Úlohou Británie v iráckém konfliktu se bude zabývat Mezinárodní trestní soud

Podnětem obviňujícím britskou vládu a premiéra Tonyho Blaira z válečných zločinů v Iráku se bude zabývat Mezinárodní trestní soud (International Criminal Court - ICC). Hlavní žalobce ICC Louis Moreno-Ocampo včera obdržel podnět skupiny řeckých právníků, podle kterých válka vedená s cílem odstranit bývalého iráckého prezidenta Saddáma Husajna představovala porušení mezinárodních úmluv.

Athénská avokátní komora tvrdí, že disponuje důkazy o dvaadvaceti trestných činech, kterých se britští vojáci měli v Iráku dopustit. Prezident Athénské advokátní komory Dimitris Paxinos, právnička Zoe Konstantopoulou a právník Theodoros Mantas představili dokumentaci zahrnující 74 výstřižků z tisku a 13 videopásek, které informují o irácké válce. Na základě těchto informací zveřejněných v médiích připravila advokátní komora 22 obvinění týkajících se konkrétních incidentů: mimo jiné jde o vraždy iráckých civilistů a bombardování obytných čtvrtí.

Právníci požadují, aby úřad hlavního žalobce v tomto případě využil pravomoc ICC v záležitostech válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy. Úřad hlavního žalobce ICC přijetí podnětu Athénské advokátní komory potvrdil a hodlá jej přezkoumat.

Mezinárodní trestní soud je první stálou institucí, která má v kompetenci souzení nejtěžších zločinů. ICC má mezinárodní podporu; byl zřízen tzv. Římským statutem a disponuje pravomocemi k vyšetřování výhradně jednotlivců odpovědných za nejzávažnější zločiny mezinárodního významu, včetně genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů. Pravomoci tyto zločiny soudit zůstávají přednostně v rukou soudů jednotlivých států; ty jsou povinny využít v první řadě svých vlastních soudů a ICC zasáhne pouze tehdy, když národní soudy nebudou schopny či ochotny jednat. Pod pravomoc soudu by měl v budoucnu spadat i akt agrese.

S principem ICC však nesouhlasí Spojené státy americké, které argumentují obavou, že by souzení amerických občanů před ICC ohrožovalo národní zájmy USA. Zároveň vyzývají další země k podpisu bilaterálních dohod, které by ICC umožnily obejít a znemožnily tak souzení amerických občanů z nejtěžších zločinů. I proto, že je přistoupení k bilaterálním dohodám s USA častou podmínkou finanční pomoci chudým zemím ze strany Spojených států, je velmoc bránící se činnosti Mezinárodního trestního soudu terčem kritiky lidskoprávních organizací.

Jana Sobotková