Obhájci sledovacích systémů na debatu nedorazili

26. 9. 2007 -, Econnect

-foto-

Filip Pospíšil ze sdružení Iuridicum Remedium vyslovil skepsi ohledně prospěchu kamerových systému ve veřejném prostoru. Podle něj nedokáží zabránit zločinům, pouze je posunou do odlehlejších míst. stejně tak považuje za špatný princip, že kamery na jedné straně mají odstrašovat, na druhé straně však jsou většinou neviditelné.

Pospíšil vidí tři hlavní body v současném použití sledovacích systémů, o kterých by si přál veřejnou diskuzi: Za prvé existuje nebezpečí zneužití sledovacích systémů na osobní úrovni, například když obsluha namíří kameru místo na dopravu do okna sousedního domu. Za druhé zpochybňuje, že náklady na kamerové systémy jsou utráceny na správném místě - možná, že policejní hlídka by měla větší úspěchy než kamera. Za třetí se obává systematického zneužití, například když se získaná data dostanou do rukou soukromých firem, které z nich vytvoří profil zákazníka.

Hana Štěpánková, vedoucí tiskového odboru Úřadu na ochranu osobních údajů, upozornila na to, že neexistuje žádná pravidla, kdo smí používat data a kdo kontroluje obsluhu kamer a správné zacházení s daty. Návštěvníci diskuze se dozvěděli, že každý občan ČR má právo zeptat se úřadů aspoň jednou ročně jestli ho sledují - a úřad musí odpovědět do 30 dní.

Poslední téma se týkalo kamer na pražském okruhu. Účastníkům diskuze nebylo jasné, jakému účelu vlastně mají sloužit - "prstenec" přirovnávali středověké hradbě. Bylo vyjádřeno i podezření, že vlastní důvod instalace sledovacích kamer ve městech je prostě ekonomický a že získají víc dodavatelé než občané.