Mladý Rom se stal terčem rasistického útoku. U soudu čelí šikaně

Pokračování hlavního líčení případu osmnáctiletého romského mladíka, který se stal na podzim loňského roku terčem napadení skupiny rasistických násilníků, má proběhnout v pátek dopoledne na Obvodním soudě pro Prahu 8. Marek Polák, student obchodní akademie, byl 26. října surově zbit čtyřmi stejně starými holohlavými výrostky nedaleko tramvajové zastávky na Palmovce. V důsledku kopanců těžkými botami, ran pěstí a trháním vazem utrpěl řadu poranění na těle, tržnou ránu na hlavě a otřes mozku; pachatelé jsou obžalováni z pokusu o těžké ublížení na zdraví z rasových důvodů a z výtržnictví. "Předsedkyně senátu však Markovi Polákovi, jeho zmocněnci a jeho rodině protizákonně klade překážky při uplatňování jejich práv před soudem," upozorňuje právnička Ligy lidských práv Helena Svatošová.

Liga lidských práv tvrdí, že předsedkyně senátu – soudkyně Iva Diepoltová – odpírá zástupkyni Marka Poláka pokládat vyslýchaným osobám otázky k objasnění skutku. "Vyjádřila se, že poškozený má pouze právo položit otázky, které se vztahují k náhradě škody způsobené trestným činem, což nemá oporu v zákoně," říká Helena Svatošová, která poškozeného zastupuje. Poškozený je však podle zákona samostatnou stranou trestního řízení a stejně jako obžalovaný a státní zástupce má řadu procesních práv bez ohledu na to, zda požaduje náhradu škody. "Oběť trestného činu má toto postavení dokonce i tehdy, když mu není žádná materiální škoda způsobena – typickým příkladem je oběť trestného činu pomluvy, neoprávněného nakládání s osobními údaji, znásilnění a podobně," argumentuje Helena Svatošová.

Pokud by směl zmocněnec poškozeného vystupovat jen v otázkách náhrady škody, vedlo by to podle právničky k absurdním závěrům: poškození, kteří náhradu škody nežádají, by měli právo pouze mlčky přihlížet trestnímu řízení. "Pokud z tohoto důvodu předsedkyně senátu odepřela poškozenému výkon jeho procesních práv, jde o zřejmou šikanu," je přesvědčena Svatošová. Podotýká, že postup soudu není v souladu se zákonem i v dalších věcech – v protokolu z hlavního líčení konaného v dubnu tohoto roku není uvedena přítomnost poškozeného Marka Poláka, zato byla bez zákonného oprávnění zjišťována totožnost přítomné veřejnosti.

Podle Ligy lidských práv zákon připouští hromadné legitimování pouze za určitých podmínek, které ovšem nebyly splněny. Hned na počátku dubnového jednání však byla zjišťována totožnost všech přítomných osob v publiku: většinu z nich tvořili Romové, rodina a přátelé poškozeného Marka Poláka. Důvod, proč chtěla předsedkyně senátu znát jména přítomné veřejnosti, nebyl sdělen. Pro zajištění kontroly justice má přitom podle Ligy lidských práv maximální důležitost možnost kohokoli navštívit soudní jednání, a to bez ohledu na jeho národnost či sociální postavení bez podmínky sdělení svého jména.

Jednání předsedkyně senátu vyvolává podle Heleny Svatošové pochyby o tom, zda respektuje klíčový požadavek zákona o soudech a soudcích na nestrannost soudce a ústavní požadavek zákazu diskriminace. "Proto podáváme na jednání soudkyně stížnost a věříme, že systém nápravy podobných excesů v justici funguje efektivně. Pokud ne, jsme připraveni k dalším právním krokům, abychom dosáhli nápravy. Nejde jen o tento konkrétní případ, ale o prosazení zákonného a řádného zacházení s poškozenými v podobných případech do budoucna," dodává právnička. K řádnému objasnění skutku a viny konkrétních osob navíc podle ní může aktivní účast poškozeného nebo jeho zmocněnce pomoci. Příkladem může být činnost Jakuba Poláka, jehož aktivity v případech rasisticky motivovaných útoků vedly mimo jiné k tomu, že byla prokázána vina vrahům Tibora Danihela či Milana Lacka.

Jana Sobotková