Lyžování na Lysé hoře v Beskydech – vítězí ochrana přírody
23. 1. 2003
Alena Mejstříková [Econnect] -
Ministr životního prostředí rozhodl loni v prosinci o tom, jak se na svazích Lysé hory v Beskydech bude moci lyžovat. Na jižní sjezdovce je povolen provoz za dodržení určitých podmínek. Provoz severní sjezdovky, který je sporný již řadu let, se nepovoluje. Rozhodnutí potvrzuje úsilí místního občanského sdružení Beskydčan, které se snaží již mnoho let přírodu Lysé hory chránit. Někteří regionální politici však nyní požadují změnu již vydaného rozhodnutí.
Ministr rozhodoval o tzv. rozkladu, který podalo proti původnímu rozhodnutí minulého ministra občanské sdružení Beskydčan. Provoz severní sjezdovky je sporný již řadu let. Území sjezdovky leží v nejcennější části Chráněné krajinné oblasti Beskydy - v její první, nejpřísněji střežené zóně, kde je ze zákona provozování takovéto činnosti zakázáno. Na provoz by byla tedy potřeba ze zákona výjimka. Území také nikdy nebylo vyňato z lesního půdního fondu, takže sjezdovka byla v provozu v podstatě jako černá stavba.
Pro jižní sjezdovku bylo uděleno povolení s přísnými podmínkami - například minimální výška sněhové pokrývky musí být 40 cm, hranice trati bude vymezena bariérami, aby nedocházelo k poškozování okolního lesa, musí být dořešeno parkování vozidel. Pokud provozovatel podmínky dodrží, bude lyžování na této sjezdovce pro přírodu únosné.
Ministr zdůvodňuje své rozhodnutí pro severní sjezdovku také tím, že se nachází v oblasti přirozených horských smrčin v Beskydech. Tím, že je povrch sjezdovky vykácen, je okolní les ohrožen postupným rozvratem. Pro unikátní horskou přírodu je proto vhodnější celou plochu zalesnit - zamezí se tak nejen rozpadu lesa, ale i poškozování půdního povrchu cyklisty během letních měsíců. Zalesnění požaduje i Správa CHKO Beskydy. Navíc je trať pro svou extrémní náročnost využívána jen omezeným počtem lyžařů. I další zásahy, které lze očekávat při obnovení provozu sjezdovky - například parkovací plochy, úpravy svahu - by nadále poškozovaly křehký horský ekosystém. Vleky na Lysé hoře navíc už dva roky nefungují a na ekonomiku regionu to nemělo téměř žádný vliv. Na území I. zóny CHKO Beskydy je nyní postaveno 6 vleků, provoz nebyl povolen pouze na 1 sjezdovce.
Proti rozhodnutí a za jeho změnu začínají vést kampaň politici spolu s hejtmanem Moravskoslezského kraje, místními úředníky i podnikateli. Jak tvrdí Leo Košťál ze sdružení Beskydčan jde zastupitelům o prosazení zájmů místních podnikatelů a využití vrcholu ke komerčním účelům. Podle sdružení Beskydčan, Hnutí DUHA a Ekologického právního servisu, však vlastně chtějí po ministrovi aby porušil zákon. Proti rozhodnutí, jak vyplývá ze zákona o správním řízení, se totiž již není možné odvolat. Rozhodnutí může změnit pouze soudní cestou Nejvyšší soud.
Ekologický právní servis vydal k veřejných prohlášením politiků také "Stanovisko k veřejným prohlášením zástupce hejtmana Moravskoslezského kraje a dalších politiků, týkajících se provozu sjezdovek na Lysé hoře" , kde především dokazuje nesprávnost jejich výroků z hlediska zákonů a právně zakotvených postupů.
Případ Lysé hory má mnoho společného s rok starým rozhodnutím omezit provoz vleků v Národní přírodní rezervaci Praděd. To se také setkalo s ostrou reakcí politiků, ale podporou veřejnosti. Podle průzkumu veřejného mínění zpracovaného agenturou Sofres-Factum dávalo 65 % lidí přednost ochraně přírody, zatímco vleky podporovalo 17 % dotázaných. O lyžařských vlecích na Pradědu vydalo Hnutí DUHA podrobný informační list.
Alena Mejstříková
|
