A co všichni ti muži?

27. 2. 2006 - Vilém Faltýnek, Radio Praha

Svérázný divadelní soubor Rozkoš bez rizika: název odkazuje ke sdružení, které se zaměřuje na práci s prostitutkami. Jeho vedoucí Hana Malinová zvolila jako jednu z forem práce s klientkami divadlo.

Ashoka foundation hledala v polovině 90. let spolupracovníky pro ekologickou a sociální oblast. Sociální projekty oslovily Hanu Malinovou a zaměřila se na práci s prostitutkami, na jejich problémy, zdravotní osvětu a dále. Sama amatérská divadelnice zvolila jako jeden z prostředků divadlo. V tomto případě mělo divadlo zastoupit drogu.

"V té době bylo divadlo koncipováno jako substituční droga, protože se nám začaly mezi klientkami rozjíždět piko, perník, to je taková tradiční droga. Tak jsme přemýšleli, která aktivita by mohla přinášet obdobné endorfiny jako droga a vyšlo nám z toho to hraní divadla." Od roku 1995 připravila Hana Malinová jako autorka a režisérka s členkami souboru Rozkoš bez rizika osm inscenací, poslední, osmá, nese název A co všichni ti muži?

Je to vtipná hudebně konverzační inscenace pro tři herečky a tři vibrátory na téma nájemný sex.

"To slovo je jedna dimenze, ale když s nimi pracujete takhle dlouho, tak najednou zjistíte, že protože mají prostor pro to hraní, najednou tu roli obohatily. U téhle hry mě překvapily, jak si ji osvojily a co z toho nakonec vzniklo. Napřed se ostýchaly, ale postupně si roli absorbovaly, zpracovaly - a vyjádřily."

Uvádí se, že je to divadlo bývalých prostitutek a...

"No tak dneska už v podstatě... Tak samozřejmě jedna z těch hlavních postav je ta dneska už maskot našich divadelních představení, je známá i z dokumentů Heleny Třeštíkové. Dneska jsou tam tři herečky a z těch skalních zbyla jenom ta jedna, která nastoupila do souboru, aby mi to pomohla rozjet, a zůstala."

Vy jste řekla, že jste v divadle hledala náhradu za drogy. Může být divadlo taky únikem od problému?

"Samozřejmě že divadlo je únikem od problému, jak pro diváka, tak pro herce. Některému herci to může i problém udělat. Nedá se říct, že by kvůli tomu třeba přestaly fetovat, ale člověk je za běžných okolností schopen drogu zmanipulovat, ale v okamžiku, kdy od svého mozku chce víc, tak už mu to začne dělat potíže. To si třeba taky tady uvědomily, když přišly sjetý, a najednou holka, která uměla nejen svůj text, ale texty všech ostatních, tak najednou si nemohla vzpomenout ani na vlastní. Takže to bylo pro ně varování, že to není jen taková legrace. Jestli tím unikají od problému, tak je to chvilkový únik. Samozřejmě ten problém číhá za rohem. Ale každopádně je to může posílit k tomu, že se jim to lépe řeší."

Činnost souboru můžeme zařadit do oblasti takzvaného sociálního divadla, jemuž se věnují lidé z určité sociální skupiny - například též postižení, bezdomovci - a jehož působení může přesahovat do oblasti psycho-, socio- či drama-terapeutické.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: