Zemřel Bob Hunter - zakládající člen Greenpeace

Bob Hunter, jeden ze zakládajících členů Greenpeace, zemřel v pondělí 2. května v Torontu po dlouhé bitvě s rakovinou ve věku 63 let. V šedesátých letech minulého století byl Bob Hunter známým novinářem v deníku Vancouver Sun, kde psal pravidelné sloupky o kontrakultuře a environmentálních tématech. V roce 1971 se spojil s dalšími aktivisty, se kterými vyplul na staré rybářské lodi Phyllis Cormack k aljašským Aleutským ostrovům, kde chtěli zastavit americké testy jaderných zbraní.

„Myslel jsem si, že tam pojedu jako novinář, který bude psát články. Nakonec jsem skončil jako první hlídka expedice,“ vzpomínal později Bob Hunter. Tehdy loď pokřtili novým jménem - Greenpeace – a tak se zrodila ekologická organizace Greenpeace. Bob Hunter se v roce 1973 se stal prvním prezidentem Greenpeace Foundation a v roce 1979 oficiálně uvedl v život Greenpeace International.

Ze skupinky nadšenců a aktivistů se Greenpeace stalo největší ekologickou organizací na světě. Dnes má Greenpeace pobočky ve 40 zemích světa včetně České republiky a Slovenska a téměř 3 miliony příznivců po celém světě.

Rex Weyler, jeho dlouholetý přítel a bývalý ředitel Greenpeace, říká, že Bob Hunter byl rozený vůdce a vizionář. „Bob byl přirozený vůdce, který dokázal strhnout lidi svým nadšením, nejen pro ekologii a mírové hnutí, ale také nadšením pro kouzlo a zázrak života a vizi toho, co všechno bychom mohli uskutečnit,“ řekl Weyler.

„Vzpomínám, jak prohlásil, ´Ekologie se stane největší revolucí v lidské historii. Bude to hnutí, které změní všechno. Nejde jenom o to, aby řeky byly čisté a nedocházelo k únikům ropy, ale jde o změnu vědy, politiky a filosofie.´ On prostě viděl environmentální hnutí v době, kdy vlastně ještě neexistovalo. Je úžasné, že se mu to povedlo.“

S láskou a úctou na něj vzpomíná i další významný člen Greenpeace Paul Watson, který v roce 1977 založil vlastní radikální organizaci na ochranu mořských savců Sea Shepherd Conservation Society. V březnu 1976 se účastnili kampaně na ochranu tuleňů a vlastními těly na ledové kře u pobřeží Labradoru bránili v cestě lodi lovců tuleňů.

„Led se pod našimi nohami lámal a praskal a já jsem řekl Bobovi, ´Když se kra rozlomí, tak skočím napravo a ty skoč nalevo.´Bob se podíval přímo před sebe a chladně odvětil, ´Zůstanu tady.´A myslel to vážně. A protože jsme se oba dva nehnuli z místa, přinutili jsme loď zabijáků tuleňů, aby se zastavila.“

Na konci osmdesátých let Bob Hunter opustil Greenpeace a vrátil se ke svým novinářským kořenům. Psal knihy a pracoval jako televizní reportér v Torontu a natáčel dokumentární filmy – včetně filmu Men Don't Cry o rakovině prostaty, kterou onemocněl. Pracoval jako zpravodajský specialista pro ekologii pro Citytv a uváděl známý ranní studiový pořad Paper Cuts, kde komentoval zprávy v novinách.

„Byl to člověk s velkým milujícím srdcem, úžasnou myslí a obrovským duchem,“ říká Stephen Hurlbut, zpravodajský a programový vice-prezident Citytv. Bob Hunter napsal řadu knih a získal mnoho ocenění za svoji práci včetně Governor General's Award v roce 1991 za dílo Occupied Canada: A Young White Man Discovers His Unsuspected Past.

Magazín Time ho před několika lety zařadil mezi 10 nejvýznamnějších „Eko-hrdinů“ minulého století.