Jednání o Šumavě vévodí spor o vymezení prvních zón

25. 8. 2011 - Hugo Charvát, Ekolist

Jaká by měla být budoucnost Národního parku Šumava? To včera začali projednávat zástupci obcí, krajů a sdružení Zachraňme Šumavu a ŠumavaPro s ministrem životního prostředí Tomášem Chalupou (ODS). Na první schůzce k ministerskému návrhu zákona k žádnému zásadnímu průlomu nedošlo. Hlavní spor zůstává kolem vymezení prvních zón a pravidlech hospodaření v lesích.

Po téměř tříhodinovém jednání představil Tomáš Chalupa obrysy návrhu zákona. Ten počítá se zachováním rozdělení na tři zóny, nově by ale měly první zóny zabírat zhruba čtvrtinu parku, kam by patřila nejcennější území. Druhé zóny by se měly rozdělit na dvě části – na část A a část B. Část A by se podle předem stanového jízdního řádu měla v budoucnosti stát první zónou, část B na vstup do první zóny připravována nebude. Naopak by se v ní mělo lesnicky hospodařit, i když přírodě blízkým způsobem. Cílem má být postupná změna smrkové monokultury na víceméně smíšený les, který by byl odolnější vůči kůrovci. Třetí zóna bude vyčleněna pro území obcí. „Uvažujeme o tom, že by se pozemky třetích zón mohly převést do majetku obcí,“ přiblížil další novinku Chalupa.

Hlavní spory mezi účastníky jednání se vedou právě o vymezení prvních a druhých zón. „Diskutujme o tom, jak mají být velké i jak budou rozděleny mezi Jihočeský a Plzeňský kraj,“ přiblížil Chalupa. Důležité je také přesné vymezení všech lokalit i cest, nově by se mapy sítě cest měly stát přílohou zákona. A také definice všech pojmů, zejména přesné vymezení správy parku a managementu v jednotlivých zónách. „Zatím zní návrh sympaticky, k debatě nad tím, co se bude smět ve které zóně dělat, by ale měly být připuštěni vědci,“ komentoval návrh Pavel Kindlmann z Centra pro výzkum biodiverzity.

Podle Chalupy je potřeba vypracovat zákon skutečně rigidní, protože zejména starostové jsou velmi citliví na formulace typu „mohou být“ či „za určitých okolností“. „Mojí ambicí je zákon, který znemožní, aby nový ministr či ředitel parku mohli měnit pravidla,“ říká Chalupa k návrhu, který zatím zůstává neveřejný.

Tři z devíti

Tomu by měla pomoci změna ve struktuře vedení parku. Dnešní rada národního parku, ve které zasedá padesát členů, by měla být nahrazena menším orgánem. Tím by se měl stát devítičlenný výbor, který by spolurozhodoval s ředitelem správy parku. Ve výboru by měli po jednom hlase zástupci správy parku, zřejmě její ředitel, zástupce ministerstva životního prostředí a po jednom zástupci Plzeňský a Jihočeský kraj. Další dva členové by zastupovali obce a tři lidé vědeckou obec. „Měl by to být jeden lesník, zřejmě z lesnické fakulty a jeden z oboru životního prostředí,“ přiblížil představu Tomáš Chalupa. Třetí člen vědecké sekce by měl být buď obecně zástupce akademické obce nebo přírodovědy, o tom se ještě účastníci jednání nedohodli.

Podle Pavla Kindlmanna je počet tří zástupců vědy realistický. „Důležité ale je, jak budou nominováni, myslím, že by to mělo zůstat zcela na výběru vědecké obce,“ řekl Ekolistu Kindelmann. Ten se také pozastavil nad nutností lesnického experta. „V parku bychom měli chránit ekosystém a ne smrky, ty ohroženy nejsou,“ dodal.

Výbor by schvaloval návštěvní řád, plán péče nebo plán investic, zabýval by se i hospodářskými nebo lesnickými plány. Povinně by se výbor musel vyjádřit ke změně sítě cest. Při rušení cest v první zóně by měla mít právo veta i obec, na jejímž území se nachází.

Naopak shoda panuje v tom, že by se nemělo nic měnit na tom, co se v parku vlastně chrání. Hlavním cílem zůstává ochrana přírodních procesů, ekosystému a biologické rozmanitosti. Dále pak má park chránit kulturní krajinu a umožnit udržitelný rozvoj obcí. „Nezapomeňme, že je to místo, kde žijí lidé a měli by žít i nadále, nechceme Šumavu uzavřít a obehnat plotem,“ dodal Chalupa.

Podobně se účastníci shodli, že není nutné, aby se po celých rok nesmělo vstupovat mimo cesty v budoucích prvních zónách parku. Jednak by omezení by mělo být měkčí pro obyvatele Šumavy a také by omezení pohybu mělo být různé v různých ročních období. „Kvůli tetřevovi je potřeba některá místa regulovat, ale nemusí to být třistapětašedesát dní v roce,“ vysvětlil Chalupa.

Park? Zmenšit!

„Pokoušíme se najít dohodu, k žádnému zásadnímu průlomu nedošlo a rozpory zůstávají. Ale řekli jsme si, že budeme jednat dále,“ shrnul výsledky první schůzky senátor Tomáš Jirsa (ODS), který zastupuje sdružení Zachraňme Šumavu. Podle něj ale ani nový zákon nezamezí tomu, aby se neopakovala situace podobná letošní blokádě na Ptačím potoce. „Letos také platily zákony této republiky a z mého pohledu je určitá skupina lidí nedodržovala,“ řekl.

Podle něj byla škoda, že na jednání nedošlo k debatě o návrhu národní park zmenšit. Tuto možnost zmínil Bedřich Moldan z Centra pro otázky životního prostředí v rozhovoru pro Hospodářské noviny. „Park by mohl mít přibližně polovinu dnešní rozlohy, neměly by v něm být obce a bezzásahová zóna, kde si příroda dělá, co chce, by měla být polovinou té poloviny,“ řekl Moldan Hospodářským novinám. Podle Jirsy by tak vědci měli to, co chtějí a navíc by se ušetřilo. „Národní park potřebuje každý rok tři sta milionů korun dotací, protože je tak rozsáhlý,“ říká Jirsa. Ani o tom se prý více nedebatovalo.

Vedle ministerského návrhu existuje ještě návrh Plzeňského kraje, který by měla po 20. září projednat v prvním čtení Poslanecká sněmovna. Ministru Chalupovi se na něm nelíbí dvě věci, jednak rozdělení správy území na správu parku a správu chráněné krajinné oblasti. Druhým negativem je návrh na zřízení obecně prospěšné společnosti, která by měla v parku hospodařit. Návrh Plzeňského kraje by se měl dostat k poslancům až po druhém setkání nad návrhem ministerstva životního prostředí, které je naplánované na 15. září. Krajský návrh je tedy zřejmě stále ve hře. „Možná, že dojdeme ke shodě, že by plzeňský návrh měl být stažen, možná že se domluvíme, že jej můžeme použít. To dnes ještě nevíme,“ okomentoval to Tomáš Jirsa.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: