Pietní shromáždění uctí oběti holokaustu Romů

15. 8. 2011 -, Econnect

V neděli 21. srpna 2011 pořádá Muzeum romské kultury pietní shromáždění k uctění památky obětí holocaustu z bývalého protektorátního tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu. Mše svatá se letos vůbec poprvé uskuteční v kostele v obci Černovice, u kterého jsou uloženy ostatky prvních několika desítek obětí tábora.

Akce se koná každoročně v srpnu jako připomínka 21. srpna 1943, kdy byl z tábora vypraven nejpočetnější z několika transportů romských vězňů do vyhlazovacího koncentračního tábora Osvětim II–Březinka. Většina z nich zde později zahynula.

Vůbec poprvé v historii konání pietního shromáždění proběhne mše svatá v prostorách kostela Narození Sv. Jana Křtitele v Černovicích, u kterého je pohřbeno prvních 70 obětí z blízkého hodonínského tábora. Toto místo dodnes připomíná pamětní deska, kterou vytvořila nevidomá romská výtvarnice Božena Přikrylová. S narůstajícím počtem umírajících byli v dalších fázích existence tábora mrtví ukládáni do masového hrobu v těsné blízkosti samotného tábora v Hodoníně. V místech hrobu, které dnes nese název Žalov, byl roku 1997 zbudován Muzeem romské kultury památník. V současné době probíhají na základě žádosti Muzea romské kultury na Ministerstvu kultury ČR přípravné kroky k prohlášení tohoto místa kulturní památkou, čímž bude ještě více zvýšen celkový význam této lokality.

Program:
11:00 – Mše svatá v kostele Narození Sv. Jana Křtitele v Černovicích
12:00 – uctění obětí holocaustu pohřbených na černovickém hřbitově
12:30 – přesun autobusem k památníku Žalov v Hodoníně u Kunštátu
13:00 – uctění obětí holocaustu u památníku Žalov
14:00 – odjezd
15:00 – cca návrat

Muzeum romské kultury pro zájemce vypravuje z Brna do Černovic a Hodonína autobusovou dopravu. Z důvodu omezené kapacity je však nutné si místo v autobuse zamluvit na e-mailové adrese media@rommuz.cz nebo telefonicky na čísle 545 581 206.

Aktuální významnou událostí pro představitele Romů je letošní uznání 2. srpna polským parlamentem jako oficiálního dne památky romského holocaustu. Toto datum připomíná hromadnou likvidaci tzv. cikánského rodinného tábora ve vyhlazovacím koncentračním táboře v Osvětimi 2. 8. 1944. Během jediné noci tu bylo v plynových komorách zavražděno a následně spáleno téměř tři tisíce romských mužů, žen a dětí z nejrůznějších zemí Evropy. Právě zde zemřela také většina českých a moravských Romů, kteří byli do Osvětimi převezeni právě z tábora v Hodoníně u Kunštátu a také z tábora v Letech u Písku.

„O jak významný a historický krok nejen pro Polsko se jedná, si zřetelněji uvědomíme teprve tehdy, když si uvědomíme, jak dlouhá a nesnadná byla cesta k poválečnému uznání romských obětí nacismu,“ říká historik Muzea romské kultury Mgr. Michal Schuster, který se osobně pietního aktu v Osvětimi 2. srpna zúčastnil. Zatímco otázka genocidy Židů a perzekuce politicky pronásledovaných osob byla otevřeně odsouzena již brzy po konci války, systematické pronásledování Romů zůstalo ještě dlouhou dobu bez povšimnutí.

První diskuze o možnosti odškodnění Romů se začaly objevovat až později. První zákon o odškodnění nacistických obětí byl přijat v Německu v roce 1953. Z řad Romů však byli akceptovány pouze žádosti těch, kteří byli vězněni v koncentračních táborech a kteří byli deportováni po 1. 3. 1943. Ostatní pronásledovaní Romové byli označeni za osoby pronásledované z kriminálních důvodů (jako tzv. asociálové). Další možnost pro odškodnění se Romům otevřela až po roce 1965, kdy byly v Německu přijaty další „odškodňovací“ zákony. Tyto zákony se však nevztahovaly na české a moravské Romy. Někteří z těchto Romů měli možnost využít odškodnění dle zákona č.255/46 Sb., na jehož základě byla vydávána osvědčení pro osoby postižené nacistickou perzekucí a příslušníky odboje. Na začátku 70. let byli odškodněni ti z Romů, kteří byli podrobeni pseudolékařským pokusům.

Teprve v roce 1982 německý prezident ve svém projevu vyslovil omluvu za rasistické pronásledování Romů nacisty. Velká část českých a moravských Romů se poté dočkala odškodnění až v 90. letech 20. století z prostředků švýcarských bank a pak také z Německa – prostřednictvím Česko-německého fondu budoucnosti (ČNFB).

Historie areálu Hodonín u Kunštátu:

Od 2. 8. 1942 do 1. 12. 1943, kdy byl tábor v Hodoníně u Kunštátu zrušen, zde bylo vězněno celkem 1396 osob, z nichž 207 zahynulo, nejčastěji na zápal a tuberkulózu plic a na břišní tyfus. Areál bývalého tábora sloužil do roku 2009 jako rekreační zařízení. Půdorys tábora je zachován v téměř nezměněné podobě, dokonce se zachovaly dvě z původních dřevěných budov. Nedaleko areálu vznikl v místě hromadných hrobů památník, který spravuje Muzeum romské kultury. Pod dosud viditelnými terénními vlnami jsou zde od dob tábora uloženy ostatky 121 romských mužů, žen a dětí, kteří věznění nepřežili.

Nacistický teror přežila v českých zemích jen asi desetina z původního romského obyvatelstva. Z celkového počtu asi 5000 Romů, kteří byli násilně deportováni do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, se po osvobození vrátilo do českých zemí pouze 583 Romů. Genocida českých a moravských Romů i německých Sintů žijících na území protektorátu tak byla pravděpodobně jednou z nejdůsledněji provedených genocid druhé světové války. Došlo k téměř úplnému vyvraždění těchto historických romských skupin. Na území protektorátu i okupovaného pohraničí se dá hovořit o srovnatelné intenzitě pronásledování Romů s pronásledováním Židů.

Dnes je areál v rukou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které zde plánuje zřídit vzdělávací středisko o romském holocaustu.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: