Přelet nad uhelným hnízdem

Greenpeace dnes brzy ráno přeletěli horkovzdušným balónem nad velkolomem ČSA.  Balón nesl dva velké transparenty s výzvou "Nevolte uhlí!" Greenpeace tak chtělo připomenout politickým stranám i voličům, že mezi důležitá témata blížících se parlamentních voleb patří i územní ekologické limity těžby uhlí na Mostecku.

Akce se účastnili dobrovolníci Greenpeace z pěti států , na místě byl přítomen i zástupce místních obyvatel, kteří o zachování limitů usilují. Areál lomu je střežen a přelet tak byl pro odpůrce těžby jedinou legální možností, jak vyjádřit svůj názor přímo na jeho území.
Greenpeace chtělo politickým stranám připomenout, že 70% občanů prolomení limitů odmítá. Tato výzva se týká i ODS a jejího předsedy Mirka Topolánka, který dnes navštíví Mostecko. Aktivisté Greenpeace zamýšlejí Topolánka v průběhu jeho návštěvy osobně oslovit a požádat ho, aby podpořil své kolegy z litvínovské organizace ODS. Ti před časem prolomení územních limitů odmítli.

Akce měla zároveň upozornit občany, že červnové volby budou patrně jejich poslední možností, jak ovlivnit složení politické reprezentace, která o zachování či prolomení limitů rozhodne. Jan Rovenský, vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace, k tomu uvedl: "Nepodporujeme žádnou politickou stranu, neříkáme nikomu, jak má volit. Pouze se snažíme ovlivnit postoje stran tak, aby jejich program zohlednil zájmy místních obyvatel, ochrany přírody i globálního klimatu. Pokud tak neučiní, měli by se to ale občané dozvědět a vzít to v potaz."

Právě velkolom ČSA, nad nímž se akce konala, je středem kontroverze o budoucnost limitů. V případě, že zůstanou zachovány, skončí těžba v dole v roce 2017. Pokud však jeho provozovatel, Mostecká uhelná, a.s., se svými plány na rozšíření těžby uspěje, bude důl obracet zdejší krajinu naruby minimálně do roku 2056 (v případě realizace tzv. třetí etapy těžby dokonce do roku 2122) . Současná situace v nejpostiženější části ČR a závislost naší energetiky na fosilních palivech by tak zůstala zakonzervována na dalších 100 let.
Rozšíření dolu by mělo řadu negativních důsledků. V první řadě by vedlo k likvidaci obcí Horní Jiřetín a Černice s více než dvěma tisíci obyvateli. Spálením uhlí, které by zde chtěla Mostecká uhelná vytěžit, by Česká republika přispěla ke globálním změnám klimatu emisemi 1,3 miliard tun oxidu uhličitého . To je více než desetinásobek všech nynějších ročních emisí CO2, které Česká republika vypouští.

Další informace:

Jan Rovenský , vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR
Tel.: 224 319 667, GSM: 723 623 238, E-mail: jan.rovensky@cz.greenpeace.org
Vlaďka Tejnská, tisková mluvčí Greenpeace ČR
Tel.: 224 319 667, GSM: 603 443 140, E-mail: vtejnska@cz.greenpeace.org

 

Poznámky pro editory:

České republiky, Chile, Polska, USA a Velké Británie.

V případě zájmu Vám bezplatně poskytneme fotodokumentaci dnešní akce od Ibry Ibrahimoviče, Václava Vašků a Karla Šustra.  Snímky v tiskové kvalitě Vám můžeme zaslat obratem na Vámi volený FTP server či umístit na serveru www.uschovna.cz. K případnému otištění Vám nabízíme i fotografie dokumentující dlouholetou devastaci Severních Čech těžbou uhlí (15 vybraných fotografií Ibry Ibrahimoviče) a důsledky globálních klimatických změn (včetně fotografií Daniela Beltrá loňského katastrofálního sucha v Amazonii).

Viz např. tiskovou zprávu místního sdružení ODS Litvínov ze dne 20. března 2006

V roční produkci hnědého uhlí vztažené k ploše státu drží Česká republika nezáviděníhodné světové prvenství, v roční těžbě hnědého uhlí na hlavu jsme světová dvojka.

Toto množství oxidu uhličitého (CO2) by stačilo k naplnění 3,1 miliónů vzducholodí Hindenburg (délka 245 metrů, výška 41 metrů). CO2 je nejvýznamnější skleníkový plyn. Česká republika se s 12,5 tunami emisí CO2 na hlavu drží na pomyslném žebříčku evropských původců oxidu uhličitého na čtvrtém místě.