Je dohoda o klimatu průšvih, nebo výhra? Ekolist se ptá odborníků

13. 1. 2011 -, Ekolist

Na přelomu listopadu a prosince se v mexickém Cancúnu uskutečnila 16. konference stran Rámcové úmluvy OSN o změnách klimatu. V sobotu 11. prosince ráno došlo k dohodě o kompromisním návrhu dohody, který sice konstatuje, že je potřeba snížit emise skleníkových plynů, ale nenavrhuje žádný mechanismus, jak by k tomu mělo dojít. Co si o celé konferenci myslí její účastníci? Byla úspěšná, nebo se opakoval výsledek z Kodaně?

Redakce Ekolistu.cz oslovila několik odborníků s žádostí o komentář na téma:

"Je možné považovat dohodu z Cancúnu za úspěch? Co na ní považujete za dobré a co naopak za špatné?"

Své odpovědi nám poslali:

* Pavel Zámyslický, ředitel odboru změny klimatu na MŽP. Jeho komentář najdete zde.
* Petr Patočka, vedoucí programu klimatické a rozvojové politiky organizace Glopolis. Jeho komentář najdete zde.
* Josef Zbořil, člen představenstva Svazu průmyslu ČR a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru. Jeho komentář najdete zde.

S konečným textem je podle ředitele odboru změny klimatu ministerstva životního prostředí Pavla Zámyslického většina smluvních stran spokojena. Text je prý nejvýznamnějším pokrokem od tzv. Akčního plánu z Bali z roku 2007. "K hlavním nedostatkům jistě patří absence odkazu na jasné cíle vyjednávání v následujícím roce, kdy by mělo dojít k uzavření nové právně závazné dohody o ochraně klimatu, která by řešila režim ochrany klimatu po roce 2012," říká Zámyslický. Ve svém příspěvku podrobně popisuje i další pozitivní a negativní aspekty, které Cancúnská dohoda přináší.

„Na otázku, zda byla tato konference úspěšná, lze odpovědět ano i ne,“ odpovídá vedoucí programu klimatické a rozvojové politiky organizace Glopolis Petr Patočka. Podle něj bylo po loňském „fiasku“ v Kodani třeba „vrátit mezinárodnímu vyjednávání důvěryhodnost a nastavit konkrétní kroky tak, aby mohla být globální dohoda přijata příští rok v jihoafrickém Durbanu“. Patočka vysvětlil, že úspěchem je znatelná vůle zemí pokračovat ve snižování emisí, smlouva ale neobsahuje konkrétní závazky. Došlo také k rozporu v otázce zapojení rozvojových zemí do snižování emisí. I přes dosažení několika úspěchů Patočka odhaduje, že vyjednavače čeká obtížný rok, státy budou muset v prosinci v JAR ukázat více odvahy.

Josef Zbořil ze Svazu průmyslu výsledky jednání kritizuje, není spokojen se stávajícím systémem obchodování s emisemi. Snížení emisí v původních zemích Evropské unie (EU15) je prý nutno připsat k dobru průmyslu, energetika neudělala v podstatě nic zásadního a obnovitelné zdroje jsou jen záplatami. Zbořil také nevěří, že se podaří nepřekročit nárůst teploty o více než 2 °C a že do roku 2015 přestanou růst emise. "Samotné snižování emisí lze dosáhnout pouze zahájením transformace ekonomiky z fosilní na nefosilní éry a k tomu toto lidstvo v současné době nemá ani nástroje, ani prostředky," píše ve svém příspěvku. Zbořil v nadsázce říká, že pokud chceme snížit emise, je nejjednodušší cestou zbavit se dvou třetin populace.

„Rozhodně nesdílím oficiální optimizmus paní komisařky Hedegaardové, ani představitelů OSN. Zvítězil úředník, protože se má další rok čím bavit a ti, co se mají dobře díky emisnímu obchodování,“ nešetří kritikou Zbořil. Podle něj je také potřeba se zamyslet nad důsledky financování klimatického fondu, což by prý mohlo skončit tak, že "si budeme půjčovat v Číně, abychom jí mohli peníze dát na adaptační opatření". Podle Zbořila je naopak řešení v zavedení umírněné uhlíkové daně jako zdroje pro financování vědy, výzkumu a inovací.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: