Dne 12. ledna prohlásila Organizace spojených národů, že návrh na závaznou rezoluci ohledně situace v Barmě (dnes Myanma) neprošel v Radě bezpečnosti OSN z důvodu využití práva veta Ruskem a Čínou. Tato rezoluce měla vyzvat vojenskou vládu Barmy, aby propustila všechny politické vězně, začala s všestranným dialogem a ukončila své ozbrojené útoky a porušování lidských práv proti etnickým menšinám.
Česká nezisková organizace Burma Center Prague tímto vyjadřuje své zklamání nad touto skutečností, avšak současně vítá, že většina členů Rady bezpečnosti OSN (Spojené státy americké, Velká Británie, Francie, Belgie, Itálie, Slovensko, Peru, Panama a Ghana) projevila svou podporu demokracii a lidským právům v Barmě. Hlas pouze jediné země s právem veta může zablokovat rozhodnutí všech ostatních členů RB OSN.
Obě země, Rusko a Čína, jsou významnými dodavateli zbraní pro barmskou juntu a snaží se získat barmské zásoby zemního plynu. Burma Center Prague zvláště projevuje své politování nad tím, že kromě těchto dvou zemí, se též Jižní Afrika rozhodla podpořit barmskou diktaturu bez ohledu na svou vlastní minulost.
Návrh rezoluce byl významně podporován bývalým presidentem České republiky, Václavem Havlem, a arcibiskupem Desmondem Tutu, kteří v roce 2005 svou zprávou “Threat to the Peace: A call for the UN Security Council to act in Burma” vyzvali Radu bezpečnosti OSN, aby Barmu zařadila co nejdříve na program jednání a přijala rezoluci týkající se této země. Jedním z vězňů, jejichž propuštění bylo vyžadováno v návrhu rezoluce, je držitelka Nobelovy ceny míru Aun Schan Su Ťij, která v posledních 16 letech strávila v domácím vězení více než 10 let.
Informace o Barmě: Barma, stát v jihovýchodní Asii, oficiální název „Svaz Myanma“, se často objevuje v hledáčku zpravodajství kvůli své vládě, která je jedním z nejtvrdších vojenských režimů na světě. V posledních měsících se situace Barmy podstatně zhoršila. Některé západní země, mezi nimi i Česká republika, usilují o to, aby mezinárodní společenství důkladněji reagovala na současnou situaci v Barmě.
Barmská komunita v České republice spolu s českými a mezinárodními podporovateli Barmy v roce 2006 založila nevládní a neziskovou organizaci Burma Center Prague, o.p.s. (česky: Barmské centrum Praha).
Barmské centrum Praha vítá prohlášení MZV odsuzující zatčení barmských disidentů
Barmské centrum Praha vítá dnešní prohlášení Ministerstva zahraničních věcí, které odsuzuje zatčení barmských aktivistů a podporuje jejich snahy o obnovení demokracie a politického dialogu. Jako organizace reprezentující barmskou komunitu v České republice a její podporovatele, jsme v dopise panu ministrovi Karlu Schwarzenbergu žádali o veřejné prohlášení bezprostředně po událostech v posledních dnech v Rangúnu.
Barmské centrum Praha velmi oceňuje trvalou podporu České republiky demokracii a lidská práva v Barmě.
Prohlášení českého Ministerstva zahraničních věcí najdete na stránkách MZV ČR:
Informace o Barmě: Barma, stát v jihovýchodní Asii, oficiální název „Svaz Myanma“, se často objevuje v hledáčku zpravodajství kvůli své vládě, která je jedním z nejtvrdších vojenských režimů na světě. V posledních měsících se situace Barmy podstatně zhoršila. Některé západní země, mezi nimi i Česká republika, usilují o to, aby mezinárodní společenství důkladněji reagovala na současnou situaci v Barmě.
Barmská komunita v České republice spolu s českými a mezinárodními podporovateli Barmy v roce 2006 založila nevládní a neziskovou organizaci Burma Center Prague, o.p.s. (česky: Barmské centrum Praha).
Děsivý rozsah katastrofy po úderu cyklónu Nargis je důsledkem špatného řízení barmského státu
Organizace Burma Center Prague o.p.s. (Barmské
centrum Praha) chce tímto vyjádřit svůj hluboký zármutek nad děsivými
ztrátami na životech v Barmě po úderu cyklónu Nargis, který zasáhl
několik oblastí v zemi, včetně největšího barmského města Rangúnu a
barmského pobřeží. Barmská komunita a přívrženci Barmy v České
republice soucítí s rodinami obětí.
Organizace vítá rozhodnutí Evropské unie, vlády České republiky i vlád
dalších zemí o okamžitém vyčlenění prostředků na okamžitou pomoc, a
doufá, že barmský režim brzy a bezpodmínečně umožní mezinárodní pomoci vstoupit do země.
Organizace Barmské centrum Praha by v souvislosti s aktuálními
událostmi chtělo upozornit na skutečnost, že při dodržení preventivních
opatření nemusel být počet obětí tak velký. Řada zainteresovaných
mezinárodních subjektů již celá léta upozorňuje, že Barma směřuje
k humanitární krizi, ať již by taková krize nastala postupně a plíživě,
nebo byla vyvolána nějakou katastrofickou událostí. Václav Havel a
arcibiskup Desmond Tutu již v roce 2005 ve své zprávě "Hrozba míru”
poukazovali na skutečnost, že humanitární krize v Barmě je vzhledem
k nekvalitnímu řízení země ze strany vojenské junty nevyhnutelná. Ve
zprávě apelují na Radu bezpečnosti OSN, aby zasáhla. Čína a Rusko však
bohužel pomoc Barmě při hlasování vetovaly.
Organizace Barmské centrum Praha vyzývá mezinárodní společenství, aby
si uvědomilo, že humanitární pomoc nemůže nikdy nahradit řádnou
prevenci. Dopad neštěstí typu tohoto cyklónu lze minimalizovat pouze
v zemi s fungující státní správou. Barmská vláda vkládá zhruba polovinu
rozpočtových prostředků do armády, zatímco do zdravotnictví plynou
pouhá 3%. V demokratickém státě navíc mohou média podávat zprávy o
problémech ještě dříve, než přerostou v kalamity. Pouze v diktátorském
režimu typu barmského se může stát, že opakovaná varování NASA
o blížící se bouři byla ignorována, takže v okamžiku, kdy cyklón
udeřil, se mnoho lidí nacházelo na ostrovech či dokonce na lodích.
Svobodné sdělovací prostředky je byly bývaly mohly varovat.
Za současnou katastrofu proto nese odpovědnost i řada zemí, které
otevřeně podporují barmský režim nebo mu prostě umožňují nadále
praktikovat nehumánní politiku. Organizace Barmské centrum Praha o.p.s.
by chtěla připomenout, že po Šafránové revoluci svět rychle ztratil
zájem o osud barmského obyvatelstva. Mezinárodní společenství se místo
toho spokojilo s ujištěními režimy, který je notoricky známý svými
falešnými sliby již od násilného potlačení mírumilovných protestů
v roce 1988, kdy bylo zabito několik tisíc protestujících. Až v roce
2008 režim vyhlásil referendum konané za nedemokratických podmínek,
které by legalizovalo současné vedení a dodalo mu pečeti trvalosti. I
mnohé demokratické vlády přivítaly referendum a připravovanou ústavu,
které permanentně vyloučí jakoukoli demokratickou opozici v Barmě, jako
krok směrem k demokracii. Evropská unie dlouho nedokázala přitvrdit
sankce proti Barmě a vyvinout tlak na Čínu, Indii, Thajsko a jiné země
podporující barmský režim. Pokud se generálům umožní, aby zemi nadále
špatně spravovali, ignoruje se tím i přetrvávající nebezpečí katastrof.
Organizace Barmské centrum Praha proto apeluje na demokratické země,
aby poskytly tolik potřebnou pomoc trpícímu barmskému obyvatelstvu, a
pomohly zabránit vzniku podobných situací v budoucnu formou všech
dostupných kroků k nastolení změn režimu v Barmě. V opačném případě je
pouze otázkou času, kdy udeří další přírodní katastrofa, vypukne
epidemie nakažlivé nemoci, nastane hladomor nebo se rozhoří ozbrojený
konflikt. Náklady na nápravu škody na straně poskytovatelů mezinárodní
pomoci budou vždy převyšovat náklady na prevenci. Nespočetné případy
lidského utrpení však nebude nikdy možné zcela napravit.
Organizace Burma Center Prague byla založena v roce 2006 barmskou
exilovou komunitou v České republice, aby se zabývala problematikou
Barmy na místní a mezinárodní úrovni. Další informace naleznete na:
www.burma-center.org, nebo kontaktujte: info@burma-center.org.
