Aby člověk uměl pomoci, nemusí nutně vědět, jak se píše "holobyt"

13. 11. 2003 -, Econnect

Lépe řešit kauzy, které se dostávají za hranici zákona, by měl pomoci připravovaný poslední seminář Dvoustupňového vzdělávacího programu pro terénní sociální pracovníky. Ten organizuje brněnské romské centrum DROM ve spolupráci s Radou vlády ČR pro záležitosti romské komunity; školení proběhne příští týden, ve dnech 18. až 20. listopadu, ve Žďáru nad Sázavou.

Záměrem vzdělávacího programu, do kterého seminář spadá, je poskytnout minimální specializované vzdělávání terénním sociálním pracovníkům, kteří z různých důvodů neměli možnost získat formální vzdělání anebo jejich vzdělání nesouvisí s prací v pomáhající profesi. "Řada terénních sociálních pracovníků řeší ve svých lokalitách kauzy, které se pohybují za hranicí zákona, kdy bývá třeba vejít v kontakt s policisty či strážníky. Smyslem tohoto semináře je, aby si účastníci osvojili rychlé hodnocení situace a byli schopni určit priority v kontaktu s mužem zákona," vysvětluje koordinátorka programu Laďka Češková.

Náplň semináře, posledního v řadě osmi setkání druhého cyklu vzdělávacího programu, bude bohatá: v úterý jej zahájí program Etický kodex při spolupráci s policií, který povede specialista na mimosoudní řešení sporů Jan Halász, ve středu budou probíhat nácviky modelových situací, které povedou lektoři z řad policistů a městských strážníků z Pardubic, ve čtvrtek pak bude účastníkům přednášet právník Ligy lidských práv Jiří Kopal. Ten nabídne odpovědi na řadu otázek: Jak rozeznat policistu od strážníka? Kdy je možno odebrat občanovi zbraň – a co je za zbraň považováno? Na jaké trestné činy si musí dát pozor terénní sociální pracovník a na jaké policista a strážník?

Terénní sociální pracovníci procházejí školením proto, aby získali nezbytné dovednosti: v přirozeném prostředí klientů, za kterými docházejí, pomáhají najít řešení každodenních problémů. "K tomu, aby sociální pracovníci dobře zvládali svoji náročnou práci na profesionální úrovni, nemusí vědět, kdy byla bitva na Bílé hoře, jak zní Pythagorova věta, a dokonce ani jak se píše holobyt. Mezi aktivními terénními sociálními pracovníky pracují jak lidé s vysokoškolsky vzdělaní, tak lidé s nedokončeným základním vzděláním," upřesňuje Laďka Češková.

Organizátoři zdůrazňují, že lidé pracující v terénu se pohybují v sociálně vyloučených lokalitách, kde souhrou různých okolností žije velké procento Romů: a vzhledem k tomu, že mnoho problémů vzniká jazykovým a kulturním nedorozuměním, působí terénní sociální pracovník jako zprostředkovatel informací mezi klientem a institucí, řeší například dluhy na nájemném anebo efektivní využití příjmů. Dosavadní výsledky podle DROMu ukazují, že pro obce je terénní sociální práce velmi efektivním nástrojem pro řešení sociální situace v sociálně vyloučených lokalitách; do budoucna se předpokládá její pozvolné zlepšování.