Sobotní protiválečné demonstrace podpoří i pražští Američané

Patnáctý únor loni v listopadu vyhlásilo Evropské sociální fórum ve Florencii evropským dnem proti válce v Iráku – a také Praha se tuto sobotu stane jedním z měst po celém světě, kde se protiválečné demonstrace uskuteční. " Dodnes nebyly předloženy uspokojivé důkazy o tom, že Irák disponuje zbraněmi hromadného ničení. Ale i v případě, že by se potvrdily některé z dosti nepřesvědčivých tvrzení USA, považujeme za důležité připomenout, že Irák není zdaleka jedinou zemí, která zbraněmi hromadného ničení disponuje. Jsou to například právě Spojené státy americké, které vetují řadu mezinárodních závazků o odzbrojení," tvrdí pořadatelé z Iniciativy proti válce.

Na demonstraci, která bude zahájena v půl druhé dopoledne na pražském náměstí Jana Palacha, vystoupí například filozof Erazim Kohák. S možnou válkou proti Iráku a současnou politikou svého prezidenta George Bushe nesouhlasí velká část Američanů žijících v Praze, kteří se k protestu připojí - vojenská operace by podle nich byla jen zástěrkou pro odpoutání pozornosti od vnitřních sociálních a zdravotnických problémů Ameriky a navíc by destabilizovala středoasijský region. Kromě toho podezřívají Bushovu administrativu z toho, že útoku na Irák chce využít jen pro ovládnutí významných ropných ložisek v regionu, a upozorňují na fakt, že v USA funguje přímá i nepřímá cenzura médií. "Lidé v Americe žijí v mediální bublině. Nemají možnost srovnání," komentovala mediální analytička Khatya Chhor informaci, že podpora Američanů útoku na Irák podle průzkumů roste.

Američtí aktivisté žijící v Praze jsou toho názoru, že "víc než rok používá Bushova vláda pochybný termín "válka proti terorismu" jako zástěrku, aby mohla omezit občanská práva v Americe". Na základě nového zákona zvaného "Patriot Act" mohou už dnes vyšetřovatelé například uvěznit kohokoliv, kdo bude označen, že je "ve spojení s terorismem", upozorňují aktivisté. Takovou osobu je pak možno držet ve vězení, aniž by zadržený mohl kontaktovat právníka či komunikovat s vnějším světem. "Nepřímá i přímá cenzura médií dosáhla ve Spojených státech již své kritické úrovně. Například armáda má téměř pod kontrolou vše, co se píše v tisku o vojenských aktivitách; tomu napomáhá skutečnost, že dnes již jen deset společností kontroluje 98 procent amerických medií," říká aktivistka Arie Farnam.

Demonstrace ve světových metropolích: pochod v New Yorku zakázán

Protesty se odehrají i v Bratislavě, kde aktivisté skupiny Jedlo namiesto zbraní – Food Not Bombs – budou na náměstí SNP od páté hodiny v podvečer rozdávat horkou veganskou polévku, a to jak těm, kdo přijdou nenásilný protest podpořit, tak lidem, kteří nemají co jíst, ačkoli suroviny na přípravu rozdávaného jídla jsou získávány z produkčních přebytků. Jedlo namiesto zbraní se tak připojí k programu iniciativy Nikoli naším jménem, která v sobotu organizuje mírový pochod bratislavskými ulicemi, protiválečnou streetparty a koncert vážné hudby proti válce a násií. "Považujeme připravený ozbrojený útok USA na Irák za součást obchodní politiky USA. Vojenské řešení konfliktu a následné dosazení vlády pod dohledem USA pokládáme ne za humánní misi, která má zabezpečit mír pro rozvinuté státy, ale za způsob zajištění kontroly nad ložisky levné ropy na export," tvrdí iniciativa.

Protiválečné demonstrace se uskuteční v řadě světových metropolí a v dalších městech – protesty se podle dostupných informací odehrají kromě Prahy a Bratislavy mimo jiné v Londýně, Amsterodamu, Paříži, Berlíně, Madridu, Bernu a v Bruselu, dále v New Yorku a dalších amerických městech, v Japonsku, Jihoafrické republice, Turecku, Austrálii a Kanadě. Protestního pochodu, jež se měl konat před budovou OSN v New Yorku, se však lidé zúčastnit nemohou: rozhodl o tom soud s odůvodněním, že při tak velkém shromáždění by policie nemohla zajistit bezpečnost; svým rozhodnutím soud potvrdil předchozí rozhodnutí newyorské městské správy. Newyorské úřady nabídly organizátorům protestního pochodu, jehož se mělo zúčastnit na sto tisíc lidí, uspořádání demonstrace na malém náměstí nedaleko budovy OSN s maximálně deseti tisíci účastníků. Soudkyně Barbara Jones se ve svém rozhodnutí odvolala také na to, že po 11. září 2001 newyorská městská správa zakázala demonstrace v okolí "ohrožených míst".

Na rozhodnutí soudu reagovali obránci lidských práv nespokojeně – podle advokáta organizátorů protestního pochodu Victora Kovnera rozhodnutí "porušuje ústavu USA, která zaručuje svobodu názorů a vyjadřování". Pořadatelé sdružení v organizaci Společně za mír a spravedlnost, která spojuje různé pacifistické skupiny, se hodlají proti soudnímu rozhodnutí odvolat - chtějí v klidu projít kolem budovy OSN, protože tam ministr zahraničí Colin Powell minulý týden "objasnil", proč chtějí USA vést válku proti Iráku. Jihoafrický arcibiskup Desmond Tutu, který měl na sobotním shromáždění promluvit, prohlásil, že nemůže pochopit, že "v největším městě hlavní demokratické země světa" je lidem upíráno právo na svobodu vyjadřování.

Edward Norton: Už jsem úplně zapomněl, jaké je být hrdý na svou vládu

K současné politické situaci se vyjadřují i umělci - americký herec Edward Norton se na tiskové konferenci během právě probíhajícího Berlinale nechal slyšet: "Musí být velmi dobré žít v těchto dnech v Německu nebo ve Francii. Já jsem už úplně zapomněl, jaké to je, být hrdý na svou vládu." Režisér Spike Lee k jeho slovům dodal, že válka proti terorismu nemá vůbec žádné spojení s válkou proti Iráku. "Ten chlápek (Bush) by vůbec neměl být v úřadě," prohlásil Lee. Mírové řešení krize žádala i francouzská herečka Anouk Aimée, americký herec Kevin Spacey či americká herečka Renée Zellweger.

Dustin Hoffman pak na večeru pořádaném UNICEF pod názvem Gala Cinema for Peace vystoupil vedle řady dalších filmařů z Evropy i Ameriky s projevem, který přetiskly přední německé noviny a v němž mimo jiné řekl: "Nejsem antiamerický člověk, jsem ale proti politice současné vlády. Bolest 11. září je díky ní instrumentalizována pro politické cíle. Vím, že se pouštím na tenký led, protože jsem herec, a vím tedy o těchto věcech méně, než bych si přál. Poslední válka, kterou jsem vnímal, byla vietnamská, a ta začala lží. Možná se historie jen opakuje. Proto chci své vládě znovu položit otázky, které jsou kladeny stále, ale pokud se nemýlím, dosud nebyly zodpovězeny," prohlásil Hoffman. Položil také otázky, proč například americká vláda poskytovala Husajnovi, kterého dnes označuje za největší zlo, obrovské peníze v době, kdy už vraždil, proč je dnes údajně nebezpečnější než Korea, která otevřeně vyhrožuje, a přesto s ní vláda chce vyjednávat, a jak dlouho bude Amerika v Iráku a co bude pak.

Jana Sobotková