Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - regionální rozvoj
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > komentáře
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

Krušné hory - jejich jedinečnost versus stereotypy (Jak a proč překonat, ale i využít zatížení minulostí)

25. 7. 2006 - Václav Poštolka

-foto wikipedia.org-
-foto wikipedia.org-
Přemýšlím-li o Krušných horách a jejich nejbližším okolí, uvědomuji si, jak právě toto území je zatíženo řadou jednostranných a často zkreslených názorů a pohledů. Jejich kořeny jsou v celkem přirozené tendenci vedoucí jak ke zjednodušování, tak i k přejímání a šíření stereotypů. Domnívám se, že právě na příkladu Krušných hor a Podkrušnohoří (tyto regiony a krajiny lze sice od sebe oddělit, ale jen společně je možné interpretovat a řešit jejich problémy) bychom mohli demonstrovat nejen původ takových stereotypů, jejich souvislosti a důsledky, ale především bychom je měli podrobit věcné kritice a vyvrátit.

Často si vzpomínám na setkání a rozhovory se svými českými i zahraničními přáteli a také kolegy, kdy jsme se shodli na tom, že jedním z velmi důležitých úkolů a cílů, k nimž bychom se měli snažit přispět, je nejen vysvětlování příčin a interpretace důsledků, ale především odstraňování stereotypů, které se značnou setrvačností ovlivňují uvažování a postoje někdy celých generací vůči jiným nebo některým národům, zemím, ale i regionům.

Velmi často jsme slýchávali a dosud slyšíme, že Krušné hory jsou a budou i nadále málo nebo méně přitažlivé pro cestovní ruch, že nemají zdaleka takové předpoklady a nemohou tudíž přilákat tolik pozornosti a návštěvníků jako např. Krkonoše s Jizerskými horami nebo Šumava. Krušné hory a s nimi beprostředně spjaté Podkrušnohoří, které je jejich vstupní bránou, mají letitý cejch území „měsíční krajiny a zničených lesů“. To není dobrá vizitka k investování do cestovního ruchu ani vhodná pozvánka k návštěvě a nikdo se tedy pak ani příliš nediví, že v pořadí oblíbených, preferovaných a skutečně navštěvovaných míst jsou tam, kde jsou.

Měli bychom si však položit otázku, zda je to nezvratné, jak je to možné a v čem vězí ten pravý důvod opomíjení až odmítání Krušných hor a Podkrušnohoří ? Jen málokteré území a nejen v České republice může totiž nabídnout tolik zajímavých a naprosto výjimečných až unikátních míst a zážitků. Na relativně malém prostoru mezi Děčínem a Chebem, resp. např. mezi Chomutovem a Klínovcem čeká návštěvníka úžasná přehlídka krajiny kontrastů.

Není podle mého názoru jiné takové území v Čechách, kde na tak malé vzdálenosti lze uvidět a demonstrovat takové kontrasty a tolik typů rozmanitého přírodního, kulturně - historického a sociálně - ekonomického prostředí. Kontrasty mezi hustě zalidněným a na mnoha místech silně přeměněným územím v podhůří a málo zalidněným až vylidněným a na některých místech člověkem málo dotčeným územím v horách, často v těsné blízkosti, vytvářejí naprosto neopakovatelnou symbiózu.

Nikde jinde nejsou koncentrovány tyto kontrasty v takové míře a v takové blízkosti. Převýšení Krušných hor a jejich výrazný výškový gradient vytváří z jejich jižních do Čech obrácených svahů, ale i z jejich náhorních planin přírodovědecky mimořádně zajímavá území. Krušné hory a jejich okolí jsou mimořádně atraktivní i z hlediska dokumentace vývoje technického pokroku, ale i z ekologických, urbanisticko-architektonických, archeologicko-historických, národnostních a jiných pohledů.

Kde jinde v Čechách se během krátké vzdálenosti přesuneme z teplomilných stepních do téměř subarktických tundrových biotopů ? Kde jinde lze uvidět tolik míst a památek souvisejících s hornickou činností od středověku, případně i starověku, až po současnost ? Kde jinde byla a je taková koncentrace technických památek připomínajících význam tohoto území pro počátky průmyslu v Českých zemích ? Kde jinde se lze zároveň inspirovat, ale i poučit z vývoje a pronikavých změn krajiny a osídlení ? Kde jinde je možné se přitom také setkat tak silně se svědky historie a důsledky společného česko - německého soužití?

