Represivní taktika barmské vlády tvrdě postihuje menšiny

16. 2. 2010 -, Econnect

Barmu (Myanmar) letos čekají první volby po dvaceti letech. Represe vůči politické opozici však pokračují. Tvrdý postih je namířen i na příslušníky etnických menšin, kteří v Barmě tvoří 35-40 procent obyvatelstva. Situaci v nové zprávě zdokumentovala Amnesty International, která se obává zesílení útisku v měsících před volbami.

Aktivisté z řad menšin, mezi které patří Rachinové, Šanové, Karenové nebo Čjinové, čelí zatýkání, věznění a mučení. Příslušníci etnických menšin jsou podrobeni zvýšené kontrole, zastrašování a diskriminaci. Byly zaznamenány i případy, které skončily smrtí aktivistů.

„Etnické menšiny jsou důležitou součástí široké politické opozice v zemi. Na jejich význam se ale často zapomíná,“ uvedl Benjamin Zawacki, expert AI na Barmu.

Právě menšiny sehrály důležitou roli v tzv. šafránové revoluci, která byla rozpoutána ve státě obývaném převážně menšinou Rachinů. Vláda se snaží příslušníky menšin, kteří zpochybňují její legitimitu a vyjadřují nesouhlas s její politikou, umlčet. Příčinou postihu může být jen zdánlivě neškodné vyjádření politického názoru – například mladí Karenové byli potrestáni za to, že na řece pouštěli malé čluny s nápisem „NE“ (návrhu ústavy z roku 2008).

Amnesty International vyzvala vojenskou vládu země, aby ukončila omezení svobody sdružování, shromažďování a náboženství, propustila všechny vězně svědomí a přestala omezovat činnost médií. Apel směřuje i na sousedy Barmy, zejména na Čínu, kteří by měli využít svého vlivu a zasadit se o zlepšení situace.

Padesát milionů obyvatel Barmy sužuje chudoba a nedostatečný přístup k lékařské péči. Zoufalou situaci do velké míry zavinila dlouhodobá ekonomická selhání vlády. Nevyřešen zůstává i ozbrojený odboj některých etnických skupin proti centrální vládě, a to zejména na východě státu.

Letos v zemi proběhnou první celostátní i místní volby za posledních dvacet let. V roce 1990, dva roky poté, co převážně pokojné protivládní protesty skončily smrtí nejméně 3 000 demonstrantů, ve volbách zvítězily Národní liga za demokracii (NLD) a koalice stran etnických menšin. Vojenská vláda tyto výsledky ignorovala, nadále pokračovala v kampani proti politické opozici. Součástí její taktiky je i boj proti menšinám, které vyjadřují nesouhlas s vládní politikou.

Vojenská vláda si navíc před nadcházejícími volbami do velké míry pojistila svou pozici. Ústava z roku 2008 zaručuje, že armáda bude mít v nové vládě dominantní postavení. Obsahuje také přísné požadavky vůči kandidátům na úřad prezidenta, které například vylučují Aun Schan Su Ťij. Dokument rovněž armádě přiznává právo veta v přijímání ústavních dodatků a ponechává jí kontrolu nad klíčovými ministerstvy.

Etnické menšiny tvoří zhruba 35-40 procent obyvatel Barmy. Sedm největších etnických skupin se zapojilo do ozbrojených akcí proti vládě, některé konflikty pokračují dodnes. Amnesty International zdokumentovala případy zločinů proti lidskosti, kterých se barmská armáda dopustila na povstalcích i civilistech z řad menšin.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: