Ekologické organizace: zaměstnavatelé, odbory a vláda vyvolaly ducha padesátých let minulého století

3. 2. 2010 -, Econnect

Zástupci ekologických organizací ostře nesouhlasí s výsledky včerejšího jednání tripartity. Zástupci zaměstnavatelů, odborů a vlády nenavrhli účinná opatření k oživení ekonomiky, pouze podpořili kontroverzní projekty s negativními dopady na životní prostředí.

Ekologické organizace doporučují k řešení důsledků ekonomické krize zvýšit podporu odvětví, která dlouhodobě vytvářejí kvalitní pracovní příležitosti ve městech i na venkově. Konkrétně jde například o zateplování budov, ekologické zemědělství nebo využívání obnovitelných zdrojů energie. Dále je potřeba v souladu s doporučeními NERVu pokračovat v ekologické daňové reformě, trvat na tom, aby povolenky k exhalacím museli velcí znečišťovatelé kupovat a výnosy z jejich prodeje investovat do konkrétních programů, které sníží energetickou náročnost zastaralé české ekonomiky. Na každou jednotku HDP potřebuje totiž české hospodářství zhruba dvakrát tolik energie co země staré evropské patnáctky.

Petr Machálek, ředitel Hnutí DUHA, řekl: „Experti ministerstva životního prostředí spočetli, že ještě během současné krize lze vytvořit snižováním emisí zhruba 50 tisíc nových pracovních míst. A pokud by Česká republika využila všech možností, které podle Pačesovy komise má ve výrobě obnovitelných zdrojů elektřiny, vznikne téměř 300 tisíc nových pracovních míst. Čísla jsou překvapivá pouze na první pohled. V Německu už nyní jenom samotná větrná energetika zaměstnává 38 000 lidí.“

Jan Rovenský z Greenpeace uvedl: „Bohužel se stále více potvrzuje, že Martin Bursík měl ve své drsné kritice úřednické vlády pravdu. Její zástupci totiž na tripartitě zjevně souhlasili s přijetím usnesení, které má usnadnit a urychlit prolomení platných limitů těžby hnědého uhlí chránících Horní Jiřetín a Litvínov, a to navzdory nedávným slibům premiéra Fischera zástupcům místních samospráv. Pokud vláda příští týden schválí protikrizový balíček včetně bodu č. 38 navrženého tripartitou, nepřímo tak potvrdí, že linka Tykač – Dobrovský – Mlynář – Fischer funguje.“

Jiří Nezhyba z Ekologického právního servisu uvedl: „V případě Prunéřova ze sebe odboráři udělali užitečné idioty ČEZu. Polovičatá modernizace elektrárny, kterou Romanovo impérium v rozporu se zákonem prosazuje, totiž povede v konečném důsledku k tomu, že stovky zaměstnanců přijdou o práci o několik let dříve, než kdyby ČEZ použil odmítanou nejlepší dostupnou technologii. Považujeme za neslýchané, že se velké korporace společně s odboráři snaží přes vládu ovlivnit výsledek probíhajícího posuzování vlivů elektrárny na životní prostředí, které má ze zákona expertní charakter.“

Kateřina Ptáčková, ředitelka Zeleného kruhu, řekla: „Závazek odmítnout zkvalitnění zákona o ochraně ovzduší ukazuje, že se účastníci jednání nechali unést do minulého století. Znečištění ovzduší jako podmínku rozvoje jim však v roce 2010 nikdo neuvěří. Ani doma, v České republice, ani v Evropské unii. České ovzduší patří přitom podle hodnocení Evropské agentury pro životní prostředí mezi nejhorší v Evropě. Opravdu může ještě někdo věřit tomu, že pro naše blaho je nezbytné, aby děti mhouřily oči před továrním kouřem? ČEZ i další berou krizi jako záminku k prosazení svých kontroverzních záměrů. Smutné je, že jim na to zástupci vlády a odborů skočili.“

Pavel Černohous, právník Ateliéru pro životní prostředí, řekl: „Práva a svobody jednoho končí tam, kde začínají práva druhých, tedy rubem práv podnikatelů jsou i jejich povinnosti. Představa, že by se podnikatelům mělo povolit vyšší znečišťování a poškozování životního prostředí jen proto, aby se jim snížily náklady a stali se tak "konkurenceschopnějšími", je nehorázná. Nelze přistoupit na to, aby bylo poškozováno právo ostatních lidí na příznivé životní prostředí a jejich právo na zdraví jen pro vyšší zisky podnikatelů. Kdyby se toto mělo stát oficiální státní politikou, jednalo by se o ekologický dumping - to však není přijatelná cesta rozvoje naší země.“

DISKUSE - KOMENTÁŘE: