Putovní výstava Free Culture nabízí nový pohled na pojmy autorství a originalita

15. 7. 2010 -, Econnect

Jaký je smysl umělecké práce a kdo vlastní uměleckou tvorbu? Nejen na tyto otázky hledá odpovědi výstava Free Culture. Expozice také znovu představuje licence Creative Commons jako nadstavbu klasického copyrightu, které rozšiřují možnosti zákonného užívání a sdílení textů, hudby, fotografií, filmů, videí apod. Zároveň poskytují pohotový a legální nástroj, který chrání uživatele díla i autora.

Od 13. července do 6. září hostí Národní knihovna v Praze putovní výstavu Free Culture / Svobodná kultura. Expozici připravilo občanské sdružení Archiv výtvarného umění při příležitosti zpřístupnění informačního systému abART v licenci Creative Commons (CC NY-NC-SA) ve spolupráci s občanským sdružením Iuridicum Remedium a Národní knihovnou v Praze. Výstava se zabývá se problematikou "vlastnictví" umělecké tvorby, možnostmi jejího sdílení v počítačovém světě, proměnou pojmů autorství a originalita, šířením informací a děl po webové síti, přímou dostupností digitalizovaných zdrojů a archivů, nárůstem kolektivní tvořivosti. Soustřeďuje se na svobodné rozhodování tvůrce o užívání díla, na vznik a šíření licencí Creative Commons, dává návod k jejich použití. Klade otázky po smyslu umělecké práce. - Zisk? Sláva? Postavení? Poznání? Společné obohacení? - Na konkrétních příkladech a odkazech nabízí některé současné odpovědi.

Creative Commons (česky zhruba tvůrčí společenství) je neziskové hnutí, který si klade za cíl podporovat tvořivost v oblasti kultury, vzdělávání a vědy zpřístupňováním autorských děl veřejnosti k legálnímu užívání a sdílení.
Organizace Creative Commons, která za projektem stojí, nabízí za tímto účelem autorům zdarma škálu licencí, které umožňují přímo rozhodnout o jejich autorských právech k dílu, plošně některá nabídnout veřejnosti a jiná si
ponechat. Motivací je především snaha o překonání hranic, které platné autorské zákony kladou svobodnému sdílení děl a informací.

Licence Creative Commons nejsou popřením copyrightu, jsou jeho nadstavbou. Jednoduchým a jednoznačným způsobem mění nároky autorů z "všechna práva vyhrazena" na "některá práva vyhrazena". Jejich úspěch a rychlé rozšíření spočívá ve snadnosti použití. Stačí přidat logo vybrané licence k webové stránce, fotografii, textu, videu, hudební nahrávce apod. Logo zastupuje a odkazuje na celý právní text licenčního ujednání, které se uživatelé díla
automaticky zavazují dodržet. Licence mohou zdarma využít jednotlivci, společnosti i velké organizace.

Na internetu lze nalézt kolem 15 milionů prací šířených pod jednou z licencí Creative Commons. Čeští autoři mají od dubna 2009 k dispozici také české licence Creative Commons. Na přizpůsobení licencí českému právu se podílela Národní knihovna ČR, Filozofická fakulta UK, Iuridicum Remedium i Ministerstvo kultury ČR. Dosud chybějící českou verzi se tým tvořený právníky, knihovníky, IT specialisty a umělci rozhodl vytvořit především proto, aby v Česku rozhýbal diskusi o svobodné kultuře a nových přístupech ke správě autorských práv v prostředí internetu.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: