Rozptylte mlhu okolo spalovny, říkají obyvatelé Plzně

10. 5. 2010 -, Econnect

Občanské sdružení Plzeňané proti spalovně Chotíkov se obrací na hejtmanku Plzeňského kraje a bývalou ministryni zdravotnictví Miladu Emmerovou, aby se vyjádřila k záměru postavit v Chotíkově spalovnu. V dopise hejtmanku i zastupitele žádají, aby objasnili nejasnosti panující okolo velikosti spalovny a jejího financování.

Bude se v Chotíkově pálit 60 000 tun odpadu ročně, nebo 120 000? Kde najde město Plzeň milardu na financování projektu? Na tyto a další otázky se v dopise ptají členové sdružení Plzeňané proti spalovně Chotíkov zastupitelů Plzeňského kraje. Ti totiž vyjádřili zájem vybudovat spalovnu v co nejkratším termínu, když souhlasili s „Dohodou o partnerství a spolupráci na Integrovaném systému nakládání s komunálními odpady“. Dokument podepsalo město Plzeň, Plzeňský kraj, Plzeňská teplárenská a Sdružení měst a obcí 6. dubna.

„Podle radního za životní prostředí Smutného je pálení odpadu řešení efektivní a šetrné k životnímu prostředí. Jenže už dnes je Plzeň na prvním místě v onkologických onemocněních v České republice a občané se logicky obávají zhoršení tohoto stavu. Proto žádáme Plzeňský kraj o spolupráci s výzkumnými lékařskými institucemi na prokázání zdravotní nezávadnosti spalovny,“ říká Markéta Balcarová ze sdružení Plzeňané proti spalovně Chotíkov.

Plzeňané vidí jako zásadní problém, že do dnešní doby neznají kapacitu spalovny. „Pokud by se v Chotíkově pálilo 150 000 tun odpadků ročně, jak se na minulém jednání zastupitelstva vyjádřil primátor Plzně Pavel Rödl, zbylo by z nich asi 50 000 tun popela a ten se musí dál skládkovat. Podle současných čísel ovšem Plzeň vyprodukuje 40 000 tun ročně. Zůstává tedy stejný problém, a ještě by přibyly potíže s dopravou ve městě,“ říká Markéta Balcarová.

Navíc jde o velkou investici, jejíž návratnost zpochybnil i ekonomický náměstek primátora města Plzně Vladimír Duchek již v roce 2006, kdy prohlásil, že stavba spalovny je ekonomicky nerealizovatelná.

Členové sdružení se také pozastavují nad tím, že se spalovna považuje za jediné možné řešení problému s odpadky. „Existuje tak zvaná mechanicko-biologická úprava odpadu, která oddělí složky na ty spalitelné a kompostovatelné. Celkový objem odpadu, jenž se pak skládkuje, je tedy mnohem menší. Ve studiích, které si město nechalo udělat, tuto metodu před spalovnou upřednostňují. Přesto se jí radnice dál nezabývala,“ tvrdí Jiří Berkovec.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: