V ulicích českých měst se objeví symbolické oprátky

9. 10. 2007 -, Econnect / Amnesty International

-foto-

Happeningy v českých městech se zaměří na vlády Indie, Maroka, Jižní Koreje, Peru a Guatemaly. Tyto země již roky nepopravují, trest smrti však dosud mají ve svém právním řádu. Pokud se rozhodnou nejvyšší trest zrušit, mohou přesvědčit ostatní, že s tímto krutým trestem je možné skoncovat, míní obránci lidských práv. "Důkazem je, že před třiceti lety neuplatňovalo trest smrti jen šestnáct zemí, zatímco dnes jich popravy nevykonává devadesát. Posledním státem, který se trestu smrti vzdal, byla letos Rwanda," uvádí Amnesty International.

V pěti městech ČR se proto objeví symbolické oprátky či aktivisté s páskami přes oči a na infostáncích budou dobrovolníci žádat veřejnost o podpis výzev adresovaných vládám, které mohou stále popravovat. V Praze se zítra proti trestu smrti bude protestovat na místě popravy 27 českých pánů na Staroměstském náměstí, v Brně na Moravském náměstí, v Ostravě na Jiráskově náměstí a v Ústí nad Labem v čase výuky na obchodní akademii. V Olomouci připravili aktivisté psaní dopisů za zrušení trestu smrti v různých zemích už na 8. října.

Svět od trestu smrti upouští

V roce 2006 Amnesty International zdokumentovala 1.591 poprav provedených v pětadvaceti státech. To představuje pokles oproti předchozímu roku, kdy bylo zaznamenáno 2.148 případů. Údaj je však stejně jako v minulých letech jen neúplný, některé země dosud odmítají informace o vykonaných trestech smrti zveřejňovat, upozorňuje organizace. Stále více zemí od nejvyššího trestu ustupuje. "Za 91 procent všech poprav je zodpovědná pouhá šestice zemí – Írán, Irák, Súdán, Pákistán, USA a Čína. Tito zatvrzelí vykonavatelé poprav se nacházejí v izolaci a stojí stranou globálních trendů," uvedla generální tajemnice Amnesty International Irene Khan.

Zemí s nejvyšším počtem poprav je již tradičně Čína, v které AI zaznamenala přes tisíc popravených. Údaje o nejvyšším trestu jsou však státním tajemstvím a skutečný počet se může pohybovat okolo čísla 8.000. Pozitivním krokem je, že od ledna 2007 musí být všechny rozsudky smrti potvrzeny Nejvyšším lidovým soudem. V Íránu dosáhl počet popravených lidí přinejmenším 177, a oproti předchozímu roku se tak zdvojnásobil. Se zdokumentovanými 82 popravami se připojil Pákistán, Súdán popravil minimálně 65 osob, stejně jako Irák. V USA bylo usmrceno 53 odsouzenců.

Amnesty International také upozorňuje na případy, kdy byl trest udělen v nespravedlivém procesu nebo byl proveden zvlášť krutým způsobem. V květnu 2006 byli v Íránu za údajný mimomanželský styk ukamenováni muž a žena. Pro popravy jsou v této zemi vybírány kameny ne příliš velkých rozměrů, aby způsobily dlouhou a bolestivou smrt. Ukamenování proběhlo navzdory vyhlášenému moratoriu na tento způsob popravování. V dalších zemích světa jsou lidé odsuzováni k setnutí hlavy, k smrti na elektrickém křesle, oběšením či smrtící injekcí, ale také zastřelením či ubodáním.

V celách smrti po celém světě na vykonání rozsudku čeká na 20.000 lidí. Odborné studie OSN přitom prokázaly, že nejvyšší trest nemá větší preventivní dopad na míru kriminality než hrozba doživotního vězení. "Dokud bude udělován trest smrti, bude existovat riziko justičních vražd. Jen v loňském roce byla prokázána nevina tří lidí odsouzených na smrt, v USA bylo od roku 1973 z cely smrti propuštěno 123 osob," uzavírá zpráva Amnesty International.