Jedno ze starých českých přísloví pocházejících z ranného středověku říká „Všude Češi, ale v Chomutově Němci“, neboť Chomutov na úpatí rudami a dřevem bohatých Krušných hor a na významné solné a obchodní trase ze Saska do Čech (Prahy), se stal prvním významným centrem Němců a jejich dalšího šíření v Čechách. Naopak v 19. století, kdy již téměř všude v pohraničí byla německá většina, vznikaly v již poněmčeném území první „české ostrůvky a střediska českého života“ kolem Duchcova a Mostu. V současnosti jsou to „krušnohorské okresy“ Cheb, Sokolov, Chomutov a Teplice, v nichž žije relativně nejvíce obyvatel německé národnosti. Právě tady (kde jinde ?) by měly být inkubátory společné česko - německé (saské) spolupráce, jejímž výsledkem by měla být také změna stereotypu ve vnímání hodnot a významu této oblasti na české straně.

Donedávna, a to jistě přetrvává v oněch stereotypech z české strany, byly, resp. jsou Krušné hory a Podkrušnohoří synonymem pro ekologické katastrofy, nejhorší možné životní prostředí a místa se značnými problémy k trvalému a perspektivnímu životu. Jak překvapivě jiná by však pro nositele takových názorů musela být konfrontace s životem a stavem prostředí v saské (německé) části Krušných hor. I v dobách bývalé NDR to bylo za hranicí jiné, lepší, a to i v případě tak často u nás zmiňovaných zničených lesů. To souvisí především se vztahem zdejších obyvatel ke svému území, který byl u nás výrazně ovlivněn nejen odsunem většiny „starousedlých“ Němců, ale i nedostatečným a problematickým dosídlením. Obtíže života na horách v porovnání s výhodami života v blízkém podhůří (města v uhelné pánvi) způsobily postupný a nezadržitelný úbytek obyvatel a zhoršení jejich struktury.

Budoucnost Krušných hor je v symbióze jak s jejich labilnějším podhůřím na české straně, tak s jejich konsolidovanější a rozlehlejší saskou částí. Zejména česká pánevní oblast těžce postižená útlumem těžby uhlí a průmyslu - okresy Most, Teplice, Chomutov a Sokolov patří k územím s nejvyšší mírou nezaměstnanosti - představuje velký potenciální zdroj nové krve, která by měla oživit hory, zvrátit dlouhodobý úbytek obyvatel a přinést sem více žádoucích aktivit. Podobně jako je tomu v saské části lze za velmi vhodné a perspektivní považovat podporu tradičních i nových forem cestovního ruchu, turistiky, rekreace, sportu a nových vzdělávacích a podnikatelských aktivit. Z tohoto důvodu bychom měli velmi intenzivně podporovat ideu a projekt navrhující zařazení Krušných hor (Montannregion Erzgebirge) do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO a být v tomto směru rovnocenným a důstojným partnerem saské (německé) strany, iniciátorem tohoto projektu.

Krušné hory je nutno vidět jako součást širšího prostoru, s nímž jsou spojeny jejich slabé i silné stránky, hrozby i příležitosti. Ke Krušným horám zcela neoddělitelně patří nejen Podkrušnohoří, resp. podkrušnohorské uhelné pánve (Chebská, Sokolovská a Mostecká), ale i přírodně a krajinářsky v našich poměrech unikátní vulkanické Doupovské hory a České Středohoří, a rovněž okraje Smrčin, Slavkovského (dříve Císařského) lesa a Labských pískovců (též Děčínských stěn). Již pouhý výčet těchto celků demonstruje výraznou geomorfologickou a geologickou pestrost doprovázenou neobyčejnou rozmanitostí a proměnlivostí přírodních podmínek. Na jedné straně tu najdeme místa s nejnižšími srážkami a nejvyššími teplotami (Kadaňsko), na druhé straně jen nedaleko odtud území s dlouhými a chladnými zimami a vysokými srážkami (Klínovec a náhorní planiny s rozsáhlými rašeliništi). Za zvláště významný faktor nabídky a nesporných hodnot území je nutno považovat četné minerální prameny a s tím také spojené lázeňství. Na úpatí Krušných hor se nachází řetězec lázeňských středisek, jež samy o sobě představují velmi významný zdroj ekonomické prosperity a cíle cestovního ruchu.

Do takto vymezeného prostoru je nutno zahrnout i německou (saskou a bavorskou) stranu, kde je také řada významných lázeňských míst rozšiřujících nabídku pro cestovní ruch. Krušné hory (Erzgebirge) jako celek tvoří území, jehož většina se nachází v Německu a kde jsou také výrazně hustěji zalidněny, i když i tady se potýkají s trvalým úbytkem obyvatel. Na české straně se od západu k východu zužují. Podle toho se také mění, tj. klesá počet bydlících obyvatel a hustota zalidnění. Na naší straně jsou nejhustěji zalidněné části Krušných hor na západě a nejméně na východě. Na německé (saské) straně je tomu spíše naopak. Je jistě velmi pozoruhodnou a v geopolitických souvislostech ovšem mimořádně důležitou skutečností, že česko - saská hranice na Krušných horách patří k nejstarším a nejstabilnějším v Evropě. Je symbolické, že bohatství, těžba a zpracování rud, které již ve středověku vytvořily z Krušných hor velmi hustě zalidněnou a prosperující oblast na obou stranách hranice, se na prahu 21. století stává novým motivem vzájemné spolupráce a základní inspirací návrhu na vytvoření česko - saského Hornického regionu (Montanregion) v srdci Evropy.

Krušné hory jsou součástí obrazu mého rodného a milovaného kraje. Tento obraz byl utvořen krajinou na styku Krušných hor s okrajem Mostecké pánve a s okrajem Doupovských hor prohloubeným nádherným údolím řeky Ohře u Kadaně. To jsou místa mých prvních dobrodružných výprav do okolí a léta prvních objevů a lásek, mezi něž musím zařadit právě onu dramatickou a člověkem tak zasaženou krajinu na pomezí tak odlišných (mikro)světů. Každým směrem na tak malém kousku světa tu byly a stále jsou krajiny tak odlišné, a tolik lákavé. Nejen proto, ale i z pohledu člověka, který hodně procestoval a pro kterého se poznávání a hodnocení krajin a zemí stalo i profesí, považuji za povinnost přispět k jinému a vyváženějšímu pohledu na tento malý, tolikrát postižený, leč anebo právě proto nadále mimořádně zajímavý kus světa. Chci také říci, že jsem připraven kdykoliv pomoci a rád pomohu myšlence projektu na vytvoření sasko - českého „montánního regionu Krušné hory“ (v onom širším rámci a v širším kontextu) na základě argumentů z odborných a věcných hledisek. Tomuto kraji, více než jinému u nás, je nutno pomáhat při překonávání stále existujícího zatížení minulostí se stále nádorově působící setrvačností myšlenkových stereotypů. Minulost a dřívější „zátěže krajiny“ by se měly stát naopak zdrojem inspirace a racionálního využití pro tvorbu produktů cestovního ruchu, ale i vzdělávacích a podnikatelských aktivit souvisejících s připomínáním, udržováním a obnovováním výrobních a jiných tradic území. Krušné hory to potřebují a zasluhují. Krušné hory na to mají i důležité předpoklady. Jen je jim a všem, kdo v nich žijí, chtějí a budou žít, více pomáhat. A začít bychom mohli a měli u těch nešťastných stereotypů ! Co vy na to, Krušnohorci, i vy ostatní?!

O autorovi: RNDr. Václav Poštolka, Ph.D. působí na katedře geografie Technické univerzity v Liberci

Poděkování - 26. 7. 2006 - Klára Šimková

Milý pane Poštolko,
moc Vám děkuji za Váš krásný článek o Krušných horách. Já sama pocházím z Mostu a stejně jako Vy shledávám jako velkou škodu fakt, že většina lidí stále vnímá severočeskou krajinu jako místo poněkud temné a nezajímavé. Velmi mě rozradostňuje to, že sice pomalu, ale přeci jen, se duši severních Čech vrací určitá živost a barevnost. Jistě k tomuto přispívají aktivity nejrůznějších skupin i jednotlivců, kteří dokáží spatřovat krásu i tam, kde není tak křiklavá a samozřejmá. Díky, že k těmto lidem také patříte...
Mějte se moc hezky a přeji Vám hodně síly a odhodlání do Vaší další práce,

Klára Šimková.

ODPOVĚDĚT


Re:

Nad horami se blýská ... - 27. 7. 2006 - Václav Poštolka

Milá paní či slečno Kláro.
Dnes je den Anny, tak se jmenovala moje maminka, a to se vždycky vzpomínkami vracím do dětství a domů pod Krušné hory. Děkuji za Vaše přání a těším se, že Krušné hory a jejich rozdrásané okolí nachází takové příznivce a ctitele jako Vy, kteří umí vidět a číst v krajině. Symbolicky jste mi připomněla místa, na které také tolik vzpomínám, neboť v Mostě jsem studoval a maturoval. Tolik na vysvětlenou, proč jsa sice z Liberce, se stále cítím kořeny tady a proč také věřím, že se našim milovaným horám i podhůří blýská na lepší časy. A také víme, že je pro to nutné něco udělat. Díky za hezká slova k mému dnešnímu smutnému dni.

ODPOVĚDĚT


Služby Econnectu

ToolkitUnavuje vás tvorba www stránek v HTML?
Nemá váš webmaster čas na jejich aktualizaci?
S publikačním systémem TOOLKIT to zvládnete SNADNO, RYCHLE A SAMI:
VYZKOUŠEJTE ZDARMA!
vytisknoutvytisknout
Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz