Pozice České republiky zůstává zcela v protikladu k postojům většiny členských států, které při nedávném jednání Rady ministrů životního prostředí EU podpořily Rakousko v jeho kritice geneticky modifikované kukuřice MON810 firmy Monsanto. Ta je sice v EU schválena pro pěstování, ale chybí jí odpovídající monitorovací plán vlivu na životní prostředí. Stále více států si uvědomuje, že by pěstování GM plodin nemělo být povoleno a varují Komisi před současným stavem legislativy, kdy zákony o GMO nejsou často ani hotovy, tím méně řádně implementovány. [2]

Kukuřice MON810 obsahuje tzv. Bt-toxin, který má chránit rostlinu proti specifickému druhu zavíječe. Monitorovací plán Monsanta z roku 1995 se zabývá pouze možným vznikem rezistence na Bt-toxin u populací evropského zavíječe kukuřičného. Avšak významný počet vědeckých studií, publikovaných po roce 1995, poukázal na mnoho dalších, škodlivých účinků, např. na kumulaci toxinu v půdě a vliv na ostatní živočišné druhy.

Současná legislativa EU umožňuje evropským státům zakázat dovoz a pěstování GMO v případě, že se objeví nové vědecké poznatky o potenciálních rizicích. Maďarsko již k tomuto kroku přistoupilo a v lednu uvalilo zákaz na pěstování MON810 na svém území. Greenpeace vyzývá k celoevropskému zákazu komerčního pěstování GM plodin, dokud EU neurčí přesná kritéria pro monitoring a hodnocení rizik a nevytvoří závazná pravidla koexistence konvenčního, ekologického a GMO zemědělství.

Další informace:

RNDr. Magdalena Klimovičová, konzultantka genetické kampaně Greenpeace ČR,
tel.: 224 319 667, e-mail: magdalena.klimovicova@cz.greenpeace.org

Zbyněk Havránek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR,
tel.: 224 319 667, GSM: 606 126 968, e-mail: zbynek.havranek@cz.greenpeace.org

http://www.greenpeace.cz/gmo/

Poznámky pro editory:

[1] Podrobné informace v tiskové zprávě „Evropská komise vystavuje členské státy rizikům z GM plodin“ z 15. 2. na http://www.greenpeace.cz/media/zpravy.shtml?x=223212

[2] Třináct zemí EU (Maďarsko, Německo, Švédsko, Kypr, Itálie, Dánsko, Belgie, Řecko, Polsko, Lucembursko, Malta, Slovinsko a Slovensko), podpořilo při zasedání Rady ministrů životního prostředí EU 10. března 2005 v Bruselu požadavek Rakouska na právo členských států vyhlásit zákaz kukuřice MON810 na svém území.

Ekologická organizace Greenpeace ČR dnes uvítala rozhodnutí maďarské vlády o vydání zákazu na pěstování a dovoz geneticky modifikované (GM) kukuřice. Současně upozornila na kritický stav v České republice, kde se povolení pro pěstování této plodiny uskutečňuje bez zveřejnění závazných pravidel. Případné pěstování GM plodin na českých a moravských polích vystaví podle Greenpeace okolní ekosystémy vážnému ohrožení a může napáchat nevratné škody.

Maďarská vláda rozhodla 19. ledna 2005 o vydání zákazu na pěstování a dovoz geneticky modifikovaného osiva kukuřice MON810 firmy Monsanto, kterou Evropská komise zapsala do Evropského katalogu osiv loni v září. Maďarsko přistoupilo k zákazu této plodiny na svém území po tlaku místních pěstitelů a kampani organizace Greenpeace.

„Jedná se o rozhodnutí zásadního významu pro Maďarsko a o velký příklad pro ostatní evropské země včetně České republiky. Situace u nás je bohužel opačná a kritická. Komerční pěstování kukuřice MON810 je povoleno od letošního roku. Neexistují zde ale žádná zveřejněná závazná pravidla pro koexistenci tří typů zemědělství - GMO, konvenčního a ekologického,“ uvedla koordinátorka genetické kampaně Greenpeace ČR Magdalena Klimovičová.

Greenpeace CR proto vyzývá k vyhlášení národního zákazu pěstování GM kukuřice v ČR přinejmenším do té doby, než bude přijat zákon o koexistenci, t.j. závazná pravidla pro koexistenci se stanovením odpovědnosti za případné škody způsobené pěstováním GM plodin.

„ Doufáme však, že česká vláda za této situace zcela přehodnotí svůj postoj a odvolá již vydané povolení k pěstování této odrůdy GM kukuřice na našem území. Když mohla národní zákaz vyhlásit taková zemědělská velmoc, jakou je Maďarsko, můžeme tak učinit také. Maďarsko chce logicky těžit z obchodní výhody garance nabídky nemodifikované produkce a zamezit ekonomickým škodám z kontaminace,“ uvedla Klimovičová.

Zákaz pěstování GM plodin je jediná cesta, jak ochránit pěstitele před ekonomickými ztrátami způsobenými genetickou kontaminací a jak zároveň zabránit ohrožení biodiverzity. Národní zákaz aplikovaly také sousední Rakousko a Německo, dále Francie, Lucembursko a Řecko.

Další informace:

RNDr. Magdalena Klimovičová, koordinátorka genetické kampaně Greenpeace ČR,
tel.: 224 319 667, e-mail: magdalena.klimovicova@cz.greenpeace.org

Zbyněk Havránek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR,
tel.: 224 319 667, GSM: 606 126 968, e-mail: zbynek.havranek@cz.greenpeace.org

http://www.greenpeace.cz/gmo/

Nedávno publikovaná vědecká studie [1] ukazuje, že pokud jsou larvy motýla monarchy vystavené pylu Bt kukuřice, pouze necelých 80% z nich dosáhne dospělého stádia, kdy se z nich vyklubou motýli. Tato studie je výsledkem dvouletých polních pokusů.

V dopise vládám všech členských zemí EU Greenpeace vysvětluje, že ačkoliv MON810 je v EU autorizována pro pěstování, mohou členské státy na národní úrovni její kultivaci zakázat, pokud se vyskytují pochybnosti o bezpečnosti či se objeví nové informace, které bezpečnost produktu zpochybňují. Greenpeace současně předalo představitelům vlád plný text studie o dlouhodobých účincích Bt kukuřice MON810 firmy Monsanto a kukuřice Bt11 firmy Syngenta na larvy motýla monarchy.

Geneticky modifikované Bt plodiny produkují toxin známý jako Bt, který je pro jedovatý určité škůdce, především pro kukuřičného zavíječe. Zasahuje však i některé druhy motýlů a můr, které nepatří do cílové skupiny škůdců.

Působení Bt kukuřice na populaci motýla monarchy se již v minulosti stalo tématem diskusí. Nežádoucí účinky na larvy byly tehdy popsány v případě další odrůdy insekticidní GM kukuřice - Bt176 firmy Syngenta. Nepříznivé výsledky testů však byly přičítány relativně vysoké hladině Bt toxinu v pylu této odrůdy kukuřice. V případě MON810 a Bt11 je tato hladina nižší a i proto se výrobci těchto odrůd domnívali, že nežádoucí účinky na necílovou skupinu hmyzu se tentokrát nevyskytnou, neboť žádné krátkodobé účinky se neobjevily. Dlouhodobé testování však ukazuje, že tento optimismus byl předčasný.

„V tomto případě jde o první dlouhodobou studii, která zkoumá vliv insekticidních GM plodin na necílové druhy hmyzu. Je důkazem toho, že účinky GM plodin na okolí je důležité zkoumat v delším časovém horizontu,“ vysvětlila koordinátorka genetické kampaně Greenpeace ČR Magdalena Klimovičová a dodala: „V EU dosud rizikové analýzy GM plodin odolných vůči hmyzu nikdy nevycházely z výsledků dlouhodobých studiích. Je proto těžké určit, jaký vliv bude mít pěstování těchto plodin na některé druhy hmyzu v Evropě. Greenpeace je toho názoru, že komerční pěstování insekticidních GM plodin by nemělo být v Evropě povoleno.“

V EU je nyní povoleno pěstovat MON810. 8. září Evropská komise schválila zapsání 17 variant MON810 do evropského katalogu odrůd, takže se mohou v roce 2005 na území Unie pěstovat a může se s nimi volně obchodovat. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) zatím hodnotí kukuřici MON810 jako bezpečnou pro životní prostředí. Zpráva EFSA z června 2004, týkající se právě MON810, cituje některé starší studie, podle kterých jsou vlivy na populaci motýla monarchy zanedbatelné.

„Pravdou ovšem je, že vliv insekticidních odrůd GM kukuřice na evropské druhy motýlů nelze tak jednoduše předpovědět. Je přitom prokázáno, že evropská babočka paví oko je podobně citlivá na Bt toxin jako motýl monarcha. Do této doby však nebyly v Evropě provedeny žádné dlouhodobé studie, které by se vlivem GM kukuřice na evropské druhy motýlů zabývaly,“ zdůraznila Klimovičová.

Greenpeace vyzývá členské státy EU, aby podnikly příslušné kroky k zákazu pěstování MON810 a autorizaci Bt11, neboť nebyl dosud brán v úvahu jejich dlouhodobý vliv na populaci motýlů a jiného hmyzu.

Další informace:

RNDr. Magdalena Klimovičová, koordinátorka genetické kampaně Greenpeace ČR,
tel.: 224 319 667, e-mail: magdalena.klimovicova@cz.greenpeace.org

Zbyněk Havránek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR,
tel.: 224 319 667, GSM: 606 126 968, e-mail: zbynek.havranek@cz.greenpeace.org

Poznámky pro editory:

[1] Dively, G.P., Rose, R., Sears, M.K., Hellmich, R.L., Stanley-Horn, D.E., Calvin, D.D., Russo, J.M. & Anderson, P.L. 2004. Effects on monarch butterfly larvae (Lepidoptera: Danaidae) after continuous exposure to Cry1Ab expressing corn during anthesis. Environmental Entomology 33: 1116-1125

Ekologická organizace Greenpeace dnes přivítala rozhodnutí Evropské komise odložit projednávání návrhu o povolené hranici kontaminace osiv geneticky manipulovanými organizmy (GMO).

“Jsme rádi, že Komise uznala, že návrh nebyl dostatečně důkladně projednán. Je jedině správné, že celý problém kontaminace osiva a koexistence nechá k posouzení Komisi nové, “ řekla Magdalena Klimovičová, koordinátorka genetické kampaně Greenpeace ČR. “Vyzýváme novou Komisi, aby jednala zodpovědně a stanovila limit přípustné kontaminace na detekční úrovni (0,1%) a tím zajistila spotřebitelům svobodu volby”, dodala Klimovičová.

Návrh Evropské komise povolit kontaminaci konvenčního osiva geneticky modifikovanými organismy, aniž by toto osivo muselo být označeno, měl být projednáván na dnešním zasedání, avšak Komise o něm nakonec nerozhodla. [1] Prezident Romano Prodi oznámil, že návrh byl z agendy stažen.

Greenpeace však současně silně kritizovalo rozhodnutí Komise zapsat 17 odrůd geneticky modifikované kukuřice Mon 810 do Evropského katalogu odrůd. Zápis do katalogu vpodstatě umožní pěstovat všechny tyto odrůdy na celém území EU a volně s nimi obchodovat. Greenpeace vyzvalo vlády členských zemí, aby přijaly účinná opatření chránící ekologické zemědělce před kontaminací jejich polí. Kontaminace plodin geneticky modifikovanými organizmy může mít pro ekologické zemědělství dalekosáhlé následky. [2]

„Pouze dva členské státy, Dánsko a Německo, aktivně pracují na tvorbě pravidel, která mají zajistit ekologickým a konvenčním zemědělcům ochranu před genetickou kontaminací. Povolit prodej GM odrůd v době, kdy v naprosté většině členských států ještě neexistují pravidla pro koexistenci tří druhů zemědělství (ekologického, konvenčního a GMO), dokazuje, že pro stávající Komisi byl její slib o zajištění koexistence jen prázdnou frází“, uvedla Klimovičová a dodal: „Doufáme, že nová Komise bude jednat zodpovědněji. Mezitím by členské státy měly vypracovat potřebná pravidla (normy), dočasně zakázat pěstování těchto odrůd na svém území a ochránit tak své zemědělství a potravinářský průmysl.“

Další informace:

RNDr. Magdalena Klimovičová, koordinátorka genetické kampaně Greenpeace ČR,
tel.: 224 319 667, e-mail: magdalena.klimovicova@cz.greenpeace.org

Zbyněk Havránek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR,
tel.: 224 319 667, GSM: 606 126 968, e-mail: zbynek.havranek@cz.greenpeace.org

Poznámky pro editory:

[1] Více o tomto návrhu v tiskové zprávě Greenpeace č. 44/2004 z 8. září. Viz.
http://www.greenpeace.cz/media/zpravy.shtml?x=197594

[2] O dopadech genetické kontaminace na ekologické zemědělství v tiskové zprávě Greenpeace na http://www.greenpeace.cz/media/zpravy.shtml?x=185193

Právě projednávaný návrh [1]umožňuje, aby osivo řepky a kukuřice obsahovalo až 0,3% GMO, aniž by muselo být označeno, to znamená, že sami pěstitelé by nebyli o obsahu GMO informováni. V případě uplatnění tohoto návrhu tak pěstitelé a výrobci potravin nebudou dále moci zaručit, že jejich produkce nepřekročí hranici 0,9% kontaminace, od které se již potravinářské výrobky musí označovat jako vyrobené z GMO.

„Toto rozhodnutí je skrytým a o to nebezpečnějším manévrem biotechnologického průmyslu. Umožní záměrně zatajovat spotřebiteli informace, aby se později ukázalo, že GMO jsou všudypřítomné a nelze se jim již vyhnout,“ řekla Magdalena Klimovičová, koordinátorka genetické kampaně Greenpeace ČR.

Pro české zemědělce to přinese řadu konkrétních rizik. Za situace, kdy v České republice neexistují žádná pravidla, která by upravila koexistenci tří druhů zemědělství (ekologického, konvenčního a geneticky modifikovaného), budou jak ekologičtí, tak konvenční zemědělci čelit nekontrolované kontaminaci své produkce a tím i ekonomickým škodám plynoucím ze ztráty odbytišť pro své výrobky.

Marco Schlüter z IFOAM Evropa, organizace zastřešující ekologické zemědělství v Evropě, k tomuto problému poznamenal: „Členské státy EU, které vytvářejí vlastní, národní legislativu na ochranu konvenčního a ekologického zemědělství před kontaminací GMO, přijdou o veškerý prostor k manévrování. Stejně tak i příští Evropská komise bude zbavena příležitosti důkladně zvážit problém koexistence. V této věci bude mít svázané ruce, jakkoli se jedná o otázku naprosto klíčového významu pro budoucnost geneticky nemodifikovaného zemědělství v Evropě.“

Přitom není důvod, proč s rozhodnutím spěchat. Valná většina dnešní produkce konvenčního osiva na evropském trhu včetně dovezeného osiva, není kontaminována GMO. Ze strany odcházející Komise by bylo velmi nezodpovědné na poslední chvíli rozhodnout o problému, na jehož řešení se dlouhodobě nedokázal dohodnout Evropský parlament ani členské státy. Návrh, který nám EK zanechává je přitom v rozporu se slibem garance koexistence a možnosti volby spotřebitelů.

Rozhodnutí připustit kontaminaci osiva, prvního článku potravinářského výrobního řetězce, bude mít mimořádný dopad na schopnost pěstitelů nabídnout geneticky nemodifikovatelné výrobky. Zásadním způsobem bude ovlivněna proveditelnost koexistence a náklady na její zajištění. Ty se přesunou ve výrobním řetězci dále dolů směrem k pěstiteli. Na tzv. GM-free polích Evropy totiž bude moci vyrůst na každém hektaru okolo 300 geneticky modifikovaných rostlin kukuřice a více než 2000 rostlin řepky, aniž by o tom pěstitelé věděli.

Evropský parlament, nevládní organizace a odbory, ti všichni se již dříve obrátili na Komisi s požadavkem, aby stanovila hranici pro označování GM příměsi u osiva na detekčním limitu 0,1%.

Co je z pohledu českého ekologického zemědělce neméně palčivým problémem, je odhodlání Evropské komise ve stejný den schválit zapsání nejméně 17 odrůd kukuřice Mon810 do společného EU katalogu registrovaných odrůd osiva. To umožní toto osivo prodávat a pěstovat kdekoli v Evropské unii, tedy i u nás a to hned od jara příštího roku.

Greenpeace se spolu s organizacemi zastupující ekologické zemědělce staví proti tomuto rozhodnutí, neboť v členských státech EU (kromě Dánska a Německa) dosud neexistují platné zákony o koexistenci tří druhů zemědělství (ekologického, konvenčního a GMO), které by ekologické a konvenční zemědělce chránily před kontaminací jejich produkce. V praxi to znamená, že se u nás GM kukuřice bude moci pěstovat bez jasně specifikovaných pravidel všude a za případnou kontaminaci produkce ekologických a konvenčních zemědělců neponese nikdo odpovědnost.

Další informace:

RNDr. Magdalena Klimovičová, koordinátorka genetické kampaně Greenpeace ČR,
tel.: 224 319 667, e-mail: magdalena.klimovicova@cz.greenpeace.org

Zbyněk Havránek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR,
tel.: 224 319 667, GSM: 606 126 968, e-mail: zbynek.havranek@cz.greenpeace.org

Poznámky pro editory:

[1] Návrh „Rozhodnutí určujícího minimální hladiny náhodné či technicky neodstranitelné příměsi stop geneticky modifikovaných semen v dalších produktech“ by mělo být na pořadu zasedání Evropské komise ve středu 8. září 2004

Ekologická sdružení přivítala rozhodnutí belgické vlády, která včera odmítla žádost společnosti Bayer CropScience na pěstování geneticky modifikované (GM) řepky. Zamítnutí žádosti o povolení (které by platilo pro celou EU) přišlo poté, co výzkum ukázal, že GM řepka poškozuje životní prostředí.

Zcela opačný trend má několik dnů staré rozhodnutí českého ministra životního prostředí Ambrozka, který navzdory protestům ekologických zemědělců povolil v České republice ke komerčnímu pěstování a do oběhu (tedy i jako potraviny) GM kukuřici firmy Monsanto. Greenpeace se proti tomuto povolení dvakrát odvolalo, avšak ministerstvo kukuřici nyní povolilo bez možnosti odvolání, aniž by na věcné připomínky a upozornění na chyby v žádosti firmy Monsanto jakkoliv racionálně reagovalo (1).

Belgičtí vědci došli k závěru, že pěstování GM řepky bude mít negativní důsledky na biologickou rozmanitost (biodiverzitu) v Evropě – takové, které nebude možno kontrolovat. Ukázalo se, že kroky, které by samotní pěstitelé měli podniknout k zabránění kontaminace ostatních druhů zemědělství, jsou nefunkční a nelze je kontrolovat

Jejich závěry vyplývaly z největších doposud uskutečněných polních pokusů ve Velké Británii, které prokázaly, že pěstování GM řepky má horší dopad na divokou přírodu, než pěstování konvenčních plodin (2).

Další studie z Velké Británie potvrdily, že hmyz může přenášet pyl z GM řepky do vzdálenosti mnoha kilometrů (3). Takovýto výzkum dokládá, jak nesmírně obtížné, ne-li nemožné, bude zajistit koexistenci různých forem zemědělství (konvenčního, ekologického a GM).

Firma Bayer CropScience se sídlem v Německu zažádala v Belgii o udělení licence na pěstování GM řepky na území EU. Kdyby žádost byla posouzena belgickou vládou kladně, stačilo by ji jen přeposlat dalším členským státům ke společnému souhlasu. Žádost však z hlediska evropských zákonů nesplňovala podmínky ochrany životního prostředí. Další dvě žádosti na podobnou plodinu, také od firmy Bayer, jsou nyní posuzovány v Německu.

I když ekologická sdružení vítají rozhodnutí belgické vlády odmítnout udělit povolení k pěstování GM řepky, kritizují fakt, že belgická vláda schválila tuto plodinu pro dovoz a zpracování v Evropě. Tato část žádosti bude nyní přeposlána ostatním členským státům EU.

„Je to políček biotechnologickému průmyslu a zároveň vítězství pro životní prostředí. Belgická vláda uznala, že pěstování GM řepky poškozuje životní prostředí. Vlády by proto měly upustit od posuzování dalších žádostí o pěstování GM plodin, neboť to může poškodit naše životní prostředí a znemožnit ekologické i konvenční zemědělství. Kromě toho v EU stále nemáme pravidla, která by činila průmysl genetických manipulací odpovědným za spáchané škody,“ řekla Karen Simal z Greenpeace Belgie.

„GM řepka poškodí životní prostředí a bude kontaminovat ostatní druhy zemědělství, ať už bude pěstována v EU nebo kdekoliv jinde ve světě. Je nedůsledné zakázat její pěstování a přitom povolit její dovoz. Ochrana životního prostředí spočívající v odmítnutí GMO by měla být prvořadou povinností každé vlády,“ připomněl Adrian Bebb z evropských Přátel Země.

„Spotřebitelé jsou nyní do jisté míry před manipulovanými potravinami chráněni, neboť mnoho výrobců potravin již odmítá připouštět GMO ve svých produktech. Uvedení takovýchto složek na trh pro ně bude znamenat jen další zvýšení jejich nákladů. I  když se většina spotřebitelů jasně vyjádřila, že ve svých potravinách GMO nechce, bude nutné, aby se nadále aktivně angažovali v odmítání těchto produktů,“ zdůraznila  Karen Simal. 

Další informace:
RNDr. Magdalena Klimovičová, koordinátor genetické kampaně Greenpeace ČR, tel.: 224 319 667, e-mail: magdalena.klimovicova@cz.greenpeace.org

Václav Vašků, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, mobil: 603 414 739, e-mail: vvasku@cz.greenpeace.org

Internet: http://www.greenpeace.cz

Poznámky pro editory:

(1) Greenpeace se proti povolení komerčního pěstování GM kukuřice odvolalo 7. října 2003:
http://www.greenpeace.cz/zpravy.shtml?x=148734

(2) Zatím největší déletrvající pokus s GM řepkou byl uskutečněn a nedávno zveřejněn ve Velké Británii. Vědci zjistili, že pěstování GM řepky by mělo horší dopady na přírodu, než pěstování přirozené řepky: Viz.: http://www.defra.gov.uk/environment/gm/fse/index.htm

(3)  Ramsay, G., Thompson, C & Squire, G (2003). Quantifying landscape-scale gene flow in oilseed rape. Final Report of DEFRA Project RG0216: An experimental and mathematical study of the local and regional scale movement of an oilseed rape transgene. Ke stažení na adrese:
http://www.defra.gov.uk/environment/gm/research/pdf/epg_rg0216.pdf

Více informací o GM řepce lze nalézt na stránkách evropských Přátel Země:
http://www.foeeurope.org/GMOs/pending/Bayers_gm_oilseed_rape.pdf