Děti Země podporují dohody ve prospěch jižní varianty R35
18.4.2006
BRNO [Děti Země - Klub za udržitelnou dopravu]
Autor: Miroslav Patrik, tel: 603 574 289
„Pokud zastupitelé ve čtvrtek podpoří jižní variantu R35, bude to znakem jejich demokratické vyspělosti, neboť tato varianta má kladné veškeré dostupné odborné posudky i několikaletou podporu mnoha obcí a místních sdružení, zejména v trase její severní varianty,“ domnívá se Miroslav Patrik z Dětí Země.
Ty výstavbu jižní varianty R35 aktivně podporují již více než tři roky společně s téměř deseti obcemi, šesti místními sdruženími a také s více než dvěma tisíci signatáři různých petic.
Výhodou jižní varianty je podle Dětí Země postupné zprovozňování jednotlivých úseků a daleko menší riziko střetů s jejími případnými kritiky. Lze proto očekávat, že její dostavba nebude o několik let odsouvána jako je tomu třeba u D8 přes České středohoří, která je stále trnem v oku ekologických organizací.
V rámci připomínkování konceptu územní plánu kraje na jaře roku 2003 se nejvíce výhrad k umístění silnice R35 týkalo prostřední varianty (33 názorů proti, 6 pro), která byla proto z dalšího projednávání opuštěna.
Protěžovaná severní varianta byla zase velmi kontroverzní, když její zastánci byli v mírné menšině nad jejími kritiky (12 názorů pro, 15 proti). Nemělo se s ní proto dále při schvalování plánu kraje uvažovat.
Od počátku měla jednoznačnou podporu jižní varianta se svými podvariantami „C“ a „C-alt“ (58 vyjádření pro, 5 proti). Navíc ani jedna obec neuvedla, že s jižní variantou vyloženě nesouhlasí. Je tedy zřejmé, že z celkových 67 vyjádření k umístění nějaké varianty R35 v kraji, byla drtivě 44x podpořena varianta „C-alt.“
Příloha k tiskové zprávě Dětí Země ze dne 18. dubna 2006:
Argumenty pro výstavbu rychlostní silnice R35 v Pardubickém kraji v jižním koridoru
1) Výsledky „Odborného posouzení Konceptu ÚP VÚC Pardubického kraje, zaměřené na výběr koridoru pro rychlostní komunikaci R35“ - Fakulta dopravní ČVUT Praha, duben 2003
Jižní varianta je nejkratší, nejpřímější, obslouží nejvíce sídel a hlukem zasáhne nejmenší počet lidí a obcí. Její výhodou je také to, že v prostoru mezi Litomyšlí a Svitavami se dostává do souběhu se stávající trasou silnice I/35, což umožní její etapovou výstavbu. Na druhou stranu z ekologického hlediska ale v úseku Vysoké Mýto – východní hranice kraje třikrát prochází nadregionálními biokoridory. Tyto střety jsou však řešeny vedením trasy v tunelu. Negativní stránkou je její oddálení od České Třebové a od Ústí nad Orlicí, takže na silnici I/14 bude nutné postavit obchvaty obou měst.
2) Výtah z „Posouzení vlivů rozvojové koncepce ÚP VÚC Pardubického kraje na životní prostředí – koncept řešení“ – SURPMO, a. s., Ateliér Hradec Králové (Ing. arch. Alena Koutová), červen 2003
Závěry hodnocení: „Z porovnání s nulovou variantou vychází realizace rychlostní silnice R35 v jakékoliv variantě výrazně pozitivně s ohledem na celkové vlivy na životní prostředí. Při vzájemném porovnání navržených variant pak má optimální trasa následující průběh: v úseku Zámrsk – Petrušov v koridoru varianty C vedené v trase podvariant C-alt. a C-alt./1 a v úseku Petrušov – hranice kraje pak v koridoru podvarianty C/1. Méně vhodné z hlediska vlivů na životní prostředí je využití koridoru trasy B vedené v úseku Zámrsk – Třebovice trasami podvariant B-alt. a B/1. Třetí v pořadí je pak využití koridoru varianty A v úseku Zámrsk – Třebovice vedené trasami podvariant A/1 a A/2.“
