Evropský parlament dal zelenou sledování komunikace všech lidí v EU
16. 12. 2005 -, Iuridicum Remedium / EDRI / Econnect
Včera ráno Evropský parlament odhlasoval kontroverzní směrnici o povinném uchovávání dat o telekomunikaci osob (tzv. data retention) v podobě sjednané dohodou v kuloárech mezi dvěma největšími stranami v parlamentu a Radou ministrů vedenou Velkou Británií. Dohoda naprosto ignoruje pozměňovací návrhy zpravodaje k návrhu této směrnice a pozměňovací návrhy doporučované parlamentním Výborem pro justici a občanské svobody (Justice and Civil Liberties Committee – LIBE).Po ostré diskusi a mnoha zvratech v politických stranách, většina europoslanců v počtu 378 hlasů hlasovala pro, 197 proti a 30 se zdrželo hlasování.
Směrnice tak byla přijata v nejpřísnější a tedy pro svobodu občanů nejhorší možné podobě, prosazované především bristkým ministrem vnitra Clarkem. Britské předsednictví Rady znamenalo ohromný tlak na přijetí směrnice s odkazem na bombové útoky v Londýně.
Proti návrhu protestovaly do poslední chvíle a velmi intenzivně organizace na ochranu práv občanů, spotřebitelské organizace, asociace telekomunikačního průmyslu i organizace novinářů. Téměř 90 organizací se například připojilo k otevřenému dopisu Evropskému parlamentu zaslanému 6. prosince. Měli vážný důvod; jde o největší a bezprecedentní plán sledování komunikace celé evropské populace.
Přesto se obhájcům práv občanů podařilo alespoň alarmovat veřejnost a vyvolat ostré diskuse i uvnitř hlavních politických stran mezi obhájci práva občana komunikovat bez archivování své komunikace a zastánci plošného preventivního sledování všech, vždy a všude. Celoevropskou petici podepsalo více než 58 000 občanů.
Co přijetí směrnice bude především znamenat?
- povinné uchovávání údajů o telefonní komunikaci, internetovém připojení (včetně e-mailových adres) a lokalizačních údajů o mobilích telefonech
- nesjednocenou dobu takovéhoto uchovávání údajů o komunikaci (od 6 do 24 měsíců, ale je dovoleno i delší – kupříkladu Polsko zamýšlí 15 leté uchovávání)
- otevřenou otázku, zda budou státy hradit teleoperátorům a internetovým providerům náklady nezbytných investic do technického zařízení (záleží na národní úpravě jednotlivých států)
- žádná omezení co se týče závažnosti trestných činů, při jejichž vyšetřování lze do databáze s daty o komunikaci vstoupit
- evidování i údajů o pokusech o spojení či nepřijatých hovorech
- žádné nezávislé hodnocení dopadů směrnice
- žádné speciální záruky ochrany soukromí v případě takto zneužitelné a obrovské databáze
- výbor pro kontrolu nad zákonným nakládáním s databázemi nemá ani jednoho zástupce nevládních organizací
Schvalování směrnice znamená také podivný rekord v podobě přijetí směrnice s nejkratší dobou projednávání v celé historii EU. Od návrhu komise do přijetí uběhly pouhé necelé tři měsíce, přičemž běžně trvá legislativní proces roky.
Následovat bude schvalování Radou ministrů, což by se mělo stát do Vánoc. Poté začne implementace směrnice do vnitrostátních právních řádů členských zemí. Právě zde by ale mohla „narazit“. S jistotou bude implementace napadena u národních ústavních soudů, přičemž se dá předpokládat negativní postoj například u německého ústavního soudu. Ten totiž nedávno prohlásil za neústavní záměr masivních odposlechů telefonních hovorů, který se týkal již podezřelých osob. Směrnice jde ovšem ještě dále - týká se 450 milionů nevinných obyvatel EU.
Zdroj: Ralf Bendrath, EDRI - European Digital Rights
Překlad: Iuridicum remedium