Ombudsman kritizuje nedostatky stavebního zákona
14. 10. 2009 -, Econnect
Kauzu nezákonně pokácených borovic v Brně-Líšni a postup odpovědných úřadů v ní začala prošetřovat kancelář Veřejného ochránce práv (ombudsmana). Na základě dosud prostudovaných podkladů se úřad ombudsmana ztotožnil s názorem Nesehnutí, že současný stavební zákon trpí nedostatky, díky kterým zatím neexistuje možnost účinných opravných prostředků proti jednání tzv. autorizovaného inspektora.Právě jeho zapojení do kauzy plánované výstavby na ul. Horníkova v Brně iniciovalo sled událostí, které skončily vykácením borovicového háje na líšeňském sídlišti. Jednání úřadů i investora stavby už v minulosti označila za nezákonné Česká inspekce životního prostředí.
NESEHNUTÍ se prostřednictvím svého právního zástupce obrátilo na kancelář Veřejného ochránce práv s tím, aby ombudsman posoudil chování odpovědných úřadů (stavebního úřadu v Líšni a Magistrátu města Brna) a autorizovaného inspektora v kauze vykácených čtyř set borovic v Brně-Líšni na ulici Horníkova. (Více informací o případu k nalezení ZDE.) Úřad ombudsmana byl upozorněn na skutečnost, že odpovědné úřady ve snaze vyhovět především zájmům investora, ignorovaly hlas dotčené veřejnosti i právní předpisy.
NESEHNUTÍ ve svém podání ombudsmana upozornilo také na skutečnost, že existence institutu autorizovaného inspektora v současné podobě stavebního zákona, umožňuje investorům obcházet zákony a přehlížet vyjádření veřejnosti. Sdružení také dokazuje, že stavební povolení (tzv. certifikát) vydávaná autorizovaným inspektorem nejsou přezkoumatelná a občané ztrácí možnost opravného prostředku v případě, že vydané povolení porušuje zákon. „Skrze autorizovaného inspektora dochází k privatizaci veřejné správy. To co dříve měl nestranně posuzovat nezávislý úřad státní správy, nyní za peníze investora povolí podnikatel, který je existenčně závislý na tom, že vydává souhlasná razítka“, kritizuje platnou právní úpravu Milan Štefanec z NESEHNUTÍ.
Obavy NESEHNUTÍ ze špatných ustanovení stavebního zákona týkajících se povolení vydaných autorizovaným inspektorem sdílí i úřad ombudsmana. „...stavební zákon v současné podobě skutečně nezná žádný opravný prostředek proti tomuto úkonu, ani jej neoznačuje za správní rozhodnutí. Ochránce na tento fakt upozorňoval již před přijetím nového stavebního zákona, jeho připomínky ovšem nebyly příslušnými orgány v rámci legislativního procesu akceptovány... Stanovisko ochránce je přitom principiálně takové, že nedostatečnou právní úpravu je třeba řešit v linii moci zákonodárné, totiž příslušnou změnou zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Bude proto i nadále v této záležitosti využívat své omezené pravomoci dle § 22 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, kteréžto ustanovení mu umožňuje doporučit vydání, změnu nebo zrušení právního nebo vnitřního předpisu. Při tomto postupu bude ochránce využívat poznatky získané z šetření jednotlivých podnětů, včetně tohoto podnětu občanského sdružení Nesehnutí,“ píše ve svém sdělení úřad ombudsmana.
„Vítáme postoj ombudsmana, který si uvědomuje nutnost změny zákona. Současná ustanovení ve stavebním zákoně zakládají nerovnost dotčených subjektů. Stavebník zcela nekontrolovaně rozhoduje, s kým bude jednat jako s účastníkem. Samozřejmě je pro stavebníka nejjednodušší okruh účastníků zúžit na minimum. To však může vést ke zbavení dotčených vlastníků a občanských sdružení možnosti ke stavbě se jakkoliv vyjádřit. Proto v naší žalobě proti stavebnímu povolení žádáme, aby příslušná ustanovení stavebního zákona byla posouzena i Ústavním soudem, neboť jsou dle našeho názoru protiústavní,“ vysvětluje právní zástupkyně NESEHNUTÍ Sandra Podskalská z advokátní kanceláře Šikola.
Ekologické sdružení NESEHNUTÍ ve spolupráci s místními občany již několik let vystupuje proti likvidaci zelené plochy na ul. Horníkova v Brně-Líšni kvůli plánované výstavbě parkoviště, ubytoven a bytových domů. Upozorňuje např. na skutečnost, že projekt výstavby není v souladu s územním plánem, nebylo provedeno posuzování dle zákona o hodnocení vlivů na životní prostředí, nebyly vypořádány připomínky veřejnosti a došlo k nezákonnému pokácení vice než čtyř stovek borovic. NESEHNUTÍ uspělo u Krajského soudu v Brně, který kvůli porušení zákona brněnským magistrátem zrušil platnost územního rozhodnutí na stavbu. Nezákonnost jednání líšeňského úřadu, magistrátu i investora konstatovala ve výsledcích svého šetření také statní Česká inspekce životního prostředí. Za postup v této kauze získal úřad v Líšni a Magistrát města Brna anticenu veřejnosti v celostátní soutěži ZAVŘENO 2009, jako nejhorší úřady v republice z hlediska poskytování informací a vztahu k veřejnosti.