Stanovisko Ing. arch. Jana Mužíka z FA ČVUT Praha: „Varianta „C“ nejvíce zlepšuje vztah (spádovost) měst nacházejících se již v povodí řeky Moravy, Svitav a Moravské Třebové a dále pak Litomyšl a Vysokého Mýta k centru kraje. Tato města, na rozdíl od České Třebové, Ústí nad Orlicí a Chocně nemají tak snadné a rychlé železniční spojení s hlavním městem kraje a státu. Varianta „C“ nahrazuje nezbytné obchvaty I/35 V. Mýta a Litomyšle. Napojení České Třebové a Ústí nad Orlicí na R35 je nejvýhodnější po upravené silnici č. 358 s propojením na č. 360 ve variantě 1. Silnice č. 360 Ústí nad Orlicí – Litomyšle není v okolí Andrlova Chlumu přijatelnou trasou přivaděče na R35. Doporučuji hledat propojení silnic č. 360 a č. 315 severně od Sloupnice do prostoru Hrádek.“
3) Výtah z dopisu ministra dopravy Milana Šimonovského hejtmanovi Pardubického kraje Michalu Rabasovi k trasování rychlostní silnice R35 – Ministerstvo dopravy, 16. 2. 2005
„S přihlédnutím k posudkům, které jsme si vyžádali od Vašeho úřadu, a také z důvodu negativních stanovisek některých obcí dotčených severní variantou, Ministerstvo dopravy dospělo k přehodnocení stanoviska ve prospěch tzv. jižní varianty R35.“
4) Porovnání severní a jižní varianty R35 v úseku Zámrsk u Vysokého Mýta - východní hranice Pardubického kraje – podklad OSRK – OÚPSŘ pro zastupitele Pk (2005)
Společný úvod: K následujícímu hodnocení se konstatuje, že obě posuzované varianty mají prakticky totožné a z hlediska rozlišení slabých a silných stránek nepodstatné odlišnosti v následujícím:
- Obě jsou technicky proveditelné,
- mají přibližně stejné dopady na životní prostředí,
- mají srovnatelnou celkovou délku,
- mají srovnatelné předpokládané celkové investiční náklady,
- pro obě platí dominantní tranzitní dopravní využití (mají tedy významnější dopravní přínos pro národní i nadnárodní úroveň oproti regionální - významně však ovlivňují celkovou bonitu kraje).
- Oběma chybí jednoznačná podpora na odborné i politické úrovni (krajské).
R35 - SEVERNÍ VARIANTA
Slabé stránky:
- Návrh není v souladu s hodnocením dle „Posouzení vlivů ÚP VÚC Pk na životní prostředí – SEA“ (SURPMO, EMPLA - červen 2003, souhlasné stanovisko MŽP 6. 8. 2003).
- Převládají negativa pro navazující povolení stavby.
- Projednání budoucí EIA, když není v souladu se SEA.
- Výrazný odpor trasou dotčených obcí.
- Výrazný odpor ekologických iniciativ.
- Výrazný odpor občanských sdružení.
- Nepříznivé podmínky pro výstavbu - dlouhé úseky v dopravně nepřístupné krajině.
- Členitý terén - na trase je cca o 50 mostních konstrukcí více než na jižní (DHV Praha, listopad 2003).
- Téměř neexistující možnost etapizace výstavby (i při zprovoznění 1. úseku o délce 26 km do České Třebové lze pochybovat o využití těmi, kdo směřují na východ a jih – dají přednost stávající I/35).
- Odborný předpoklad výrazně vzdálenějšího horizontu dokončení stavby a její plné využitelnosti. V současné době je již proti tomuto řešení i MD ČR, dotčený orgán státní správy.
- Varianta není podpořena nadstandardním přístupem státu pro opatření na související silniční síti.
- Je plně smysluplná pouze v kompletní dokončené trase.
- Má náročnější klimatické a terénní podmínky.
Silné stránky
- Lepší dopravní napojení severovýchodní části Pardubického kraje.
- Posílení rozvojového potenciálu v území bývalého okresu Ústí nad Orlicí.
- Má toho času vyjednané Souborné stanovisko s pokyny pro dokončení ÚP VÚC Pk.
- Není vedena geologicky složitým územím Mladějovského vrchu.
R35 - JIŽNÍ VARIANTA
Slabé stránky:
- V současné době nemá vyjednané Souborné stanovisko s pokyny pro dokončení ÚP VÚC Pk .
- Na trase je dlouhý a investičně nákladný tunel pod Mladějovským vrchem (tunelové řešení je ale šetrné k okolní krajině).
Silné stránky:
- Je vyhodnocena jako nejlepší dle „Posouzení vlivů ÚP VÚC Pk na životní prostředí – SEA“ (SURPMO, EMPLA - červen 2003, souhlasné stanovisko MŽP 6. 8. 2003).
- Je vyhodnocena jako nejlepší v odborném posudku ČVUT Fakulta dopravní (duben 2004) a ČVUT Fakulta architektury (červen 2003).
- Je podporována a požadována z MŽP ČR.
- Od konce roku 2004 je podporována a požadována i MD ČR.
- Předpokládají se příznivé podmínky pro budoucí povolování stavby.
- Budoucí EIA naváže na souhlasné stanovisko SEA.
- Části trasy již procesem EIA prošly - obchvat V. Mýta, byť pro nižší kategorii.
- Dosud velmi malý odpor trasou dotčených obcí.
- Zatím žádný deklarovaný odpor občanských sdružení a ekologických iniciativ.
- Velmi příznivé podmínky pro výstavbu - smysluplná etapizace trasy (i velmi krátké úseky lze vždy plnohodnotně dopravně využít).
- Lze „ihned“ stavět dílčí úseky, obchvaty Vysokého Mýta a Litomyšle (hned ve čtyřpruhu nebo i v polovině budoucího profilu R35).
- Lze plně využít i v roce 2004 nově provedené úpravy 1/35 v úseku Janov - Gaier.
- S ohledem na rovinatý a méně zalesněný terén bude snadnější dostavba navazujících objektů (parkoviště, motoresty, benzinové pumpy apod.).
- Má výhodnější klimatické a terénní podmínky.
- Existují písemné garance nadstandardního přístupu státu při realizaci opatření na související silniční síti.
- Je připraveno (v návrhu) „Memorandum o spolupráci při řešení problematiky urychlení přípravy výstavby rychlostní silnice R35 v Pardubickém kraji" - pro spolupodepsání hejtmanem Pk, ministrem dopravy a generálním ředitelem ŘSD.
- Je odborně důvodný předpoklad výrazně dřívějšího (reálného) dokončení celé trasy.
5) Výtah z dopisu ředitele odboru strategie Ministerstva dopravy Ing. Ondřeje Jaška Krajskému úřadu Pardubického kraje – 16. 2. 2005, č.j.:68/2005-520-UPR/1
Vážený pane, k soubornému stanovisku Ministerstva dopravy k územnímu plánu velkého územního celku Pardubického kraje, které Vám bylo zasláno dne 27. 3. 2003 pod č.j.: 100/2003-210-UPR/2, Vám ve věci vedení rychlostní silnice R35 sděluji následující.
S přihlédnutím k závěrům posudků na variantní vedení rychlostní silnice R35 zpracovaných v rámci pořizování územního plánu velkého územního celku Pardubického kraje, které jsme si vyžádali od Vašeho úřadu, a také z důvodu negativních stanovisek některých obcí dotčených tzv.severní variantou, dospělo Ministerstvo dopravy ke změně svého stanoviska. Ministerstvo dopravy proto požaduje do návrhu územního plánu velkého územního celku Pardubického kraje zapracovat v úseku Vysoké Mýto - Staré Město tzv. jižní variantu rychlostní silnice R35.
Ministerstvo dopravy považuje urychlení přípravy realizace rychlostní silnice R35 za jeden z prioritních projektů rozvoje dopravní infrastruktury ČR. Tato rychlostní silnice R35 bude jako spojnice mezi dálnicemi D1l a D47 plnit především funkci alternativního spojeni Čech s Moravou a měla by odlehčit dálnici Dl, jejíž kapacita se blíží naplnění. Současně by urychlení přípravy mělo pomoci rozvoji Pardubického kraje a posílení regionálních vazeb.
Z uvedených posudků je zřejmé, že výhodou tzv. jižní varianty je možná výstavba v etapách a tato varianta vykazuje také lepší výškové a směrové parametry, které nevyžadují časté snížení návrhové rychlosti jako v případě tzv. severní varianty. Na základě zkušeností s podobnými projekty (např. dálnice D8) vnímá Ministerstvo dopravy podněty veřejnosti jako jednu ze skutečnosti, která by v době investiční přípravy mohla vést k časovým posunům v realizaci.
O změně stanoviska Ministerstva dopravy Vás informuji již v této fázi projednávání územnímu plánu velkého územního celku Pardubického kraje, protože Ministerstvo dopravy chce alespoň částečně předejít problémům, které by mohly vzniknout v případě změny našeho stanoviska v průběhu projednávání návrhu územnímu plánu velkého územního celku Pardubického kraje.
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML? 
vytisknout