Transparency International kritizuje obchody se zbraněmi
23. 7. 2004 - Daniel Kaiser, BBC
Odstupující český premiér Vladimír Špidla si svého času stanovil cíl boj proti korupci a větší průhlednost při zadávání státních zakázek. V citlivé oblasti obchodů se zbraněmi se mu to podle nevládní Transparency International nepodařilo. Známá mezinárodní organizace zaměřená na mapování korupce vydala zprávu o korupci při tuzemském obchodování se zbraněmi.
Čelné postavení ve zbrojařské branži z první republiky sice české země už dávno ztratily, přesto se v tomto oboru dodnes točí slušné částky. Podle oficiálních údajů Česká republika loni vyvezla vojenského materiálu za téměř tři a dovezla za čtyři miliardy korun a armáda za zbraně a za munici loni utratila deset miliard.
'Neprůhledná džungle'
Transparency International tvrdí, že v obchodech se zbraněmi panuje v tuzemsku neprůhledná džungle. Údaje z ministerstev si často protiřečí, státní úřady utajují zbrojařské kontrakty. Hlavnímu autorovi zprávy Filipu Pospíšilovi snad nejvíc vadí, jak snadno může ministerstvo obrany obcházet zákon o veřejných zakázkách.
Vláda letos zákon o vypisování veřejných soutěží pod tlakem Evropské komise novelizovala, jenže podle Pospíšila to byla změna k horšímu."Co se týče speciálně trhu se zbraněmi, vypadá to, že tam byl tlak příslušný zákon rozředit nebo ho udět 'bezzubý'," tvrdí Pospíšil. "Tam se výslovně řeklo, že nový zákon vyloučil ze své působnosti veřejné zakázky, jejichž předmětem jsou utajované skutečnosti, jestliže to vyžaduje ochrana základích bezpečnostních zájmů státu a nebo jejímž předmětem je výroba, koupě nebo oprava zbraní," vytýká novému zákonu autr zprávy.
"Takto explicitně to starý zákon neříkal. Proto je zcela zjevné, že převážil nějaký zájem, aby v této věci byl zákon ještě horší, než byl předtím. Přitom už předchozí zákon byl velmi špatný," uzavírá Filip Pospíšil. Tím pádem podle něj zbrojní kontrakty vůbec nebudou podléhat schválení vládou.
Kritická opozice
Ministerstvo obrany se ke zprávě Transparency International vyjádřit nechtělo. Ale opoziční ODS se s kritikou ztotožňuje. "Tato vláda předkládá novelu těchto zákonů každou chvíli a jediným výsledkem bohužel je, že systém zadávání veřejných zakázek je stále méně a méně transparentní. U takové komodity, jíž je zbrojní materiál, je to velmi závažné," říká stínový ministr obrany Petr Nečas a dodává: "Vláda také pokud to jde, tak se veřejnému výberovému řízení vyhne. Příkladem mohou být velké zbrojní kotrakty typ gripenů nebo ozbrojených transportérů."
Na co Petr Nečas narážel? Vláda letos v zimě schválila pronájem čtrnácti vojenských stíhaček stíhaček Gripen, ale neřekla, podle jakých kritérií si vybrala právě tuto nabídku ze Švédska. Radek Novotný, šéf výběrové komise ministerstva obrany, která nakonec ukázala právě na gripeny, nastoupil krátce po rozhodnutí vlády do vedení Leteckých opraváren Malešice. Tato soukromá firma má přitom už podepsanou smlouvu na údržbu gripenů.
Tajemné transportéry
Chystaný nákup dvou set obrněných transportérů ságu s gripeny v mnohém přípomíná. Měl by stát 25 miliard korun, ministerstvo obrany nechce prozradit, podle jakých kritérií bude mezi zájemci vybírat. Kromě transportérů si armáda chce pořídit ještě asi 1000 nových nákladních automobilů. A to vše za podmínek, které podle kritiků dávají ministerstvu při výběru v podstatě volnou ruku.
Neil Barnett pracuje v britském odborném týdeníku Jane's Defence a pro nejasnosti v českých obchodech se zbraněmi má trochu cynické vysvětlení: "Česká republika zdědila velký zbrojní průmysl a tím pádem má nevyhnutelně nadbytek zbraní a výrobní kapacity," míní Barnett a pokračuje: "Je to chudší země a spousta lidí si asi potřebuje vydělat peníze. Každopádně by bylo velmi zajímavé zjistit důvody, proč česká vláda obchodování se zbraněmi ze zákona o veřejných zakázkách v podstatě vyjmula," míní Neil Barnet, budapešťský dopisovatel odborného britského časopisu Jane´s Defence.
Celkově mu sice obchody českého ministerstva obrany nepřipadají tak podezřelé, jako prý to je zvykem na Slovensku nebo v Bulharsku, v západoevropských zemích je ale podle Barnetta veřejný dohled nad zbrojními kontrakty zpravidla lepší.