Nové paradigma po 11. září - terorismus, voda a ...?

Původně se měla uskutečnit po prezentaci zahraničního projektu TROIA: (Temporary Residents Of Intelligent Agents) jehož hlavním posláním je upozornit na důležitost aktivní občanské participace v politických procesech a hlavně na otázky použití sofistikované technologie pro vojenské, špionážní a policejní účely. Bohužel zahraniční účastníci (interdisciplinární skupina BBM) kvůli poruše vozidla a dlouhému čekání na hranicích dorazili až v pozdních večerních hodinách po skončení diskuse, a proto se prezentace neuskutečnila.

Složení diskutujících bylo oproti pozvánce mírně odlišné:
Mojmír Babáček, Turnov - občanský aktivista (Mezinárodního hnutí za zákaz manipulace lidské nervové soustavy technickými prostředky),
Bohuslav Blažek, Praha - sociální ekolog,
Milan Brunclík, Turnov - mediální analytik,
Robert Horvitz, Praha - teoretik médií (manager Central/Eastern Europe Global Internet Policy Initiative) a
Štěpán Kotrba, Praha - redaktor Britských listů.
Debatu připravil a moderoval Pavel Hlavatý a v menší míře do ní zasahovalo i několik aktivnějších účastníků z pléna.

Součástí diskuse byly minibloky některých diskutujících. Milan Brunclík hovořil o českém Integrovaném záchranném systému, jeho vzniku, mediálních výstupech a komunikaci s veřejností a o krizových scénářích sestavených pro tento systém odborníky již v polovině devadesátých let. V nich se již hovořilo o zatopení metra, protržení vltavské kaskády a možných následcích apod.

Miniblok Bohuslava Blažka byl věnován dvojici prominentních amerických futurologů, Heidi a Alvinu Tofflerovým, jejichž knihu Válka a antiválka nedávno překládal (před rokem pak přeložil další jejich knihu Nová civilizace - třetí vlna a její důsledky) a která právě vychází. V ní je např. popsáno, jakým způsobem se utvářela americká vojenská strategie, přechod k maximálnímu využívání otevřených zdrojů ve zpravodajské práci a vývojové trendy vedoucí k inteligentním zbraním.

Mojmír Babáček hovořil o zneužití zbraní manipulujících lidskou psychikou v Rusku, utajování informací o výzkumu v této oblasti a vysvětloval některé varianty fungování těchto zbraní. Citoval rovněž návrh zákona na jejich zákaz, který byl přednesen v americkém Kongresu. Robert Horovitz hovořil o neziskové organizaci, ve které působí a o negativních trendech ve vývoji práva v zemích EU po 11. září, a o tom, že kandidátské země tento trend přebírají, navíc bez jakékoliv veřejné diskuse. Bohužel jazyková bariéra zabránila Robertu Horovitzovi v aktivnější účasti v diskusi.

V závěru diskutující sdělovali své postřehy k trajektoriím (tj. možným scénářům budoucnosti). Ty se sestavují zpravidla tři - utopická (pozitivní, optimistická), bez překvapení (samospád současného stavu) a dystopická (negativní, pesimistická). Vzhledem k tomu, že Mgr. Blažek hned ve svém úvodním vstupu k dystopiské trajektorii prohlásil, že za nejnegativnější možnou variantu tohoto scénáře považuje právě pokračování současného vývoje (tedy variantu bez překvapení) diskutovali přítomní pouze o dvou krajních trajektroriích.

V té dystopické hovořil Milan Brunclík o své vizi entropie informací a o možném kolapsu (nejenom) informačních sítí, Štěpán Kotrba o katastrofických změnách klimatu a neschopnosti lidí se těmto změnám přizpůsobit. K těmto negativním scénářům Miloš Vojtěchovský z Centra pro současné umění připomněl v jakých podmínkách žili nedávno lidé v době konfliktů na Balkáně, konkrétně v Sarajevu.

V utopické trajektorii, navíc posílené momentem "co byste mohl udělat, kdybyste měl tu moc", hovořil Bohuslav Blažek o svém chystaném cyklu pro Českou televizi, který bude věnován participaci občanů a obnově krajiny, Milan Brunclík o své veřejnoprávní regionální televizi propojené s Integrovaných záchranným systémem, a o tom, že tento model přebírají další regionální televize, Štěpán Kotrba o nutnosti decentralizace a diverzifikace, Mojmír Babáček o zveřejnění výsledků výzkumů zbraní manipulujících lidskou psychikou a jejich následném zákazu a Ivan Adamovič (šéfredaktor časopisu Živel, z pléna) o možných proměnách pojmu soukromí.

Akci zorganizovalo Centrum pro současné umění (Miloš Vojtěchovský) ve spolupráci s Nadací Agnes o.s.
Pavel Hlavatý