Festival Jeden svět chce přilákat diváky k aktivnímu občanskému postoji

5. 3. 2010 -, Econnect

12. Mezinárodní festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět se uskuteční v Praze 10. – 18. března 2010, v průběhu března a dubna dále proběhne v dalších 29 městech po celé České republice. Výběr z filmů Jednoho světa bude prezentován také v Bruselu (12.-19.4.).

Jeden svět je dnes největším lidskoprávním filmovým festivalem v Evropě a jednou z nejvýznamnějších kulturních akcí v rámci Prahy a celé České republiky. Každoročně promítá Jeden svět přes 100 filmů z celého světa a snaží se podporovat kvalitní dokumentární filmy se sociální, politicky angažovanou a lidskoprávní tematikou. V roce 2007 Jeden svět získal Čestné uznání Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) za výchovu k lidským právům.

Pražské festivalové centrum bude již tradičně v kině Lucerna. Dalšími festivalovými kiny budou Světozor (2 sály), Divadlo Archa, Atlas (2 sály), Francouzský institut, Městská knihovna a Evald. Presscentrum bude v Langhans Galerii. Jako každý rok na festivalu přivítáme desítky zahraničních hostů, většinou režiséry, ale i hlavní postavy vybraných dokumentárních filmů, kteří budou přítomni debatám bezprostředně po skončení projekcí jejich filmů.

Generálním partnerem letošního ročníku je Vysoká škola ekonomie a managementu. Festival je tradičně podporován Ministerstvem kultury ČR, Státním fondem České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie a Magistrátem hlavního města Prahy. Jeden svět se těší také dlouholeté podpoře MEDIA Programu Evropské komise a Česko-německého fondu budoucnosti. Festival je také podpořen Ministerstvem životního prostředí a Státním fondem životního prostředí. Hlavním mediálním partnerem festivalu je Česká televize.

Vstupenky bude možné zakoupit ve všech pokladnách festivalových kin za stejnou cenu jako v loňském roce, tj. za 70 Kč od 3. března.

Festivalový program

Na festivalu bude uvedeno 101 dokumentů z více než třiceti zemí celého světa, a to jak v soutěžních, tak v tematických kategoriích. Tyto filmy byly vybrány z více než 1600 přihlášených snímků.

Vizuál

„Podobou i sloganem letošního vizuálu chceme upozornit na náš nový program, který komukoliv umožní aktivně se zapojit do šíření dokumentárních filmů Jednoho světa. Každoročně nás oslovují lidé, které na festivalu zaujal některý z filmů a oni ho chtěli promítnou svým známým a kamarádům. Letos se taková možnost otevírá. V duchu sloganu: "Jak získáš své diváky ty?" chceme zájemce motivovat k aktivnímu přístupu k tématům "jednosvětových filmů". Z nabídky 18 speciálně označených snímků, pro které lidé budou hlasovat na našich internetových stránkách, vybereme tři tituly s nejvíce hlasy, k nimž zajistíme distribuční práva a ty si diváci budou moci spolu s informačně-metodologickým balíčkem zdarma půjčit k projekcím. Filmy mohou pouštět v oblíbené kavárně, klubu, škole nebo třeba doma v obýváku, jediná podmínka je, že se nebude vybírat vstupné. Zapojit se do programu bude možné po skončení festivalu prostřednictvím webové přihlášky,“ říká ředitelka Jednoho světa Hana Kulhánková. Více info na http://jedensvet.cz/2010/ziskejdivaky

Zahajovací film

Zahajovacím filmem 12. ročníku festivalu Jeden svět bude íránský snímek Dny zelených nadějí. Jde o film na vysoce aktuální téma dokumentující události, které patří k nejhorším příkladům alarmujícího potlačování demokratických principů z posledních let. Od prvního násilného potlačení povolebních shromáždění se Člověk v tísni podílí na organizování diskuzí, promítání a happeningů na podporu íránské opozice. Během letošního festivalu by chtěl Člověk v tísni podtrhnout i dlouhodobou roli studentských aktivistů v rámci tamějšího prodemokratického hnutí.
Hlavní postavou filmu Dny zelených nadějí je mladá íránská divadelní režisérka Ava ocitající se ve víru euforických předvolebních shromáždění stoupenců prezidentského kandidáta Mirhosseina Mousaviho. Skrze spontánní rozhovory s Mousaviho stoupenci nabízí snímek velmi otevřený pohled na optimismem prostoupené opoziční hnutí. Jen pár dní po zmanipulovaných volbách však tyto obrázky střídají unikátní amatérské záběry z malých kamer a mobilních telefonů, na nichž účastníci protestních demonstrací zachycují brutalitu íránské policie, jíž padly za oběť stovky lidí. Na loňském festivalu v Benátkách získal snímek jednadvacetileté íránské režisérky Hany Makhmalbaf, která musela kvůli nebezpečí zatčení opustit svou zemi, Cenu za statečnost.

Soutěžní kategorie a ceny

Kromě tématických kategorií nabídne festivalový program dvě soutěžní kategorie (Hlavní soutěž a Máte právo vědět), o jejichž vítězi rozhodují členové a členky dvou mezinárodních porot. Zvláštní cenu za film, který výjimečným způsobem přispívá k ochraně lidských práv, uděluje speciální porota pod čestným předsednictvím Václava Havla. Na festivalu bude dále udělena Cena Českého rozhlasu za kreativní použití hudby a zvuku v dokumentárním filmu, Cena studentské poroty za nejlepší film v kategorii Jeden svět pro studenty a Divácká cena VŠEM.
Hlavní soutěž

Filmy v hlavní soutěži se ucházejí o Cenu za nejlepší film a Cenu za nejlepší režii udělované Hlavní porotou. Členy Hlavní poroty letos budou dánský dokumentarista Anders Østergaard, jehož unikátní snímek Barmský VJ (2008) o šafránové revoluci v jednom z nejrepresivnějších politických systémů světa získal řadu ocenění na světových festivalech, mezi jinými Zvláštní cenu Václava Havla na loňském festivalu Jeden svět a je nominovaný na Oscara. V rámci Dokumentárního klubu bude tento snímek uveden 3. března na ČT 2 a poté v v rámci sekce Jeden svět on-line.
V hlavní porotě zasedne také moskevská rodačka Masha Novikova, která se nikdy netajila tím, že se stydí za svou vlast kvůli jejímu postupu vůči Čečencům. Toto téma zpracovala v celovečerním dokumentu Tři kamarádi (2006), který bude na letošním festivalu uveden v sekci Jeden svět on-line. V programu Jednoho světa bude uveden také její snímek Anna v přední linii (2008) o opoziční novinářce Anně Politkovské.
Dalším členem poroty bude polský dokumentarista Dariusz Kowalski, zakladatel a současně první ředitel varšavského lidskoprávního festivalu Watch Docs. V současnosti působí v programovém oddělení filmového festivalu DocBoat, prvního polského online festivalu.
Českou republiku bude v porotě zastupovat Linda Jablonská, autorka úspěšného snímku Kupředu levá, kupředu pravá. Režisérka se ve své tvorbě často zaměřuje na lidskoprávní tematiku a palčivá témata současnosti. Zatím posledním filmem Lindy Jablonské je celovečerní dokument Vítejte v KLDR! (2009) o turistické návštěvě severokorejské diktatury. Snímek vstoupil v únoru 2009 do českých kin a v rámci letošního Jednoho světa bude také promítán v sekci Jeden svět on-line.

V hlavní soutěži bude uveden například dokument Nepřátelé národa, jehož ústřední postavou je kambodžský novinář Thet Sambath, který už více než deset let tráví volné víkendy prací na svém projektu v odlehlých vesnických provinciích. Výsledkem jeho mravenčí práce jsou desítky rozhovorů s lidmi, kteří se přímo podíleli na vraždění za vlády Rudých Khmerů. Jak a hlavně proč zde bylo během tak krátké doby brutálně pozabíjeno přes dva miliony lidí? Odpověď na tuto otázku se Sambath snaží získat nejen od bývalých řadových vojáků slepě vykonávajících rozkazy svých nadřízených, ale hlavně od Nuona Chea, pravé ruky samotného Pol Pota. Hostem festivalu bude režisér Rob Lemkin a kambodžský novinář Thet Sambath.

Snímek Posledním vlakem domů vypráví o manželském páru Zanghových, kteří před šestnácti lety opustili svůj domov a s ním i své rodiče a roční dcerku. Léta na rodinu vydělávali jako námezdní dělníci v textilních továrnách a domů se vraceli jen na pár dní v roce kolem oslav Nového roku. Právě v tuto dobu za svými blízkými míří v přeplněných vlacích na 130 milionů migrujících pracovníků. Snímek přináší hluboce lidský a nepřikrášlený portrét jedné rodiny z milionů jí podobných, které platí za překotný ekonomický rozvoj Číny příliš velkou cenu. Vizuálně dokonalý debut režiséra Lixina Fana byl na posledním amsterdamském festivalu IDFA oceněn Hlavní cenou za celovečerní dokument. Hostem festivalu bude režisér Lixin Fan.

Českým zástupcem v hlavní soutěži bude snímek Mlčeti zlato, ukazující život v zapadlém kyrgyzském městečku Barskon. Jednou z hlavních postav filmu je trochu tajemný řidič náklaďáku Nurbek, který už deset let pracuje v místním dole na zlato zvaném Kumtor. A právě Kumtor je místem, na němž režisér Tomáš Kudrna výstižně dokumentuje svéráznou podobu kapitalismu a demokracie v zemi připomínající sovětský skanzen. Jeho vizuálně vytříbený „filmový deník“ z dlouhodobého pobytu v Barskonu byl jako vůbec první český dokument podpořen americkou nadací Sundance Documentary Fund. Na festivalu bude uveden ve světové premiéře.

Renomovaný britský dokumentarista Marc Isaacs, který bude také hostem festivalu, ve svém nejnovějším filmu Londýňané zachycuje osudy několika obyvatel Londýna z různých společenských vrstev během současné ekonomické krize. S využitím působivé hudby a náladových záběrů z věčně deštivé britské metropole dokáže Isaacs plynule přecházet mezi citlivými portréty lidí, snažících se nalézt své místo v soukolí londýnského mraveniště.

Hlavními postavami dokumentu Kábulská love-story jsou Hossein a Shaima, kteří se milovali již od dětských let. Během dospívání se ale jejich cesty rozdělily. Negramotný Hossein odešel za výdělkem do války s Tálibánem, Shaima byla na otcův rozkaz nucena provdat se za muže o čtyřicet let staršího. Po letech se jejich cesty opět protnuly a jejich vzájemná láska nijak neutrpěla. Žít spolu ale nemohou, protože ani jedna z rodin není jejich lásce nakloněna. Hostem festivalu bude režisérka Helga Reidemeister.
V hlavní soutěži se představí také snímek Přízraky jedné americké rodiny. Dokumentaristovi Michaelu Palmierimu se společně se spisovatelem a hlavně členem rodiny Mosherů Donalem podařilo během jednoho roku natočit nebývale intimní a otevřený portrét tří generací neúspěšně bojujících o naplnění amerického snu. Melancholická nálada svižně střiženého snímku s nápaditou kamerou plasticky vykresluje rodinu Mosherů uvězněnou v bludném kruhu chudoby a špatných rozhodnutí.

Máte právo vědět

Máte právo vědět je jedinečná soutěžní kategorie představující celovečerní dokumentární filmy, které originálním a kvalitním filmařským zpracováním upozorňují na neznámá nebo zamlčovaná témata týkající se lidských práv. Filmy soutěží o Cenu Rudolfa Vrby. Porota udělující tuto cenu je záměrně složena nikoli z filmařů, ale z charismatických a statečných jednotlivců, kteří porušování lidských práv zažili na vlastní kůži nebo ve své vlasti za dodržování lidských práv dlouhodobě bojují. Porota tohoto druhu je světový unikát, věříme ale, že k lidskoprávním festivalům bytostně patří to, že práci filmařů neoceňují jen profesionálové z oboru, ale i lidé, kteří by sami mohli být hrdiny lidskoprávních dokumentů. V letošním roce zasednou v této porotě např. Tolekan Ismailova, šéfka festivalu One World Kyrgyzstan a ředitelka centra „Občané proti korupci“ bojujícího za demokracii, lidská práva a právní stát v Kyrgyzstánu.
Další členkou poroty bude bojovnice za lidská práva a ředitelka neziskových organizací, Kanaďanka Brigitte Dufour.V letech 1994 až 2007 působila na území bývalého Sovětského svazu jako právní poradkyně bojovníků za lidská práva, později nastoupila jako náměstkyně ředitele Mezinárodní helsinské federace pro lidská práva. V současnosti sama řídí neziskovou organizaci Mezinárodní svaz pro lidská práva (IPHR) se sídlem v Bruselu.
V porotě Rudolfa Vrby zasedne také Ko Maung, který bojuje za demokracii v rodné Barmě od 70. let, kdy se postavil do čela hnutí za znovuobnovení studentských svazů, jež vojenská junta brutálně rozprášila. Po pobytu ve vězení a propuštění Maung přesídlil do Thajska, odkud pomáhá barmským politickým vězňům a bojovníkům za lidská práva.
Členkou poroty bude také teprve šestadvacetiletá Ruska Maria Sereda, která pracuje jako marketingová analytička a konzultantka pro sociální oblast a podílí se na neziskových projektech, jež podporují ochranu lidských práv a snaží se podněcovat občanskou angažovanost v Rusku.

V kategorii Máte právo vědět bude uveden například snímek Mugabe a bílý Afričan, jehož tématem je diskriminace bělochů, která je pro životy většiny Evropanů a Američanů neznámý pojem, pro tisíce bělošských farmářů žijících v jihoafrickém státě Zimbabwe tvrdá realita. A to kvůli zavedení pozemkové reformy, která místnímu diktátorovi Robertu Mugabemu umožnila pod heslem „Zimbabwe Zimbabwanům“ zabrat statisíce hektarů půdy prosperujících bělošských farem. Film byl oceněn Cenou hlavní poroty na americkém festivalu Silverdocs. Hosty festivalu budou tvůrci snímku Andrew Thompson a Lucy Bailey.
Hlavními tématy dokumentu Hlad jsou pro změnu geneticky modifikované plodiny, technologický pokrok, globální oteplování a poptávka po surovinách. Snímek, který na festivalu uvedou tvůrci Marcus Vetter a Karin Steinberger, přináší v souvislostech detailní a šokující pohled na osudy komunit a lidí, kteří se na třech kontinentech ocitli v pasti současného světa.

Snímek Tibet zpívá popisuje nebezpečnou cestu tibetského muzikologa Ngawanga Choephela, také hosta festivalu, který se v létě roku 1995 vydal do své vlasti, odkud jako dítě utekl s matkou do Indie. Vyzbrojen malou kamerou se pokusil zdokumentovat, v jaké míře se Tibeťanům v okupované zemi daří uchovávat si svou bohatou hudební tradici. Během zaznamenávání lidových písní je ale zatčen, obviněn ze špionáže a odsouzen k osmnácti letům vězení. Na loňském festivalu v Sundance získal film Cenu poroty v kategorii dokumentů.

Také dokument Slunce za mraky připomíná, že v loňském roce uplynulo padesát let od čínské invaze do Tibetu. Tibetská filmařská dvojice Ritu Sarin a Tenzing Sonam dává ve svém snímku, který na festivalu osobně uvede, velký prostor nejen dalajlamovi, ale také řadě tibetských intelektuálů. S využitím unikátních archivních záběrů přibližuje film podobu čínské okupační politiky a zamýšlí se nad budoucností Tibetu. Jak moc tne tento dokument do živého je zřejmé z loňského festivalu v Palm Springs, kde Čína na protest proti uvedení snímku stáhla z programu své dva filmy.

Dokument Policejní stanice Zhari nás zavede pro změnu do Afghánistánu. Dva roky strávil jihokorejský filmový štáb na afghánské policejní stanici Zhari v oblasti Kandahár, místě neustále vystaveném útokům Tálibánu. Citlivá mozaika minipříběhů ze současného Afghánistánu s řadou drsných záběrů přímo z první frontové linie bohužel ukazuje, že neutěšená situace v této zemi se hned tak nezlepší. Snímek na festivalu uvede korejský producent Min-Chul Kim.
Snímek Presumpce viny vypráví příběh, jímž si musel projít mladý Mexičan Tono Zuniga, kterého soudce poslal na základě falešného obvinění na dvacet let za mříže. Naštěstí se do jeho případu vloží dvojice advokátů a tři roky se neúnavně snaží prokázat jeho nevinu. Napínavému dramatu ze soudní síně a vězeňských cel dodává na autentičnosti ruční kamera, dynamiku zajišťuje svižný střih a dávka hip-hopu a break-dance v podání hlavního představitele Tona Zunigy.

Základní tematické kategorie

Zaostřeno na Írán
Tematická sekce programu Jednoho světa obsahuje čtyři filmy věnované současnému dění v Íránu. Na Írán se upírá pozornost zejména v posledních měsících, kdy zemi sužují masové nepokoje zažehnuté v loňském červnu pravděpodobně zmanipulovanými prezidentskými volbami, v nichž zvítězil konzervativní Mahmúd Ahmadínežád. Vedle politické situace odráží
kolekce i ožehavé otázky související se striktním výkladem islámského práva a jeho zásahů do osobní svobody a lidských práv Íránců a Íránek.

Dokument Írán - nevyslyšené hlasy ukazuje jak se žije v současném Íránu, kde fundamentální šíitský islám, vyžadovaný vládou, představuje pro řadu lidí základní překážku v nabytí vytoužené svobody. Režisér Davoud Geramifard točil tajně v prvním volebním období konzervativního prezidenta Mahmúda Ahmadínedžáda v roce 2008 výpovědi několika Íránců, kteří reprezentují „nevyslyšené hlasy“ neshodující se s vládní íránskou propagandou.

Ve filmu Basídž se režisér Mehran Tamadon, Íránec žijící ve Francii, vypravil do své rodné země s cílem proniknout do myšlenkového světa fanatických příznivců Íránské islámské republiky, tzv. basídžů. Právě oni stáli v čele nejbrutálnějších útoků na opoziční demonstranty při posledních íránských volbách. Snímek získal na loňském jihlavském festivalu cenu za Nejlepší světový dokumentární film.

Dokument Zemřít ukamenováním režisérů Farida Haerinejada a Mohammada Rezy Kazemiho, další z hostů festivalu, vypráví příběh několika žen, které díky pomoci Šadi a její neziskové organizace unikly trestu smrti ukamenováním. Lejla Mafi, Parissa a Nazanin se v očích íránského trestního zákoníku „provinily" sexuálním stykem s příbuzným, cizoložstvím a zabitím. Lejlu znásilnil její bratr, Parissu prodával manžel a Nazanin bránila sebe a svou neteř při pokusu o znásilnění. Změnit zavedenou praxi není snadné, ale íránské ženy se nevzdávají, byť pro ně samé znamená veřejná obhajoba ženských práv obrovské riziko.

Zelené výzvy

Jedním z hlavních témat, kterým se bude i letos festival věnovat, je ekologie a životní prostředí. Sekce Zelené výzvy přinese devět dokumentů zabývajících se automobilovou dopravou, dopady globálních změn klimatu, problémy s odpadem atd. Tato pravidelná kategorie zároveň reflektuje aktuální problémy a výzvy spojené se stavem planety, které jsou relevantní také pro Českou republiku. Projekce a panelové debaty budou organizovány ve spolupráci s přední českou ekologickou organizací Hnutí DUHA v rámci iniciativy Velká výzva a za podpory Ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí.

Jedním z filmů zařazených do této kategorie je dokument Vysněný odpad, jehož hrdiny jsou příslušníci nejnižší sociální vrstvy v Káhiře. Režisérka natáčí ve svém debutu jejich každodenní život v okrajové čtvrti Mokattan, největší „odpadkové osadě“ na světě. Sběr a zpracování odpadu z osmnáctimilionové Káhiry představuje pro místní šedesátitisícovou komunitu už po století jediný zdroj obživy. Ten se však rozplývá s příchodem zahraničních společností na káhirský trh s odpadky. Snímek se letos probojoval do širší oscarové nominace.

Snímek Byl jednou jeden ostrov se odehrává na malém korálovém ostrově obývaném čtyřmi stovkami Polynésanů. Vinou globálního oteplování je v posledních letech stále častěji zaplavován stoupající hladinou Tichého oceánu. Tamní vláda chce proto ostrovany raději přestěhovat na pevninu. Novozélandský snímek poutavě zachycuje přímý dopad ekologických změn na komunitu původních obyvatel.
Dokument Bombajská spojka připomíná, že do roku 2020 se indická Bombaj pravděpodobně stane nejlidnatějším velkoměstem na světě. Hromadná doprava zde přitom nefunguje už teď. Trojice hrdinů filmu zastává rozdílné stanovisko na řešení dopravy v Bombaji. Dynamický snímek dvojice dokumentaristů Camilly Nielsson a Fredericka Jacobi klade otázky po tom, zda je zdravé životní prostředí pouze luxusem pro společenskou elitu nebo jde o politickou lobby, manipulující názory střední třídy tak, aby odpovídaly ekonomickým zájmům mocných.

Panorama

V sekci Panorama představíme snímky reflektující jak celospolečenské problémy současného světa, tak zajímavé osobní příběhy. Chybět nebudou ani dokumenty oceněné na prestižních filmových festivalech.
Dynamicky střižený dokumentární debut Havany Marking Afghánská superstar, oceněný na festivalu v Sundance, dopodrobna zaznamenává celý průběh tříměsíční pěvecké soutěže, jejíž finálový večer sledoval každý třetí obyvatel Afghánistánu. Vtipné momenty přibližující celonárodní pěvecké šílenství, adepty „afghánské hvězdné pěchoty“ a pětici finalistů střídají mrazivé chvíle, kdy je Seratě, ale i další ženské soutěžící Limě, za jejich vystoupení vyhrožováno smrtí. Zpívat na veřejnosti totiž stále ještě není v zemi, zásadním způsobem ovlivňované kmenovými vůdci, pro ženu dvakrát bezpečné.
Dokument Odpustit a zapomenout se odehrává ve Rwandě, kde přišlo během etnických střetů Hutuů a Tutsiů o život na osm set tisíc lidí. Rwandská vláda ustanovila speciální právo „gačáča“, podle nějž mají být pachatelé genocidy stíháni. Podle něj je mají soudit ti, na nichž se sami provinili. Dokument režisérky Anne Aghionové, která snímek na festivalu osobně uvede, ukazuje několik konkrétních gačáča soudů, v nichž proti sobě stojí obžalovaní a žalující.

Slovenský režisér Jaro Vojtek, vítěz Ceny za nejlepší film osmého ročníku Jednoho světa se snímkem My zdes, se ve svém nejnovějším dokumentu Hranice zamýšlí nad absurdností hranice, která na dlouhá desetiletí rozdělila lidské osudy. V roce 1946 totiž Rudá armáda během noci proťala slovenskou vesnici Slemence novou státní hranicí. Zcela nesmyslně vytyčená hranice tak jednou provždy rozdělila rodiny, přátele, sousedy a ušetřeni nezůstali dokonce ani nebožtíci na místním hřbitově. Na jihlavském festivalu získal film cenu za nejlepší dokument ze střední a východní Evropy. Jaro Vojtek bude další z hostů festivalu.
Napínavý snímek Iana Oldse Zprostředkovatel nás zavede přímo do první linie válečné žurnalistiky. Hlavní postavou je mladý novinář a překladatel Ajmal Naqshbandi, považovaný za nejlepšího afghánského „fixera“ – člověka, který dokáže zahraničním novinářům zprostředkovat rozhovory s bojovníky Tálibánu.

Snášenliví – nesnášenliví

Kategorie s tématikou rasismu, nacionalismu a neonacismu v Evropě chce skrze filmy, sociální anti-rasistické spoty a debaty upozornit na rostoucí násilí ze strany neonacistů. Vybrané dokumentární filmy ukáží, že neonacisté jsou organizované, mezinárodně propojené a početné hnutí, jehož špičky jsou napojené na politické strany. Dokumenty se zaměří mimo jiné na rasistické násilí, roli médií v šíření populismu a mechanismy rozšiřování členské základny skrze hudbu a propagandu. Tato sekce je vytvořena za podpory Česko-německého fondu budoucnost a ve spolupráci s festivalem Perspektive v Norimberku a s festivalem One World Berlin.
Vztah mezi nacionalismem a patriotismem na jedné straně a historií a mýtem na straně druhé je těžištěm letošních Dialogů filmařů (16.3. 16:00, Světozor, malý sál) s názvem Jak změnit historii v mýtus: filmy o nacionalismu ve 21. století. O tomto tématu budou diskutovat Yoav Shamir, režisér filmu Hanobení, Salome Jashiová, režisérka filmu Vůdce má vždy pravdu, a Bori Krizaová, režisérka snímku Maďarská národní. Debatu moderuje Andrea Kuhn, ředitelka mezinárodního lidskoprávního filmového festivalu Perspektive v Norimberku.

V této sekci uvedeme například snímek Marka Mamuziče Nenávist v krvi, který se zabývá alarmujícím nárůstem pravicového extremismu v Srbsku. Dramatické záběry z pouličních bitev s policií během útoku na americkou ambasádu, napadení účastníků protifašistické demonstrace, časté útoky na Romy a gaye či vypálení mešity v Bělehradě jasně dokazují, jak vážný problém pravicový extremismus v Srbsku představuje.

Dokument Smečka bílých vlků nás zavede do Ruska, které je v současnosti zemí s největším počtem neonacistů na světě. Tisíce lidí jsou zde členy různých fašistických organizací typu SS (Svaz Slovanů), další statisíce se počítají mezi jejich více či méně aktivní sympatizanty. Včetně řady ruských policistů a policejních úředníků. Alarmující snímek Yorgose Angeropoulose využívá nespočet amatérských záběrů brutálních útoků, které si ruští neonacisté sami natáčejí a hrdě vystavují na internet.

Ženským hlasem

Snímky v této kategorii reflektují problémy, se kterými se potýkají ženy v různých zemích světa, ať už je to domácí násilí, (ne)možnost umělého přerušení těhotenství či role žen v médiích.

Jedním z filmů zařazených do této sekce bude snímek Vstupenka do ráje. Jeho hlavní postavy Kae a Kjeld mají svatbu. Namísto líbánek se však nevěsta po obřadu vrací do rodného Thajska, zatímco její dánský manžel zůstává doma. Čekají totiž na udělení trvalého pobytu pro Kae, která vždycky toužila odejít na Západ za lepším živobytím. Režisér Janus Metz spolupracoval na scénáři se sociální antropoložkou Sine Plambech, která prováděla výzkum migrace thajských žen.

Hlavní postavou snímku Ženy v éteru je pětadvacetiletá Humaira, která rozhodně neodpovídá představám o typické afghánské dívce. Po studiích žurnalistiky založila v roce 2003 lokální nezávislé Rádio Sahar, které je jako jediné v celé zemi vedené ženami. Dříve zcela ignorovaným problémům a názorům žen je zde věnován hlavní prostor. Dokument italské režisérky Valentiny Monti představuje uvolněnou atmosféru ve skupině sebevědomých redaktorek Rádia Sahar, které dobře vědí, jak je v zemi plné negramotných lidí důležité šířit svobodné informace prostřednictvím éteru.

Za svým snem

Hlavními tématy této kategorie jsou nejrůznější osudy lidí, kteří se snaží dostat z bludného kruhu chudoby či sociálního vyloučení. Kategorie Za svým snem přináší také příběhy života na okraji společnosti nebo v ghettech.

Jedním ze snímků zařazených do této kategorie je svěží dokumentární debut devatenáctileté Romky Laury Halilovicové Já, moje romská rodina a Woody Allen. S malou ruční kamerou dokumentuje historii a hlavně současnost své rodiny, která přišla do Itálie koncem šedesátých let z Bosny a Hercegoviny. Úsměvný a filmařsky překvapivě invenční snímek s výbornou hudbou nabízí pohled na romskou komunitu z netradičního úhlu pohledu – z jejího samého středu.

Hlavními postavami filmu Naše ulice jsou členové dělnické rodiny Furmanczykových žijící v polské Lodži. Kam paměť sahá, všichni její členové pracovali v textilní továrně přes ulici. Kdysi jedna z největších fabrik svého druhu v Evropě byla po pádu komunismu uzavřena. S továrnou jako by Furmanczykovi ztratili své místo na světě. Snímek ukazuje, jak tvrdě se na životě této rodiny podepsal rozvrat hodnot v důsledku postkomunistické transformace východní Evropy. Hostem festivalu bude režisér Marcin Latallo.

Společný dokument režisérek a další z řady hostů festivalu Silvie Kaiserové a Aleksandry Kumorekové Sokratovy rozhovory ve vězení nás zavádí do věznice v Berlíně-Tegelu, kde se v průběhu jednoho roku pravidelně schází devět trestanců a dva filozofové. Jejich osudy sledujeme na pozadí každodenních povinností a čtení z posudků psychologů, měnících se v čase stejně jako příroda v průběhu ročních období za okny věznice.

