Ekologické daně mají vést lidi k šetrnějšímu chování

Ekologická daňová reforma by měla zjednodušeně řečeno zdražit některé procesy, při kterých se využívají neobnovitelné zdroje, ropa, uhlí, zemní plyn i jádro, a které zároveň nejvíce znečišťují životní prostředí. Spotřebitelům by tedy zvýšily nové daně především cenu elektřiny a také se jim prodraží provoz motorových vozidel. Například daň z elektřiny vyrobené z hnědého uhlí by podle plánů ministerstva životního prostředí měla v letech 2007 až 2015 vzrůst sedminásobně. Jak řekl Radiu Praha ministr životního prostředí Libor Ambrozek, ekologická daň by se samozřejmě platila i z elektřiny vyrobené z jiných neobnovitelných zdrojů: "Daň by byla i pro elektřinu z plynu. Tam ale chceme, aby sazba byla na nižší úrovni, aby byl tento typ energie proti uhlí zvýhodněn."

Na druhé straně elektrická energie vyrobená z alternativních zdrojů by byla od ekologické daně osvobozena. Alternativními zdroji je myšlena vodní, sluneční, větrná a geotermální energie. I když životní prostředí poškozuje jakékoli spalování, přece jen počítá ministerstvo v tomto směru s výjimkou. Nulovou sazbu daně by tak měla energie vyrobená spalováním komunálního odpadu nebo biomasy. Úřad Libora Ambrozka jde ale ještě dál. Po vzoru Velké Británie navrhuje zavést silniční daň pro všechny motoristy. Dosud platí tuto daň pouze podnikatelé. Životní prostředí ovšem znečišťují všichni motoristé. Ministerstvo tedy nevidí důvod pro nějaké výjimky. I když i na ně zřejmě dojde. Od daně by tak mohly být osvobozeny dopravní prostředky využívající šetrné technologie a hromadná doprava. Podle ministra Ambrozka by také sazba silniční daně byla diferencovaná: "Bylo by to v případě provozu starších vozidel, která nesplňují často ani normy Euro2."

Zvýhodněna by byla auta jezdící na bioplyn, propan-butan nebo i na zemní plyn. Prý se už také vyjednává s plynaři o výstavbě sítě čerpacích stanic pro zemní plyn. Připravovaná ekologická daňová reforma má samozřejmě oporu v legislativě Evropské unie. Tou základní normou je směrnice Rady Evropské unie z roku 2003, která zavádí právě sazby za elektřinu a energetické produkty. Praha si zatím vyjednala odložení platnosti směrnice až do roku 2008. Ministerstvo životního prostředí ale podniká v této době už druhý pokus o prosazení ekologické daňové reformy. Při tom prvním narazilo vloni na výhrady ministerstva financí. Tomu se nelíbil fakt, že by se měla měnit celá daňová soustava.

Ministr Ambrozek ale nechce moc ustupovat: "Ministerstvo financí mělo výhrady k první koncepci, kterou jsme předložili. My jsme proto navrhli ještě jiné možnosti řešení. To znamená nejen určité zatížení neobnovitelných zdrojů, ale také staršího vozového parku, především v podnikatelském sektoru. Ten se dnes velmi významně podílí na znečištění ovzduší. Dnes je znečištění z dopravy jeden z hlavních ekologických problémů. Víme, jaká bude reakce ministerstva financí, ale já si myslím, že je důležité dát na stůl možné varianty řešení, protože téma ekologických daní samozřejmě nezmizí ze stolu kvůli odporu ministerstva financí. Je to téma v celé Evropě velmi aktuální a nebylo by správné, aby Česká republika v tomto směru příliš zaostala. Jedině postupným zdaněním neobnovitelných zdrojů můžeme přispět k šetrnějšímu chování obyvatel."

Ministerstvo financí se zatím nechce k novému návrhu ministerstva životního prostředí vyjadřovat. Mluvčí ministerstva Marek Zeman sdělil Radiu Praha, že je nutné napřed návrh prostudovat. Přitom už vloni finance argumentovaly tím, že Ambrozkův úřad jde nad rámec směrnice Evropské unie. Libor Ambrozek to připouští, ale dodává: "To je otázka diskuse. My samozřejmě v některých věcech jdeme nad rámec, protože Evropská unie stanovuje minimum. Zatížení životního prostředí v České republice, především ta stará zátěž z těžby hnědého uhlí, je u nás větší než v ostatních zemích Evropské unie. Pro nás je tedy ta otázka mnohem aktuálnější. Nevím, kolik se podaří prosadit, ale jsem přesvědčen, že bychom neměli zůstávat jenom na té dřeni toho, co chce Evropská unie, ale měli bychom přemýšlet i do budoucna, jak zvýšit tlak na úspornější nakládání se surovinami, které ještě máme k dispozici."

Libor Ambrozek by chtěl, aby materiál ještě letos projednala vláda: "Počítáme s tím, že do konce roku bychom ten materiál předložili vládě k rozhodnutí, kterým směrem se vydat." Je zde ale jeden dosti zásadní problém. Ekologická daňová reforma by - co se týče výnosů - měla být podle ministra Ambrozka neutrální. Jinými slovy, neměla by se zvyšovat celková daňová zátěž. To ovšem znamená, že jiné daně by se musely snížit: "Nemůže to být, jak si představuje ministerstvo financí, že jenom něco zdraží pro lidi a peníze shrábne do státního rozpočtu. Možnosti, jak kompenzovat zvýšení ekologických daní, jsou buď snížení daní z příjmů nebo snížení odvodů v oblasti sociální. Ty jsou v České republice poměrně vysoké. Evropské státy používají různé modely. Ministerstvo práce a sociálních věcí se na tom zatím odmítalo podílet, takže to bude otázka diskuse."

Je ovšem zřejmé, že tento model, tedy vyšší zdanění spotřeby, by postihl především nízkopříjmové skupiny obyvatel a důchodce. Proto je také pravděpodobné, že nezíská velké sympatie u levice. Dá se ale očekávat, že proti samotné ekologické daňové reformě se zvedne odpor i napravo. Zejména vlivné uhelné lobby nebude asi po chuti.