V čem se Shell nepoučil
1. 8. 2006 -, Econnect
-foto-
Brožura je věnována památce Kena Saro-Wiwy, spisovatele a hlavního představitele masových protestů proti Shellu a jeho devastujícím aktivitám v Nigérii. Saro-Wiwa byl vojenským soudem odsouzen bez možnosti odvolání a 10. listopadu 1995 společně s dalšími osmi aktivisty oběšen. „Děsí mě ponižující chudoba mého lidu, který žije v bohatstvím obdařené zemi… usiluji o uchování jeho práva na život a důstojné živobytí a jsem odhodlán zavést v této zemi poctivý a spravedlivý demokratický systém, který chrání každého jednotlivce a každou etnickou skupinu a dává nám všem platný nárok přihlásit se k lidské civilizaci,“ řekl před smrtí Ken Saro-Wiwa.
Autoři se zaměřili na sledování regionů, kde způsobuje Shell největší škody a postupně vyvracejí její reklamní kampaň o ochraně lidských práv a udržitelném rozvoji. Shell se stále opírá o průmyslovou infrastrukturu, která je nebezpečná pro lidi i životní prostředí, provozuje stárnoucí ropné rafinérie, které vypouštějí karcinogenní látky a jiné škodlivé jedy. Materiál obsahuje případové studie o vlivech na životní prostředí a život místních komunit. V okolí delty řeky Nigeru byli pracovníci Přátel Země svědky zaorávání ropy pod povrch ještě v prosinci 2004.
Jiné případy jsou popsány z Jižní Afriky, kde dochází poškozování zdraví dělníků. Během roku 2004 došlo na jediném zařízení ke 117 překročení zákona o ochraně ovzduší a uniklo do moře 15 000 litrů paliva. Následky jiné havárie z roku 2001 potrvají do roku 2015. Pikantní je, že popsané stárnoucí a poruchové zařízení SAPREF u Durbanu získalo certifikáty 14001 a 90001, které se ovšem dopadům na životní prostředí nevěnují.
V Brazílii jsou prokázány časté případy onemocnění rakovinou u bývalých zaměstnanců Shellu. V roce 2001 musela společnost přiznat zodpovědnost za znečištění spodních vod pesticidy. Teprve v loňském roce a po soudních procesech se Shell zavázal, že nebude vyvážet a zasypávat toxické odpady a začne sledovat úniky škodlivých látek do prostředí.
Další skandály jsou popsány z Ruska, Irska, Filipín a Holandských Antil. Z třicetistránkové publikace vyplývá, že odpovědnost za životní prostředí a práva obyvatel jsou víc reklamním trikem Shellu, než skutečným projevem odpovědnosti této korporace.
Předmluvu připravili dva představitelé organizace Přátelé Země a dále se na přípravě podílelo jedenáct nevládních organizací. „Nastal čas, aby jednaly vlády a přivedly Shell k zodpovědnosti. Apelujeme na vlády Spojeného království a Nizozemí, aby změnily zákony tak, aby Shell a další mezinárodní společnosti musely věnovat pozornost dopadu své činnosti na životní prostředí a lidská práva v zahraničí,“ uvádějí Tony Juniper a Vera Dalm.
Brožura v češtině vyšla z dobrovolné iniciativy Michala Kubánka a Martina Hyťhy z občanského sdružení Děti Země.