České dokumenty

V této stálé kategorii již tradičně představujeme českému publiku i zahraničním hostům kvalitní české dokumenty natočené v uplynulém roce. Světovou premiéru bude mít např. film
Nevítaní režiséra Tomáše Škrdlanta. Pětici hlavních postav, které se narodily s vážným postižením a byly rodiči odmítnuty, sledoval neuvěřitelných dvacet let. Intimní a nesmírně citlivě natočený Škrdlantův dokument rozhodně není smutnou ukázkou několika nešťastných osudů, ale naopak povzbudivým svědectvím o tom, co všechno dokáže hendikepovaný člověk se silnou vůlí zvládnout. Film získal výroční Cenu Pavla Kouteckého za nejlepší český dokument.

Premiérové bude uveden také dokument Pavla Štingla Šil jsem u Kubiše. Jeho hlavní postavou je dvaadevadesátiletý moravský sedlák Alois Denemark, poslední přímý pamětník aktérů atentátu na Reinharda Heydricha. Poutavé vyprávění zkušeného hospodáře, který i v úctyhodném věku stále obdělává své políčko, kouří, hraje na harmoniku a rád posedí s přáteli nad sklenkou dobrého vína, doplňuje ve filmu jen minimum archivních záběrů. V intimní kameře Míry Janka tak může nerušeně zaznít Denemarkovo hluboké porozumění životu, okolní přírodě i lidské povaze.
V programu bude zařazena i premiéra nejnovějšího snímku Zdeňka Bričkovského Čekání na sobí spřežení. Jde o závěrečnou část tetralogie POLARION (kolekce samostatných dokumentů o setkání s čtyřmi neznámými národy evropského ruského Severu), na které pracuje se svým čtyřčlenným štábem již od roku 2003. V této souvislosti promítneme v rámci speciálních projekcí i předešlé dokumenty: Legenda o ptačím vejci, Vorga - Cesta mezi břehy a Oni,my a Skitskoj (dialog ve střižně). Diváci Jednoho světa tak budou mít jedinečnou příležitost vidět všechny filmy najednou. „Zažili jsme s těmito filmy při natáčení, dokončování, promítání a besedách v čajovnách i na mnoha filmových festivalech opravdu mnoho radosti a cítíme, že ač každý z těchto filmů je zcela samostatný, přece jen patří k sobě,“ říká Zdeněk Bričkovský.

Jeden svět on-line
Vedle filmů z dílen našich letošních porotců (Barmský VJ, Tři kamarádi, Vítejte v KLDR! a Čas hlupáků) budou promítnuty úspěšné filmy z minulých let, např. vítězný film loňského ročníku Pod úrovní moře, Afghánské ženy za volantem, Japonský příběh lásky a nenávisti, Zahnat ďábla do pekla, Maďarská národní či snímek Barcelona nebo smrt. Filmy jsou vysílány on-line v období od 15.2. do 28. 3. s výjimkou filmu Barmský VJ, který bude vysílán 3.3. na ČT2. Všechny filmy budou vysílány v původním znění s českými titulky kromě filmu Afghánské ženy za volantem, který bude mít slovenské titulky. Diváci Jednoho světa mají příležitost vidět vybrané dokumenty on-line prostřednictvím streamování na stránkách www.ceskatelevize.cz/jedensvet

Projekce pro školy

Také letos nebudou v programu chybět dokumenty promítané v dopoledních hodinách studentům základních a středních škol. Projekce filmů pro střední a základní školy se budou konat ve všech festivalových městech. V letošním roce se zaměříme více než v předchozích ročnících na filmy, které vedou k motivování mladých lidí k aktivnímu občanskému angažování.
Letošními tématy filmů z kategorie Jeden svět dětem jsou například přátelství, rodina, ale také globální oteplování, autismus, sociální vyloučení nebo šikana. Zařadili jsme také dva filmy z českého prostředí. Jedním z nich je snímek Tak to vidím já - Pepa, o čtrnáctiletém chlapci, který již od svých sedmi let shání peníze pro sebe a své nezaměstnané rodiče.
Pro starší děti jsme z kategorie Jeden svět pro studenty připravili filmy s tematikou životního prostředí, ať už jde o život domorodých obyvatel, devastování životního prostředí v Africe nebo problematiku národních parků. Tou se zabývá např. dokument Země bez lidí, jež na osudu Masajů ukazuje, v jaké míře mohou západní představy o ochraně a turistickém využití divoké přírody negativně ovlivnit život původních obyvatel, kteří s ní po staletí žili v naprosté harmonii.
Dalším z filmů určených pro školy je velice silný snímek Sirotci z Rangúnu natočený dvěma odvážnými kameramany z exilové organizace Democratic Voice of Burma. Jde o jedno z mála svědectví o průběhu a následcích katastrofy, kdy se 3. května 2008 přehnal nad Barmou mohutný cyklon Nargis. Snímek přináší unikátní svědectví o každodenním životě obyčejných lidí v jednom z nejbrutálnějších a nejpřísněji střežených režimů současnosti, který svým obyvatelům ani rok od přírodní katastrofy není ochoten pomoci.

Jeden svět v regionech

Kromě Prahy se Jeden svět uskuteční také v těchto městech: Bílina (29.3.-2.4.), Brno (22.-30.3.), České Budějovice (16.-19.3.), Děčín (8.-10.4.), Hradec Králové (12.-16.4.), Hrádek nad Nisou (23.-25.3.), Jablonec nad Nisou (22.-25.3.), Karlovy Vary (19.-21.3.), Kladno (17.-20.3.), Kralupy nad Vltavou (22.-23.3.), Libčice nad Vltavou (19.3.), Liberec (21.-28.3.), Mělník (25.-27.3.), Mikulov (17.-20.3.), Mladá Boleslav (22.-26.3.), Nový Bor (19.-21.3.), Olomouc (22.-31.3.), Opava (22.-26.3.), Ostrava (22.-27.3.), Pardubice (22.-27.3.), Plzeň (15.-26.3.), Polička (23.-25.3.), Rožnov pod Radhoštěm (29.-31.3.), Tábor (18.-20.3. a 22.3.), Tanvald (29.-30.3.), Teplice (15.-18.3.), Třinec (25.-31.3.), Ústí nad Labem (15.-20.3.) a Ústí nad Orlicí (7.-10.4.).

Jeden svět v Bruselu

Od 12. dubna do 19. dubna 2010 se pod záštitou Václava Havla a předsedy Evropského parlamentu Jerzyho Buzeka bude konat čtvrtý ročník festivalu Jeden svět v Bruselu, který přináší příležitost shlédnout v průběhu šesti dnů výběr z nejlepších nových dokumentárních filmů. V letošním roce bude filmy uvedené na festivalu Jeden svět v Bruselu poprvé posuzovat porota, která na závěr udělí ocenění za nejlepší film.

Doprovodný program
Kromě filmových projekcí bude již tradičně součástí festivalové nabídky také bohatý doprovodný program. Vedle dopoledních projekcí pro základní a střední školy, speciálních projekcí pro seniory to bude také několik výstav.

Jeden svět - Do It Yourself
Vedle oficiálních festivalových kin se letos filmy Jednoho světa budou promítat také na pěti další místech v Praze: v klubu Cross, KC Beseda v Klánovicích, v klubu Podsklepeno, na Přírodovědecké fakultě UK a Vysoké škole ekonomické. Speciální projekce zajistí tým dvaceti dobrovolníků a dobrovolnic, kteří pracovali na Jednom světě v minulých letech a kteří se rozhodli, že letos chtějí sami zorganizovat svůj malý festival. V duchu letošní festivalové výzvy „Jak získáš své diváky ty?“ osloví publikum ve svém okolí, na vysokých školách kde studují a ve svých oblíbených klubech, a pokusí se ho zaujmout pro dokumenty vybrané z oficiálního programu.

Debatní večery
Jeden svět je nejen filmovým festivalem, ale také diskusní platformou. Ve třech debatních kinech (Městská knihovna, Francouzský institut a Divadlo Archa) budou každý den po projekci jednotlivých filmů organizovány panelové diskuse na aktuální témata. Cílem je, aby diváci Jednoho světa společně s odborníky, novináři či zástupci neziskového sektoru měli možnost prodiskutovat některá z klíčových témat současnosti, jako jsou momentální situace v Íránu, Afghánistánu, Barmě či Tibetu, dopad ekonomické krize, změna klimatu či prevence šíření neonacistické ideologie.

Projekce (nejen) pro nevidomé
Projekce filmu Nevítaní se speciálním dabingem pro nevidomé návštěvníky se bude konat v neděli 14.3. od 15:00 hodin v kině Atlas (VS). Vítáme jak nevidomé návštěvníky, tak ty, kteří si chtějí zažít film „naslepo“. Přineste si do kina šátek a zažijte film jinak, bez obrazu. Snadno tak zjistíte, jaký je ve skutečnosti zážitek nevidícího diváka.

Večer, kdy Kubánec nemlčel
17. března si již po sedmé připomeneme masivní zatýkání disidentů na Kubě – takzvané Černé kubánské jaro. Březnová akce vám tentokrát nabídne kromě promítání filmu s následnou debatou i večer s živou hudbou proloženou pravdivými příběhy vězňů ostrova svobody.

Koncert VŠEM
16. března proběhne od 20:00 v Lucerna Music Bar festivalový koncert VŠEM. Vystoupí MTO Universal Praha, vstup je zdarma pro všechny akreditované a návštěvníky se vstupenkou na libovolný film Jednoho světa 2010 v Praze. Kapelu MTO, neboli Malý Taneční Orchestr, tvoří známí výtvarníci, herci (Divadlo Sklep) a hudebníci František Skála, Zdeněk Lhotský, Tomáš Hanák, Jana Hanáková, Lenka Vychodilová, Jiří Fero Burda, Jiří Podzimek, Roman Vojtíšek, Luděk Polifka a Aleš Najbrt.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: