Voda znamená život: Rok a den vody jsou příležitostí k zamyšlení
22. 3. 2003 -, Econnect
Den po prvním jarním dnu – 22. březen je od roku 1992 vyhlášen Organizací spojených národů jako Světový den vody . Rok 2003 vyhlásila OSN také Mezinárodním rokem sladkých vod. Oba tyto svátky upozorňují na to, že ačkoli bez vody se člověk neobejde, ne všude ve světě mají lidé dostatek pitné vody. Jsou příležitostí zamyslet se nad ochranou a využíváním vody jak v celosvětovém tak místním měřítku tak i v naší vlastní domácnosti.Voda je zdrojem života, ale také živelných katastrof. V poslední době nám ukázala svoji sílu a mohutnost. V Čechách jsme mohli mít dojem, že je jí takřka přebytek. Řada míst světa však čelí vážným problémům s nedostatkem vody, díky znečištění velkých řek se na mnoha místech ztrácí biologická rozmanitost vodních ekosystémů. Spotřeba vody a hlavně její plýtvání neustále roste.To vše ukazuje na to, že lidstvo musí svůj přístup k vodním zdrojům změnit.
Statistika je výmluvná
Podle Ministerstva životního prostředí současná světová populace užívá 54 % všech dostupných zásob sladké vody a do roku 2025 by se tento podíl měl zvýšit jenom nárůstem populace až na 70 %. Jestliže však současně budou zachovány rostoucí trendy spotřeby vody, lidstvo bude za 25 let užívat až 90 % vodních zdrojů.
V celosvětovém měřítku je v současné době téměř 70 % užívané vody spotřebováno v zemědělství, zejména k závlahám, průmysl spotřebovává 23 % vody, domácnosti 8 %. Struktura spotřeby je ovšem rozdílná v jednotlivých regionech. V Evropě je největším spotřebitelem průmysl s 54 %, zemědělství spotřebovává 33 % a domácnosti 13 % vody.
V letech 1973-1997 bylo záplavami postiženo 66 milionů lidí na celém světě, z toho 44% v Asii, kde ničivé povodně zmařily 228 tisíc životů. Přístup k pitné vodě nemá v současné době 1,1 miliardy lidí - 65 % z nich je z Asie, 27 % z Afriky, 2,4 miliardy lidí nemá zajištěny odpadní vody.
Mizí i přirozené vodní ekosystémy. Od roku 1900 zmizela polovina mokřadů, například v povodí Dunaje jich bylo od té doby zničeno na 80 %. Z 55 evropských největších řek je pouze čtrnáct v dobrém ekologickém stavu a jen pět si zachovalo svůj přírodní charakter. Na tento fakt upozornil Zelený kruh ve spolupráci s Českým národním komitétem UNEP , který koordinuje aktivity ke Světovému dni vody v České republice.
Voda byla také jedním z hlavních témat Světového summitu o udržitelném rozvoji, který se konal na přelomu srpna a září 2002 v jihoafrickém Johannesburgu. Účastníci se shodli na tom, že do roku 2015 je třeba snížit počet lidí, kteří nemají přístup ke kvalitní pitné vodě, na polovinu.
Voda v Čechách
Silné znečištění českých řek před rokem 1989 se během desetiletí 1990-2001 podařilo významně omezit především díky vybudování čistíren odpadních vod. Všechny aglomerace s počtem nad 10 tisíc obyvatel musejí mít čističku alespoň se základním mechanicko-biologickým čištěním.
Do některých toků však přesto dále putují škodlivé látky z přilehlých průmyslových podniků. Nejhůře jsou na tom dnes řeky Bílina, dolní úsek Sázavy, Svratka pod Brnem či Bystřice - přítok Bíliny. Nejhorší jakost vody byla zaznamenána v Bílině, kterou ovlivňují hlavně průmyslové zdroje Chemopetrol, a. s., Litvínov a Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a. s., Ústí nad Labem.
Dalším přetrvávajícím problémem je velké množství fosfátů, které se do našich vod dostávají z pracích prášků a způsobují přemnožení toxických sinic a řas ve vodách. Světový trend v používaní bezfosfátových pracích prášků se na českých trzích zatím příliš neprojevil. Doufejme, že ke změně přispěje smluvní závazek Sdružení výrobců mýdla, čistících a pracích prostředků z roku 2001 – od roku 2005 by měli členové sdružení uvádět na trh pouze bezfosfátové výrobky.
Ničivé důsledky povodní však ukazují, že nejde pouze o čistotu vod. Abychom předcházeli škodám z povodní, musíme vrátit vodním tokům jejich přírodní charakter a předefinovat a důsledně chránit záplavová území před výstavbou. Jednou z organizací, které se o toto snaží je sdružení Ochrana vod , které prosazuje ekologicky vhodná řešení úprav vodních toků a budování protipovodňové ochrany.
Co na to nevládní organizace
Vedle státních úřadů a odborných institucí se ochranou vod v České republice zabývají také občanská sdružení. Patří k nim například Arnika, která se soustřeďuje především na ochranu přirozených a přírodě blízkých vodních toků a na prevenci znečištění vod toxickými látkami, nebo již zmíněné sdružení Ochrana vod . Zelený kruh ve spolupráci s českou centrálou UNEP upozornil na situaci vody v České republice a Evropě.
Akce Arniky
Sdružení Arnika připomene Světový den vody hned několika akcemi. Rozhodla se upozornit na problémy toxického znečištění našich vod (spojené především se Spolanou Neratovice ), ale také na špatné zacházení s vodními toky jejich nešetrnou regulací. "Ta často vede ke zvětšení povodňových škod," uvedl v této souvislosti předseda Arniky Vlastimil Karlík. První akce - Vynášení Sporany se proto uskutečnila poblíž Spolany Neratovice v pátek 21.3. Účastníci nesli Sporanu – symbol toxického znečištění řeky i okolní přírody chemičkou od bran Spolany k železničnímu mostu přes Labe, kde ji svrhli do vody. Demonstrovali tak své přání, aby vše špatné se Sporanou navždy odplulo a aby Spolana přestala být hrozbou.
Na „Vynášení Sporany“ naváže sobotní „Pochod Prahou za čistou vodu“ spojený s naučnou stezkou o Spolaně a vybíráním podpisů pod petiční archy Stop nebezpečí ze Spolany. Arnika také v souvislosti s nedořešenými otázkami kolem kontaminace Spolany a okolí odešle dnes dopis adresovaný vedení chemičky, předsedovi Vlády ČR Vladimíru Špidlovi a ministru Ambrozkovi, ve kterém je požádá o zveřejnění dosavadních výsledků průzkumu provedeného vědci a zároveň o důkladný průzkum areálu podniku na přítomnost toxických látek.
V Nových Heřminovech na Bruntálsku lidé pochodem hastrmanů po dně plánované přehrady upozorní na hrozící výstavbu ne zcela opodstatněné nové přehrady, která by zatopila tuto obec.
V Děčíně se pak uskuteční v neděli 23.3. Koncert pro Labe. Za čistotu a ochranu této řeky vede Arnika již několik let kampaň. V létě 2002 uspořádala při této příležitosti i úspěšný první Mezinárodní koupací den v Labi.
Soutěž Co nám voda dává a bere
Ministerstvo životního prostředí občanské sdružení, Ekofilm a časopis Reader's Digest Výběr vyhlašují u příležitosti Mezinárodního dne vody výtvarnou soutěž pro děti a mládež „Co nám voda dává a bere“ . Do soutěže budou přijaty práce všech výtvarných technik plošného charakteru (kresba, malba, koláž atd.) znázorňující nebo jinak vyjadřující jakoukoli souvislost s tématem soutěže, které nejsou starší než 1 rok. Soutěžit mohou děti a mládež od 10 do 20 let ve čtyřech kategoriích.Uzávěrka pro zasílání či předkládání výtvarných děl je 5. června 2003 - na Den životního prostředí.