|
Reakce Hnutí Duha na stanovisko Miroslava Kalouska
13. 4. 2006
Jaromír Bláha [Hnutí Duha] -
Jaromír Bláha z Hnutí DUHA v reakci na dnešní prohlášení Miroslava Kalouska řekl:
„Samozřejmě, že je potřeba se na podobě národního parku dohodnout s obcemi. Musí to ovšem dělat stát, v průhledné, otevřené a jasné proceduře, nikoli nějaké stranické grémium na podvečerním jednání. Včerejší lidovecká dohoda ovšem zastavila právě tu oficiální proceduru, která k projednání slouží.“
„Na Šumavě se ani po třech letech jednání k dohodě nedospělo. Není možné, aby v průběhu jednání mizely nejkrásnější šumavské lesy na kamionech. Proto probíhá regulérně a podle zákona vedené řízení, ve kterém mají obce i ostatní právo uplatnit svá stanoviska a argumenty. Rozhodnout musí stát, avšak musí každou připomínku zvážit a vysvětlit.“
„V každém případě není možné, aby stát na Šumavě o své vůli vyhlásil bezzásahové území na pozemcích obcí. Stejně tak ovšem obce nemohou státu vetovat rozhodnutí, jak naloží se svými vlastními pozemky v národním parku, kilometry vzdálenými od nejbližšího osídlení – obce v běžné krajině přece také nemají právo veta nad tím, které co a jak státní Lesy ČR sází do porostů na jejich katastru nebo zde kácí.“
„Nikdy jsme nikde ani slovem neřekli, že Miroslav Kalousek pracuje pro nějakou těžařskou lobby. Ale že chce na Šumavě vykácené kopce, to řekl on sám. V tisku opakovaně prohlásil, že odmítá, aby v místech napadených kůrovcem byl suchý les. Stromy napadené kůrovcem můžete nechat uschnout, nebo pokácet. Miroslav Kalousek tedy prosazuje v národním parku holé, vykácené kopce.“
Kontakt:
Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy Hnutí DUHA, telefon 731 463 929, email jaromir.blaha@hnutiduha.cz
Jaromír Bláha
|
|
 |
|
 |
 |
 |
Lidová strana převzala řízení Šumavy. Kalousek chce vykácené kopce |
Hnutí DUHA dnes ostře kritizovalo rozhodnutí politiků lidové strany, kteří včera večer o sto osmdesát stupňů otočili politiku vůči národnímu parku na Šumavě.
Miroslav Kalousek s Liborem Ambrozkem a poslaneckým kandidátem strany Jiřím Netíkem včera večer přijeli na jednání správy parku a ministra s obcemi. Rozhodli zde, že ministerstvo životního prostředí zastaví veškeré kroky ke zvětšení a scelení prvních zón národního parku. Zároveň přeruší formální právní kroky nezbytné k tomu, aby se mohlo uskutečnit schválené ponechání pětiny území přírodě.
Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
„Miroslav Kalousek neříká, co na Šumavě chce, ale z jeho výroků to lze snadno vyčíst. Holé, vykácené kopce v národním parku. Chce pokračovat v těžbě dřeva v nejkrásnějších místech Šumavy, která jsou chráněna i mezinárodními úmluvami. Uskutečnění takové politiky znamená, že Šumava definitivně vypadne ze skupiny mezinárodně uznávaných národních parků. Dva měsíce před volbami Miroslav Kalousek a jeho strana oznámili svoji politiku, kterou rázem přišli o mnoho hlasů mezi milovníky Šumavy po celé republice. Národní park se vrací do momentu, kdy na ministerstvo životního prostředí nastoupil Libor Ambrozek. Jediným rozdílem je jméno ředitele. Navíc je to neuvěřitelný postup. Tři politici jedné strany se sejdou a bez konzultace s příslušnými úředníky rozhodnou, že přeruší oficiální správní řízení na nezávislém státním úřadě, do kterého nikdo z nich – ani ministr – nemá pravomoc mluvit. Je to bezprecedentní zásah politické strany do exekutivy.“
Kontakt:
Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy Hnutí DUHA, telefon 731 463 929, email jaromir.blaha@hnutiduha.cz
|
|
|
 |
|
|
|
Málo a pozdě: na Šumavě se neplní odborná doporučení, dlouho čeká |
Hnutí DUHA dnes kritizovalo návrh, podle kterého bude pouhá pětina národního parku na Šumavě ponechána přírodě. Zároveň správě parku vytýká, že ačkoli se na tomto kroku s reprezentací regionu dohodla už před více než půl rokem, měsíce otálela s jeho uskutečněním.
Experti Světového svazu ochrany přírody IUCN v roce 2003 doporučili, aby 30–40 % národního parku bylo do tří až pěti let ponecháno přirozenému vývoji horského pralesa, mokřadů a dalších vzácných ekosystémů. Úředníci ministerstva životního prostředí a správa parku však na nátlak obcí a krajů plánovanou plochu seškrtali na 20 %.
Ministerstvo životního prostředí nyní zahájilo správní řízení, ve kterém má plán formálně stvrdit rozhodnutím, podle něhož se zde nebude zasahovat proti kůrovci.
Podle návrhu správy národního parku mají na Šumavě vzniknout čtyři větší, kompaktní územní celky, kde bude příroda ponechána přirozenému vývoji. Reprezentují nejvýznamnější ekosystémy pohoří: Modravské slatě (rašeliniště a podmáčené lesy), oblast Trojmezné (horský smrkový prales), Vltavský luh (říční niva a mokřady) a Křemelná–Vysoké lávky (sukcesní stádia vývoje lesa). K nim bude patřit ještě několik menších ploch. Nejsou zde prakticky žádné obecní pozemky [1].
Dvacetiprocentní podíl loni v září podpořila většina členů výkonného výboru Rady parku a Jihočeský kraj. Hnutí DUHA jej ovšem považuje za nedostatečný.
Ekologická organizace předložila ministerstvu životního prostředí vlastní návrh, podle kterého by se plocha ponechaná přírodě rozšířila na 30 % národního parku. Počítá s připojením dalších dvou území – Kaňonu řeky Otavy a Kvildských a Zhůřských slatí (například Jezerní a Mezilesní slať) – a rozšířením některých ploch navržených správou národního parku (na řece Křemelné, v masivu Smrčiny a Ždánidla na západě parku). Za samozřejmou podmínku přitom považuje, že veškerá ekonomická újma bude vlastníkům kompenzována, což zákon zajišťuje. Týká se to ovšem jen obecních pozemků, které patří městu Kašperské Hory [2]. Zbytek navrhovaných území je v majetku státu.
Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy Hnutí DUHA, řekl:
„Před dvěma a půl lety ministr životního prostředí zveřejnil novou koncepci péče o národní park, ale na Šumavě se od té doby prakticky vůbec nic nezměnilo. Až teď správa začala s přípravami na ponechání malé části národního parku přírodě. Ovšem i tohle jí trvalo půl roku od chvíle, kdy se na tom dohodla se zástupci regionu, a ministerstvo ustoupilo tlaku obcí a krajů a rozhodlo v prvním kroku ponechat přírodě pouhou pětinu. Předložený plán znamená podstatnou ztrátu pro unikátní horskou přírodu i turistickou atraktivnost regionu. Jde přinejmenším o ústup od navrhovaného tempa, kterým se Šumava měla měnit ve skutečný národní park podle evropských standardů.“
„Obce mají bezesporu právo spolurozhodovat o zonaci na svém vlastním majetku a za případné omezení hospodaření jim náleží plná kompenzace. Ale není možné, aby státu totálně vetovaly rozhodování o jeho vlastních pozemcích. Stát se rozhodl na svých vlastních pozemcích zřídit národní park, na což má plné právo. Přitom často jde o místa, která leží od obcí mnoho kilometrů daleko v horách. Třeba Trojmezenský prales je patnáct kilometrů od Stožce, na jehož katastru formálně leží.“
Kontakt:
Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy Hnutí DUHA, telefon 731 463 929, email jaromir.blaha@hnutiduha.cz
Poznámky
[1] Naprostá většina lesů v NP Šumava je majetku státu. Výjimkou je 4700 hektarů lesů v majetku města Kašperské Hory a malá plocha lesů v majetku města Volary a obce Rejštejn. Dvacetiprocentní návrh správy parku tyto obecní lesy prakticky nezahrnuje.
[2] Hnutí DUHA navrhuje k územím ponechaným přírodě přidat i mimořádně cenná rašeliniště a podmáčené lesy Kvildských a Zhůřských slatí, které chránění mezinárodní Ramsarská konvence, a lesy v kaňonu Otavy, jež jsou zčásti v majetku města Kašperské Hory. Předpokladem tohoto návrhu je ale plná kompenzace ekonomické újmy za omezení hospodaření vlastníkům ze státního rozpočtu.
|
|
|
|
|
|
vytisknout