Uživatelé internetu v Číně riskují věznění, mučení i popravu

S výzvou, aby čínská vláda vydala všechny lidi zadržované či uvězněné za to, že používali internet k získávání informací či nenásilnému vyjadřování svých názorů, se dnes na čínské úřady obrátila mezinárodní organizace pro lidská práva Amnesty International (AI). "Všichni, kdo byli zadrženi čistě za mírumilovné publikování svých názorů či dalších informací na internetu nebo za navštěvování některých webových stránek, jsou vězni svědomí. Měli by být okamžitě a bezpodmínečně propuštěni," zní stanovisko AI.

Ve své dnes publikované zprávě "Čínská lidová republika: Státní kontrola internetu v Číně" (People’s Republic of China: State Control of the Internet in China) uvádí AI případy nejméně třiatřiceti lidí, kteří byli zadrženi nebo uvězněni za přečiny spojené s používáním internetu: od politických aktivistů, přes spisovatele až po členy neoficiálních organizací, například vládou potíraného duchovního hnutí Falun Gong.

Bývalý policista Li Dawei byl odsouzen k jednomu z nejdelších trestů: má strávit jedenáct let ve vězení za to, že stahoval články ze zahraničních prodemokratických čínských stránek. Veškerá jeho odvolání byla zamítnuta. Amnesty také upozorňuje na případ počítačového inženýra, který vytvořil první čínskou stránku zaměřenou na lidská práva v Číně: Huang Qi a jeho žena Zeng Li byli zadrženi 3. června 2000, na jedenácté výročí prodemokratických protestů na náměstí Tiananmen. Zeng Li byla po několika dnech propuštěna, Huang Qi byl v lednu loňského ruku obviněn z "rozvratné činnosti". O několik měsíců později, v srpnu 2001, byl souzen, ale soud nevynesl žádný verdikt. Huang Qi je tak už dva a půl roku zadržován. Amnesty upozorňuje, že dva ze zadržených za přečiny spojené s internetem v cele zemřeli, pravděpodobně následkem mučení nebo špatného zacházení ze strany policistů – oba zemřelí byli členy hnutí Falun Gong, které čínská vláda v červenci roku 1999 zakázala jako "bludařské".

Souběžně s tím, jak se v Číně rozšiřuje internetový průmysl, se vláda snaží zpřísňovat kontrolu nad on-line dostupnými informacemi. Podle zprávy AI taková kontrola zahrnuje i filtrování nebo úplné blokování některých zahraničních stránek, ustavení zvláštní "internetové policie", blokování vyhledávačů a rušení takových stránek, které obsahují informace o korupci nebo kritické články o vládě. Koncem srpna tak například Čína na určitou dobu zablokovala přístup na vyhledávač Google – uživatelé byli přesměrováni na lokální čínské vyhledávače. V těchto týdnech Peking podle AI opět mění taktiku: zpřístupňují se některé dříve zablokované webové stránky, ovšem pouze do té míry, aby uživatelé nemohli otevírat dokumenty vztahující se k Číně. Ministr státní bezpečnosti také údajně nechal nainstalovat internetovým poskytovatelům stopovací zařízení, aby tak bylo možné monitorovat individuální e-mailové účty. Všechny internetové kavárny se musí registrovat a informovat policii o svých zákaznících.

Podle Amnesty jsou uživatelé internetu stále více svazováni pevnou sítí pravidel omezujících jejich základní lidská práva. "Každý, kdo používá internet, se tak potenciálně vystavuje riziku svévolného zadržení a uvěznění," upozorňuje AI. V extrémních případech mohou být lidé, kteří na internetu zveřejnili informaci považovanou za "státní tajemství", odsouzeni k trestu smrti. Amnesty proto vyzývá čínskou vládu, aby přehodnotila některé předpisy a další nařízení, která omezují svobodu projevu, a aby je uvedla do souladu s mezinárodními standardy. Stejně tak se AI zajímá o zahraniční koncerny, které do Číny dovážejí technologie, které vládě následně umožňují internetovou cenzuru. "S tím, jak roste role Číny jako ekonomického a obchodního partnera, připadá nadnárodním společnostem mimořádná zodpovědnost za to, aby jejich technologie nebyly zneužívány k porušování základních lidských práv," upozorňuje Amnesty.

Jana Sobotková