Greenpeace předložilo analýzy toxického bahna: neobvykle vysoké dávky arsenu a rtuti
8. 10. 2010 -, Econnect
Červené bahno, které uniklo po havárii v hliníkárně v Kolontaru, je nejen žíravé, ale obsahuje i velké množství toxických těžkých kovů arsenu a rtuti. Odhalily to výsledky analýz vzorků bahna odebraných členy Greenpeace den po katastrofě. Analýzy provedly Rakouský Spolkový úřad pro životní prostředí a maďarská laboratoř Balint v Budapešti.Greenpeace odebralo vzorky bahna den po katastrofě v Kolontaru a okamžitě je předalo nezávislým laboratořím. Naměřené hodnoty jsou překvapivě vysoké. „Očekávali jsme, že najdeme těžké kovy, ale množství arsenu a rtuti jsou překvapující – zejména koncentrace arsenu jsou přibližně dvojnásobné oproti obvyklým hodnotám,“ řekl Jan Freidinger, vedoucí toxické kampaně Greenpeace ČR.
Analýza prokázala, že bahno v Kolontáru obsahovalo 110 mg/kg arsenu, 1,3 mg/kg rtuti a 660 mg/kg chromu. S ohledem na celkový objem uniklého kalu by to znamenalo, že do životního prostředí mohlo uvolnit až 55 tun arsenu. V odebraném vzorku vody z kanálu v Kolontaru byl obsah arsenu 0,25 mg/l, což je 25krát více než je limit pro pitnou vodu.
Greenpeace kritizuje maďarskou vládu, která zjevně zatajuje před oběťmi havárie i před veřejností informace o objemu uniklých toxických látek. „Proč to musí být Greenpeace, kdo informuje oběti havárie i veřejnost o tom, jakým látkám a důsledkům čelí?“ ptá se Herwig Schuster, expert Greenpeace na chemické látky, který se přímo účastnil odběrů v postižené oblasti. „Domníváme se, že maďarská vláda ví zcela přesně, co v tom bahně je. Maďarský premiér Viktor Orbán musí okamžitě předložit všechny dostupné informace a požadovat od hliníkárny a jejích bohatých vlastníků rozsáhlé kompenzace za škody způsobené postiženým obyvatelům i na životním prostředí.“
Arsen je kumulativní toxická látka, která má schopnost hromadit se v lidském organismu a může způsobit poškození nervového systému člověka. Stejně tak rtuť, jež se může dostat do potravního řetězce zejména prostřednictvím ryb. Při vysokých hodnotách pH, tak jak je tomu u uniklého červeného bahna, jsou tyto látky relativně pevně vázány, avšak s klesajícím pH (např. v řekách) se může postupně uvolňovat ve větší míře.