Konference CMC: Neschovávejme se za vlastní schopnosti...

6. 10. 2006 - Andrea Cerqueirová, Gita

Ředitelka Fóra 50 % Lenka Bennerová přítomné seznámila se statistikou, která dokazuje, že to jsou slova pravdivá. Česká republika je co se týče zastoupení žen v politice například v celosvětovém žebříčku až na 65. místě. Podle nedávného rozsáhlého průzkumu veřejného mínění, uskutečněného právě Fórem 50 % ve spolupráci s Centrem pro výzkum veřejného mínění při Sociologickém ústavu Akademie věd, je ale drtivá většina lidí pro více aktivní podporu žen do politiky. Socioložka Jiřina Šiklová řekla, že některé ženy, které v politice působí již delší dobu, bohužel přebírají mužské vzory chování. Podle jejího názoru by ale do politiky měly přinášet noblesu. Důležité jsou podle jejích slov i ženy, zajímající se o politiku mimo ni. „Není nutné být tam, ale být venku aktivní,“ dodala.

Poslankyně ČSSD a předsedkyně Rady vlády pro rovné příležitosti Anna Čurdová v rámci konference zmínila, že osud Rady bude záviset na tom, jaká vláda nakonec dostane důvěru sněmovny. Z vystoupení dalšího řečníka, poslance Evropského parlamentu Petra Duchoně (ODS), bylo patrné, že pokud to bude vláda, v níž bude dominantní úloha patřit Občanské demokratické straně, ženská otázka a podpora (či jen holá existence) Rady mnoho šancí nemá. Duchoň, jako mnozí jeho spolustraníci a spolustranice, totiž podle svých slov sází na „přirozený vývoj“. Jako příklad uvedl, že třeba na Masarykově univerzitě v Brně v současné době studuje asi 62 % dívek, což tak před deseti či patnácti lety nebylo. Podle jeho názoru tedy za dalších deset až patnáct let budou vysokoškolsky vzdělané ženy působit ve vysokých pozicích „přirozenou cestou“.

Podnikatel a asistent poslankyně Evropského parlamentu Pavel Bobošík zmínil, že v podnikatelské sféře je už dnes poměrně dost žen – zásadní problém vidí však v tom, že na tzv. áčkových pozicích jich působí jen 15 %, kdežto na pozicích tzv. céčkových až 80 %. „Ženy si nesmějí nechat vnutit svoji roli. Musí si ji samy zvolit,“ dodal. Poslankyně Kateřina Jacques (SZ) hovořila o současné situaci žen v politice. Žena má podle její zkušenosti v politice stále mnohem těžší pozici než muž. Je na ni hleděno jinou optikou – stále musí třeba čelit otázkám, co její děti, jak zvládá rodinu, chod domácnosti…, přičemž politici-otcové takové otázky nedostávají.

Diskriminovaná se podle svých slov nikdy necítila ani necítí manažerka Lucie Pilipová, manželka bývalého známého politika. Ta je proti jakýmkoli pozitivním akcím v podobě kupříkladu kvót, určujících počet žen na kandidátních listinách. Podle jejího názoru by si ženy vstupující do politiky měly poradit samy. A poté, co se jim vstup podaří, by se podle jejího mínění měly vzdát svých emocí. Některé účastnice, které byly jejímu vystoupení přítomné, si poté pokládaly otázku, zda naopak ženské emoce v politice nechybí. Ty mužské se totiž často projevují v podobě agrese...

Bývalý náměstek vicepremiéra pro ekonomiku Martina Jahna Radek Špicar hovořil o tom, že když za jeho působení ve státní správě byly pořádány porady, začínající v sedm hodin večer, muži problém s účasti neměli, kdežto jedna žena, žijící podle jeho slov v „tradičním modelu rodiny“, ano. „Ti muži ale zřejmě také žili v ´tradičním modelu rodiny´- tedy v takovém, kde se o děti a domácnost staraly jejich manželky a oni mohli schůzovat,“ reagovala po skončení konference v kuloárech jedna z účastnic. V jiné části konference řekla zakladatelka strany Naděje Monika MacDonagh Pajerová, že takový čas na pořádání schůzí je pro ženy-matky opravdu problém, proto by bylo žádoucí, aby tomu časy obdobných akcí byly přizpůsobeny. Bývalá ministryně informatiky Dana Bérová vzpomněla zase na to, jak jí maminka radila, aby si po narození dítěte vyhradila hned jeden večer pro sebe s tím, že péči o dítě na tu dobu převezme jeho otec. Učinila tak – nejprve se nudila u kamarádky, což se ale vyplatilo. Časem si totiž „přibrala“ další volný den – až se u ní doma starost o dítě a chod domácnosti téměř spravedlivě rozdělily mezi oba rodiče.