Aktivisté zablokují hraniční přechod v Bratislavě a stojícím řidičům rozdají banány
8. 3. 2011 -, Econnect
Ve středu 9. března 2011 od 11 hodin zablokují slovenští a čeští aktivisté za lidská práva na 15 minut slovensko-rakouský dálniční přechod Bratislava-Jarovce (silnici ve směru do Rakouska). Stejně jako při loňské blokádě v českém Mikulově1 se oblečou do banánových kostýmů, ponesou banánovou rakouskou vlajku, zatančí a zazpívají rakouskou mutaci slavné Banana Boat Song a stojícím řidičům rozdají banány s nálepkou „Produce of Austria“. Aktivisté tak chtějí upozornit na monstrproces se 13 rakouskými ochránci zvířat, kteří již déle než rok stojí před soudem za údajné „členství ve zločinecké organizaci“ a hrozí jim až pět let vězení. Podle blokujících aktivistů je tento proces jak z banánové republiky.„Rakouským aktivistům hrozí až 5 let vězení za to, že hlasitě protestovali a mají radikální názory. Již rok stojí před soudem, který nemá konce, který je psychicky i finančně ruinuje a paralyzuje je v jejich občanských aktivitách. Celý tento proces je výsměch svobodě projevu, svobodě myšlení, svobodě shromažďování i právu na spravedlivý proces,“ řekl Marek Voršilka, mezinárodní koordinátor kampaně Shame on Austria (Rakouská ostuda).
„Policie dala miliony eur do vyšetřování, sledování, odposlouchávání a infiltrace nepohodlných aktivistů. Nenašla nic.Tak vymyslela obvinění ze zločinného spolčení, které jak za Husáka odvodila přímo z jejich politické činnosti. Vše, co se jí nehodilo do krámu, bylo zamlčeno, jako například 16měsíční nasazení agentky, která ve svých přísně tajných zprávách jasně potvrzuje, že obžalovaní žádnou trestnou činnost nepáchali,“ doplnil Voršilka.
Protest má zároveň podpořit probíhající snahy o reformu § 278a rakouského trestního zákona, na jehož základě tento soudní proces probíhá. „Rakousko se musí rozhodnout, zda chce kráčet cestou vyspělého právního státu, nebo cestou banánové republiky. Chce-li jít cestou právního státu, musí okamžitě zastavit tuto šílenost a především reformovat protidemokratický paragraf o zločinném spolčení, který toto všechno způsobil,“ řekl Voršilka.
Mezinárodní kampaň
Akce je součástí mezinárodní kampaně Shame on Austria (Rakouská ostuda), která si klade za cíl zvýšit povědomí o případu u mezinárodní veřejnosti. První „banánová blokáda“ proběhla na konci loňského roku v České republice a aktivisté ji plánují postupně uspořádat i v dalších zemích sousedících s Rakouskem. V rámci kampaně poběhly i jiné protestní akce – například přelepování cedulí na rakouských hranicích nebo narušení zápasu Davis Cupu v Izraeli9. Kampaň má též internetové stránky www.rakouskaostuda.cz s informacemi o kauze ve 23 jazycích a možností odeslat protestní dopis rakouským politikům.
„Nemůžeme nečině přihlížet tomu, jak se jen pár kilometrů od našich hranic rozmáhají takové totalitní praktiky. Celý svět se musí dozvědět, co se v Rakousku děje. A není to nic proti rakouskému lidu, jen proti státní moci, která se utrhla ze řetězu,“ prohlásil Voršilka.
Ostře kritizovaný proces
Kontroverzní proces s rakouskými aktivisty byl zahájen 2. března 2010. Kauza má však své počátky již v roce 2008, kdy 10 aktivistů kvůli stejnému obvinění strávilo 3 a půl měsíce ve vazbě a jeden z nich dokonce držel 39 dní hladovku. Trestní stíhání je oficiálně obhajováno nutností zakročit proti útokům na majetek obchodů s kožešinami. Obžalovaní aktivisté ovšem nejsou z těchto útoků viněni přímo, nýbrž je tvrzeno, že tyto útoky má na svědomí zločinecká organizace, jíž mají být tito aktivisté členy. Toto členství je odvozováno především z názorů vyslovených v odposlouchávaných hovorech a emailech, v nichž jsou k těmto útokům vyjadřovány sympatie. Dále je tvrzeno, že i běžné občanské aktivity obžalovaných, jako např. organizace demonstrací,
je za těchto okolností třeba vnímat jako podporování této zločinecké organizace. Tato konstrukce, založená na kontroverzním § 278a trestního zákona, byla mnoha odborníky ostře kritizována ještě před zahájením procesu.
Kritika ale míří též na samotný průběh procesu (a jeho nepřiměřenou délku), a to především poté, co na konci loňského roku vyšlo najevo, že policie a prokuratura zatajily 16měsíční nasazení policejní agentky, jejíž tajné zprávy líčily činnost obžalovaných ve velmi pozitivním světle a která následně u soudu vypověděla, že za celou dobu svého nasazení nezaznamenala jediný náznak trestné činnosti ze strany obžalovaných. Toto zatajování zprošťujících důkazů bylo ostře odsouzeno ústavními právníky i předsedou rakouské Amnesty International.
Mluvčí sociálních demokratů a zelených po této události vystoupili na tiskové konferenci s požadavkem, aby byla obžaloba okamžitě stažena. Rakouská média již o procesu začala nepokrytě referovat jako o frašce, skandálu a noční můře rakouské justice6; německý deník Die Zeit zase o procesu napsal článek s titulkem „Skoro jako u Kafky“. Web deníku Der Standard od prosince nabízí ze soudních líčení online zpravodajství. Profesorka trestního práva Petra Velten napsala do odborného časopisu ostře kritický článek a v médiích se vyjádřila slovy: „To soudní líčení mělo daleko k tomu, jak by měl vypadat takový proces v právním státě.“
Soudní unie na ni podala trestní oznámení za pomluvu, což vyvolalo ostrý nesouhlas odborné veřejnosti. Proces měl původně trvat 6 měsíců, ale nyní trvá již více než rok. Minulý čtvrtek soudkyně oznámila, že hodlá vynést rozsudek na konci dubna letošního roku. Pokud by ovšem bylo podáno odvolání a byli by připuštěni všichni navrhovaní svědci, mohl by proces trvat až do roku 201311 a stát se tak zdaleka nejdelším procesem v historii Rakouské republiky.