Bude nový program Zelená úsporám? Chalupa by si to přál

4. 5. 2011 - Hugo Charvát, Ekolist

Program Zelená úsporám skončí na konci roku 2012. Podobný program by ale mohl začít fungovat hned poté, co začnou proudit peníze z prodeje evropských emisních povolenek po roce 2013. "Konkrétní úvahy o pokračování programu Zelená úsporám budou na pořadu dne až po té, co se vyřeší problémy současného systému," říká ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Nejdříve je potřeba vyplatit slíbené dotace soukromým majitelům a potom veřejným budovám. Sám by si ale nějaké pokračování programu přál.

Nejdříve je potřeba uspokojit již podané žádosti. „Až poté by teoreticky bylo možné uvažovat o znovuotevření programu, ale nechci slibovat kdy, komu a v jakém rozsahu,“ říká Tomáš Chalupa. Následovník programu Zelená úsporám by teoreticky mohl teoreticky začít fungovat po roce 2013, kdy se začnou v aukcích prodávat povolenky v rámci Evropského systému obchodování ETS. Jejich prodej po odečtení derogací (povolenek, jež dostane zdarma ČEZ a další velké průmyslové firmy) a poloviny částky pro státní rozpočet, by podle odhadů ministerstva mohl přinést 3,6 miliard euro, tedy zhruba 86,6 miliardy korun. „Není to ale projednáno ve vládě. Není možné, aby ty peníze směřovaly pouze na energetické úspory, závislá na nich bude třeba protipovodňová ochrana a část asi půjdou na inovace v průmyslu,“ řekl dnes ministr Chalupa. „A já bych si pokračování přál,“ ujistil ministr účastníky semináře pořádaného Hnutí Duha a Nadací Heinricha Bölla.

Podle Chalupy zatím žádné bližší přípravy nového programu neprobíhají. Prý jen úvahy, co by šlo zjednodušit, či kde by měl být program flexibilnější. Rozhodně by se měla snížit podpora jednotlivým projektům. Podle ministra by i tak byl o podporu zájem, podobně jako o program Panel. Zelenou úsporám totiž podle Chalupy provází řada problémů. Například systém není schopen říct, zda již překročil objem určených peněz. Další je průběžné změkčování pravidel. „To se tvrdě vymstilo, vláda původně schválila podporu mezi 30 - 50 %, po změně pravidel, bez projednání vládou, se zvýšila podpora na 60 % a u posledních projektů se podpora vyšplhala až na 67 %. To je číslo extrémní a vymyká se dvojnásobně původní podpoře,“ říká Chalupa. Podle Miroslava Šafaříka ze společnosti Prosenna ale pro veřejné budovy zůstává výše dotace i nadále kolem 67 %.

Za míň peněz víc muziky

S tím, že výše dotace může být nižší, souhlasí i Pavel Zámyslický, vedoucí odboru změny klimatu MŽP. Podle něj byla podpora tak vysoká zejména kvůli kupcům kjótských jednotek, kteří chtějí, aby byly utraceny do konce roku 2012. „Po roce 2013 budeme naopak chtít více energetických úspor za méně vydaných peněz. A poskytnout tak dotace i pro větší počet lidí,“ komentuje Zámyslický.

Podle Ondřeje Šrámka z iniciativy Šance pro budovy může být objem peněz z aukcí evropských povolenek ještě vyšší. Za celé období obchodování 2013-2020 by mohlo jít až o 150 - 250 miliard korun. Tomáš Chalupa počítá s tím, že polovina získaných prostředků půjde do státního rozpočtu, což vychází z evropské směrnice. Ta ale říká jen to, že na ekologická opatření musí jít nejméně polovina sumy, nikoli co dělat s tou druhou polovinou. „Teoreticky tedy může jít celá částka na pokračování nového programu Zelená úsporám,“ říká Ondřej Šrámek.

Nejdůležitější ale bude jednání vlády, která rozhodne, jak budou peníze rozděleny. „Určitě existuje nebezpečí, že bude snaha získat vše pro státní rozpočet,“ říká Pavel Zámyslický. Podle něj by na další podporu zateplování mělo být i tak dost peněz. A investice se vždycky vyplatí, i když návratnost může trvat několik let. K tomu Miroslav Šafařík z organizace Parsonna poznamenává, že návratnost komplexního zateplení do nízkoenergetického standardu je dvacet let. „Dotací ze Zelené úsporám se to zkrátilo na deset let,“ počítá Šafařík.

Skoro jako kuponová privatizace

Dosud ministerstvo životního prostředí nabízelo na zateplování dva programy, jeden pro veřejné budovy v rámci Operačního programu životní prostředí (OPŽP), druhý majitelům domů v rámci Zelené úsporám. Na první program bylo určeno 10,7 miliardy korun. Schváleno bylo 1600 projektů za celkem 12,5 miliardy korun, čímž vznikl deficit 1,7 miliardy. V OPŽP zbývají ještě 4,5 miliardy na podporu výroby elektřiny. „Z nich by nejméně dvě miliardy měly být dány na zateplení veřejných budov,“ říká ministr Tomáš Chalupa.

V rámci Zelené úsporám chybí ještě více – 7,87 miliardy. Ale jen za předpokladu, že budou schváleny žádosti více než 16 000 žadatelů, u kterých Státní fond životního prostředí našel v podaných žádostech chyby. Minulý týden odešly dopisy a žadatelům od doručení zprávy běží lhůta šedesát dní na doplnění žádostí. Přestože v pondělí ráno už byla na fondu malá fronta žadatelů, ministr si myslí, že se nepodaří opravit všechny chyby. „Spíše počítáme s tím, že reálný deficit bude ve výši 517 milionů, podle některých optimistů budeme dokonce v plusu,“ říká. Všechny zbylé peníze by Fond měl investovat do veřejných budov. Další peníze má přinést i prodej povolenek v letošním roce, ministr ale neočekává, že by přinesl více než 600 milionů korun. Další peníze by se měly najít i v jiných programech, například 1,5 miliardy z peněz na odpady a 250 milionů se má ušetřit také na administrativě programu.

Chalupa také prozradil, že řešili tři varianty pokračování Zelené úsporám. První, kterou podpořili i kupci povolenek, navrhovala u 42 000 žádostí snížit podporu. Díky tomu by se dostalo na všechny žadatele. „Variantu jsme nezvolili, na podporu sice není právní nárok, ale mělo by být nakládáno stejně se všemi účastníky programu,“ vysvětlil Chalupa. Druhý návrh počítal s vyřazením žádostí s chybami, čímž by se program dostal do velmi nízkého deficitu. Jenže ani to by neodpovídalo rovnosti všech účastníků, protože v průběhu programu došlo k nařízení, že Fond se musí zabývat i žádostmi s chybami. „Nebylo ale žádné pravidlo, kolikrát se má opravovat nebo jak dlouho,“ kritizuje řešení Chalupa.

Na druhou stranu Chalupa pochválil své předchůdce za úspěšný obchod, jednu dobu prý 40 % trhu s povolenkami AAU ovládala ČR a získala tak 40 miliard korun. I zájem lidí o program byl veliký a je prý jedno, zda se lidé hlásili kvůli příspěvku na rekonstrukci či na ekologii. „Je to program, který oslovil více než 250 000 domácností, více snad oslovila jen kupónová privatizace,“ dodal Tomáš Chalupa.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: