovávají. Dětem z rodin nakažených AIDS bývá odepřeno vzdělání, jsou donuceny odejít na ulici a přinuceny k nejhorším formám dětské práce či jsou jinak vykořisťovány, což je vystavuje vyššímu riziku nákazy HIV.

„Děti jsou odmítány ve školách, nemocnicích a sirotčincích, protože ony či jejich rodiny jsou HIV pozitivní,“ řekla Zama Coursen-Neff, vedoucí výzkumný pracovník oddělení HRW pro dětská práva a autorka zprávy. Jestliže indická vláda zamýšlí skutečně vážně bojovat proti epidemii AIDS, měla by přestat ignorovat děti nakažené AIDS a začít je chránit před zneužíváním.“

Podle oficiálních statistik žijí v Indii statisíce dětí nakažených HIV/AIDS. Děti rodičů nakažených HIV/AIDS trpí také: mnoho z nich je přinuceno odejít ze školy, aby se mohly starat o nemocné rodiče, musí pracovat, aby nahradily příjem rodičů nebo se stanou sirotky. Přestože vláda dosud nenechala vypracovat studii, aby zjistila počet dětí nakažených AIDS, někteří experti odhadují, že více než milion dětí mladších 15 let ztratil jednoho či oba rodiče kvůli HIV/AIDS. Vláda odhaduje, že v Indii žije zhruba 5,1 milionu lidí s HIV/AIDS.

Děti z ulice, děti poskytující sexuální služby, děti z nižších kast a Dalitové („nedotknutelní“) trpí dokonce více, neboť také čelí jiným formám diskriminace. Sexuální zneužívání a násilí na ženách a dívkách, zdvojnásobeno jejich tradiční podřízeností v indické společnosti, je činí obzvláště zranitelné vůči nákaze HIV. U dívek je mnohem více pravděpodobné, že budou muset odejít ze školy, aby se postaraly o nemocné členy rodiny či převzaly domácí práce. Pokud jsou nakažené HIV/AIDS, bývají poslední v rodině, kdo obdrží lékařskou péči.

Mnoho dětí – a profesionálové, kteří se o ně starají – postrádají informace o HIV a o tom, že se musí sami chránit či bojovat proti diskriminaci. Méně než polovina ze všech středních škol nedělá žádnou výchovu o AIDS. Ti, kteří učí o HIV/AIDS, tak činí, když už většina dětí, zejména dívek, musela odejít. A vláda zcela selhává, aby zajistila informace pro miliony indických dětí, které nejsou ve škola, ale na ulici, v práci, v různých institucích, v neformálních školách a domovech.

„Děti potřebují neformální informace, aby se mohly chránit před HIV/AIDS,“ řekl Coursen-Neff. „Avšak nejzranitelnější jsou právě ty děti, které odešly ze školy, a jsou to právě ty, které nejméně pravděpodobně dostanou informace o prevenci HIV.“

Zavádějící informace a strach jsou také příčinou, že některé děti odmítnou děti, které jsou HIV pozitivní či se má za to, že jsou. Přestože některé národní vlády, jako třeba Tamil Nadu, zahájily vzdělávací programy pro veřejnost, většina tak neučinila.

„Mnoho učitelů, doktorů, představitelů vlády a běžných lidí v Indii stále neví základní fakta o přenosu HIV a péči o AIDS,“ řekl Coursen-Neff.

Kromě toho mnoha HIV pozitivním dětem je odepřena lékařská péče, protože státní nemocnice jsou buď nedosažitelné či postrádají základní lékařské vybavení. Těžce zkoušené rodiny, které se starají o děti nakažené HIV/AIDS stěží mohou zaplatit školné a další poplatky, a proto spíše zabraňují dětem navštěvovat školu. Někteří vládní představitelé začali hovořit o potřebě zaměřit pozornost na děti, které patří mezi „nevinné oběti“. Avšak děti, které čelí vysokému riziku HIV jako jsou děti na ulici nebo děti poskytující sexuální služby, jsou obviňovány ze „špatného chování“ a jejich potřeby jsou ignorovány.

Human Rights Watch žádá indickou vládu, aby ihned zahájila aktivitu v těchto bodech:

• přijmout a vymáhat legislativní opatření zabraňující diskriminaci lidí nakažených HIV/AIDS. Kromě dalších věcí by tato legislativa měla specifikovat, že dětem nemůže být odepřena školní výuka kvůli tomu, že jsou HIV pozitivní.
• zajistit, žed ěti nakažené HIV/AIDS obdrží veškerou dosažitelnou lékařskou péči, včetně antiretrovirálních léčby.
• zaměřit se na školné a další poplatky, jejichž výše brání dětem, zejména dívkám, v chození do školy.
• zajistit péči a ochranu dětí, jejichž rodiče nejsou schopní se o ně starat kvůli HIV/AIDS.
• zajistit, že všechny děti jak na ulici tak ve škole budou mít úplné, přesné a věku přiměřené informace o HIV/AIDS.