Roztyly: místo dalších paneláků může být živoucí čtvrť a rekreační les

1. 6. 2010 -, Econnect

V prostoru mezi stanicí metra Roztyly a Kunratickým lesem může vyrůst živoucí městská čtvrť, která bude ve dne lákat ke sportu a rekreaci a večer nabídne obyvatelům panelových sídlišť tolik chybějící kulturu a zábavu. Rozsáhlé prostranství uprostřed hustě zastavěných čtvrtí může být ukázkou nejmodernějších trendů v plánování měst a místem špičkové ekologické architektury. Tak vidí budoucnost Roztyl studenti Fakulty územního plánování na Technické vysoké škole ve švédské Karlskroně.

Svou vizi, vypracovanou ve spolupráci s Útvarem rozvoje města a obyvateli Roztyl, představili právě dnes. Magistrát a městská část by ovšem musely stanovit jasné mantinely zájmům investorů, kteří chtějí v oblasti vybudovat kancelářské centrum s mrakodrapy a komerčními bytovkami. O budoucnosti Roztyl se rozhoduje při změnách územního plánu, protože nyní, podle současného plánu, není možné celou atraktivní lokalitu zastavět.

Projekt je ojedinělý spoluprací studentů, občanů a Útvaru rozvoje města, který zodpovídá za územní plánování v Praze. „Studenti prováděli vlastní průzkum v terénu, vážili si názoru a vstupních informací Útvaru rozvoje města a zároveň zjišťovali názor místních občanských sdružení na rozvoj území. Na jedné straně věcná a odborná spolupráce s URM byla bohužel provázena i obavou, jak se k projektu postaví zřizovatel URM, pražský magistrát. Jeho jednobarevné vedení však vychází vstříc podnikatelům, názory občanů nerado bere na vědomí a upřednostňuje aktivity silného developera, zde konkrétně Passerinvestu,“ říká nezávislý architekt Ing.arch. Tomáš Vích, který projekt koordinoval.

Studentský projekt vznikl z iniciativy švédské univerzity, která oslovila ke spolupráci Útvar rozvoje města. Studenti Jesper Borgström a Kristupas Liorancas vycházeli z charakteristiky daného území, jeho dosavadní podoby a současného využívání. "Jedná se o oblast s velkým potenciálem, který je dnes málo využit. Snažili jsme se navrhnout takové území, které bude mít různé využití, abychom snížili potřebu dojíždění a vytvořili živou část města, která nebude po 5. hodině odpolední opuštěna, protože lidé odjedou z práce domů," říká Jesper Borgström. Vstřícnost k lokálním potřebám oceňuje místní občanské sdružení, které současné plány na přestavbu oblasti kritizuje i z důvodu, že přání místních obyvatel neberou v úvahu. "Jsme velmi rádi, že zde vzniká nezávislý projekt, který respektuje přírodě blízký charakter a jedinečnost území Roztyl, který řeší skutečné problémy v území a který se rovněž snaží přiblížit město více k lidem," ocenil studii Ing. Aleš Kulhánek z občanského sdružení Zelené Roztyly.

Návrh obsahuje široké spektrum budov s různým určením - kanceláře, kavárny, obytné domy, hotely, parkovací domy či školky a další zařízení veřejného vybavení. Podstatou většiny budov je vnitřní polouzavřený prostor, který poskytuje obyvatelům či uživatelům budovy klid a soukromí a nabízí prostor pro zeleň. Ta je nedílnou součástí celé studie, například v podobě pásů zeleně střídajícími se s budovami či zelených střech. V celém území je navíc navržena i síť vodních kanálů a jezírek, které oživují celý prostor a navíc svádějí dešťovou vodu do vodní nádrže, jež slouží i k rekreaci. Studenti například zahrnuli do svých návrhů stávající velké letité stromy, které podle nich mohou novým plochám dodat na hodnotě a zajímavosti.

"Vznikající urbanistické řešení představuje rovnocennou alternativu plánům developerů. Vzhledem k tomu, že vychází primárně nikoliv z ekonomického kalkulu, ale z potřeb města a limitů využití daného území, Praha získá relevantní podklad pro přípravu územního plánu a regulaci výstavby. Zda této příležitosti využije, bude už v rukou politiků a občanů, kteří je volí," komentuje tento návrh Martin Skalský z Arniky. Podle něj jde z hlediska propracovanosti urbanistické studie a jejího rozsahu o jedinečný projekt, kterých na území Prahy dosud vzniklo jen několik.

Autoři urbanistické studie nejprve věnovali pozornost průzkumu oblasti. Přímo na Horních Roztylech celé tři měsíce výzkumu bydleli a zjištěná pozorování pak mohli zahrnout do svého projektu. Například pro navrhované cesty využili stávající vyšlapané chodníky, věnovali pozornost zajímavým průhledům a pohledům tak, aby s nimi mohli v návrzích nové výstavby počítat. Nedílnou součástí návrhu je i dopravní řešení: "Naší ambicí bylo pracovat s klesající závislostí na autech podporou pěší a cyklistické dopravy a vytvoření ulic vhodných k chůzi," zdůraznil Kristupas Liorancas.

Dopravní řešení navrhuje celkovou přeměnu ulice Ryšavého, která je dnes dálničním přivaděčem a nevede podél ní dokonce ani chodník. Podle mladých urbanistů by se zde měla omezit rychlost jízdy pomocí zpomalovacích pásů, které upozorní řidiče automobilů a současně nepůsobí potíže autobusům. Po stranách ulice by měly vzniknout chodníky a alej stromů.

"Projekt představuje současný aktuální evropský názor na udržitelný vyvážený rozvoj města, jeho kontext a genius loci, kde pro zdravý růst je plocha lesoparku minimálně stejně tak důležitá jako městská vybavenost, bydlení, obchody a kanceláře a zároveň ukazuje současný trend k návratu nízkopodlažní zástavby do pěti pater, která umožňuje optimální zdravé využití řešeného území s ohledem na jeho dopravní obsloužitelnost a nároky na nutné parkovací plochy," hodnotí návrh architekt Tomáš Vích.

Studenti, kteří dnes svůj pobyt v Praze končí, nyní projekt formálně dopracují, představí svým profesorům a následně jeho finální podobu zašlou Útvaru rozvoje města. Ten deklaroval zájem vzít jej v potaz, což oceňuje Arnika i roztylské občanské sdružení. Tímto způsobem by se některé myšlenky soudobého urbanismu mohly promítnout i do územního plánu Prahy. "Klíčové rozhodnutí nicméně stojí na pražských politicích, resp. zastupitelích Magistrátu hlavního města Prahy, kteří o finální podobě změny územního plánu, a tedy směru rozvoje na Roztylech, musí rozhodnout. Otázka zní, zda-li zvítězí rozumný a lidský přístup či mocný tlak developerských společností," uzavřel Aleš Kulhánek.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: