Mezinárodní trestní soud zůstává bez podpory České republiky
31. 10. 2003
Jana Sobotková [Econnect] -
Spolupráce České republiky s institucí, která soudí nejtěžší zločiny, je opět v nedohlednu: na svém středečním zasedání si česká vláda nechala ujít příležitost k provedení změn v ústavních zákonech, které by umožnily ratifikaci Římského statutu Mezinárodního trestního soudu (ICC). Původně navrhované změny, na základě kterých by se Česká republika k Mezinárodnímu trestnímu soudu konečně mohla připojit, ve vládou schválené podobě Ústavy a Listiny základních práv a svobod nejsou.
Pro obránce lidských práv je středeční rozhodnutí vlády zklamáním. "Ministři tímto krokem potvrdili stav, kdy Česká republika zůstává jedinou z členských a kandidátských zemí EU, která se doposud k Mezinárodnímu trestnímu soudu nepřipojila. Na mapě Evropy si tímto svým trvalým postojem Česká republika vydobyla nelichotivé místo vedle zemí, jako jsou Moldávie nebo Bělorusko," komentuje situaci člen koordinačního výboru české pobočky Amnesty International Ľubomír Majerčík. Upozorňuje, že v okolních zemích včetně Slovenska si ratifikaci Římského statutu vlády dokázaly prosadit. Zároveň připouští, že původní pasáže z návrhu změn ústavních zákonů zmizely proto, že by neměly šanci projít současným parlamentem. "Je však nutné, aby vláda lépe komunikovala se sněmovnou a vysvětlila poslancům, že se této změny bát nemusí," tvrdí Majerčík.
Amnesty připomíná, že k ratifikaci Římského statutu zakládajícího Mezinárodní trestní soud se vláda zavázala už ve svém programovém prohlášení, ve prospěch tribunálu se vládní představitelé často vyjadřují i na mezinárodní úrovni. Vznik Mezinárodního trestního soudu přitom AI považuje za nejdůležitější okamžik na poli lidských práv od podepsání Všeobecné deklarace lidských práv: jedná se o instituci, která má svým preventivním působením napříště zabránit masovým porušováním lidských práv, jakých bylo lidstvo svědky například ve Rwandě nebo v bývalé Jugoslávii.
"Nejenže stále nemáme možnost se jakkoli účastnit na práci této významné instituce, ale zároveň se nadále vystavujeme kritice Evropské unie, Rady Evropy a dalších organizací," podotýká Ľubomír Majerčík. "Po pěti letech, během kterých jsme se k Mezinárodnímu trestnímu soudu nepřipojili, vláda teto stav opět prodloužila a obětovala ratifikaci Římského statutu na úkor jiných priorit," dodává.
Od roku 1998, kdy Mezinárodní trestní soud formálně vznikl, podepsalo jeho ustavující Římský statut 139 zemí a 92 zemí ho ratifikovalo. Do pravomoci Mezinárodního trestního soudu náleží souzení nejtěžších zločinů – genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů; nikdo však nemůže být trestán za zločiny spáchané před 1. červencem 2002, kdy vstoupil Římský statut v platnost. Obviněný se dostane před soud jedině v případě, že jeho domovský stát není ochotný nebo schopný ho sám soudit.
Jana Sobotková
|
