Sociální fórum v Bombaji uzavřel pochod

6. 2. 2004 -, PART

Tisíce aktivistů z celého světa zakončily Světové sociální fórum (WSF) v Indii sedmikilometrovým pochodem. Tato událost má být protiváhou shromáždění politických a podnikatelských vůdců na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu. Řadou mítinků a protestů dali účastníci jasně najevo, že jsou jak proti Amerikou vedenému kapitalismu, tak proti válce. Podle odhadů se této šestidenní události mohlo zúčastnit až 100 000 lidí.

Zpátky do Brazílie

Letos v Bombaji se toto zasedání konalo již počtvrté.

Navzdory tomu, že je domovem poloviny světového obyvatelstva a velké části světové chudiny, historicky nebyla Asie v otázce globalizace tak výřečná jako jiné části světa – ačkoli Indie se nyní chopila vedení rozvojových národů při globálních obchodních rozhovorech.

Všechna předešlá zasedání WSF se konala v brazilském městě Porto Alegre.

Příští rok se WSF podle organizátorů sice vrátí do Brazílie, ale doufají, že v roce 2006 je uspořádají v Africe. Afričtí delegáti řekli, že jelikož Afriku coby kontinent postihuje globalizace, kapitalismus v americkém stylu a konflikt nejhůře, je takové rozhodnutí případné.

„Zločinný dluh“

„Hostila je Amerika, hostila je i Asie,“ řekl Demba Diop, Malijec a zástupce generálního tajemníka Kongresu afrických odborových organizací. „Domníváme se, že teď přišel náš čas.“

Africké WSF – uspořádané v zemi jako třeba Alžírsko, Maroko, Tunisko nebo Jihoafrická republika – by se mohlo pustit do „zločinného dluhu“, který africké země dluží svým věřitelům, řekl. Rovněž by se mohlo zaměřit na epidemii AIDS, a to vzhledem k faktu, že dva ze tří odhadovaných 40 miliónů HIV pozitivních lidí na světě žijí v subsaharské Africe.

Témata

AIDS a zadlužení nejsou v agendě WSF žádnou novinkou. Vždyť obojí bylo mezi mnoha tématy debatovanými na stovkách demonstrací, mítinků a seminářů. Neochota bohatých zemí otevřít své trhy pro zboží rozvojových národů byla na vrcholku seznamu témat a toto stanovisko se zrcadlilo i v pokusu Fóra udržet reklamu a – pokud možno – výrobky nadnárodních firem mimo svá hlavní dějiště.

Indická bojovnice Vandana Šiva řekla Fóru, že tažení proti globalizaci, volnému trhu a velkému byznysu teprve začalo. „Boj mezi lidmi a kapitálem je nyní epickým bojem mezi životem a smrtí,“ řekla tiskové agentuře Reuters.

Běžným tématem mezi delegáty byla i opozice vůči Amerikou vedené válce a následné okupaci Iráku – i vůči válce obecně.

To, že se zasedání konalo v Indii, ale dodalo zvláštní význam i tématu kast. Téměř 140 miliónů Indů se nachází v té nejnižší kastě, mezi Dalíty, o nichž jsou hinduističtí tradicionalisté přesvědčeni, že by se neměli dotýkat ani používat stejné nádobí jako jejich sousedé z vyšší kasty. Zákony zavedené v roce 1948 sice diskriminaci zakazují, ale jen málokdo popírá, že ta stále přetrvává.

Článek jsme převzali s laskavým svolením redakce PART.