Vánoce pro Barmu
Burma Center Prague pořádá v Divadelním studiu Řetízek v Praze večer k zamyšlení, ale i prožití pohody, během kterého budou promítány dva dokumentární filmy (v angličtině) – o přesídlování lidí a o nucené a dětské práci. Po zhlédnutí filmů se návštěvníci budou moci zúčastnit diskuze o Barmě a poté následuje fotografická výstava a ochutnávka barmských tradičních jídel. Více informací na www.burma-center.org nebo www.divadlodisk.cz, e-mail: info@burma-center.org.
čas: 21. prosince 2006 od 19:00 hod.
místo: divadelní studio Řetízek, Karlova 26, Praha 1
vstupné: 50 Kč
rezervace vstupenek na disk@divadlodisk.cz nebo na tel. 221 111 086
Informace o Barmě: Barma, stát v jihovýchodní Asii, oficiální název „Svaz Myanma“, se často objevuje v hledáčku zpravodajství kvůli své vládě, která je jedním z nejtvrdších vojenských režimů na světě.
V posledních měsících se situace Barmy podstatně zhoršila. Některé západní země, mezi nimi i Česká republika, usilují o to, aby mezinárodní společenství důkladněji reagovala na současnou situaci v Barmě. Bývalý president České republiky, Václav Havel, a arcibiskup Desmond Tutu svou zprávou “Threat to the Peace: A call for the UN Security Council to act in Burma” vyzvali Radu Bezpečnosti OSN, aby Barmu zařadila co nejdříve na program jednání a přijala rezoluci týkající se této země.
Barmská komunita v České republice spolu s českými a mezinárodními podporovateli Barmy nedávno založila nevládní a neziskovou organizaci Burma Center Prague, o.p.s. (česky: Barmské centrum Praha).
Další informace o uvedené akci a o současné situaci v Barmě můžete získat na:
info@burma-center.org
Václav Havel a biskup Desmond M. Tutu vydávají výzvu k situaci v Barmě
Bývalý český prezident Václav Havel a jihoafrický nositel Nobelovy ceny míru, biskup Desmond M. Tutu, společně vydali výzvu, aby Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci k Barmě a napomohla tak demokratizaci této země, dosud ovládané represivním vojenským režimem. Stalo se tak u příležitosti jedenašedesátých narozenin, které dnes slaví přední barmská disidentka Aun Schan Su Ťij. V současnosti jediná zadržovaná nositelka Nobelovy ceny míru se nachází v domácím vězení.
„Jsme si vědomi, že Barma není jediným žhavým problémem a svět se potýká s mnoha rozmanitými nebezpečími. S nedůsledností mezinárodních postojů však rostou ambice i dalších diktátorských či polodiktátorských režimů a s nimi i jejich pocit beztrestnosti,“ píší Václav Havel a Desmond M. Tutu. Vyzývají proto „celé mezinárodní společenství v čele s Radou bezpečnosti OSN, aby věnovalo situaci v Barmě náležitou pozornost“. Celý text výzvy najdete v příloze.
U příležitosti narozenin barmské disidentky pořádají nevládní organizace na celém světě akce, jež mají upozornit na porušování lidských práv v Barmě a vyzvat, aby situaci v zemi řešila Rada bezpečnosti.
V Praze pořádá společnost Člověk v tísni ve spolupráci s Burma Centre Prague happening „Růže pro Aun Schan Su Ťij a Barmu“, kde červená růže je symbolickým darem k narozeninám pro barmskou disidentku. Zahájení akce proběhne v 15:00 na Václavském náměstí. S projevem vystoupí Cyril Svoboda, ministr zahraničních věcí ČR, Igor Blaževič (Člověk v tísni) a Sabe Soe (Burma Centre Prague). Po půl hodině se skupiny lidí s červenou růží rozejdou před 13 pražských velvyslanectví členských zemí Rady bezpečnosti OSN a předají zástupcům ambasád růži a výzvu Václava Havla a biskupa Desmonda M. Tutu.
Jedná se o následující zastupitelské úřady:
Velvyslanectví Spojených států amerických (Tržiště 15, Praha 1)
Velvyslanectví Francouzské republiky (Velkopřevorské nám. 2, Praha 1)
Velvyslanectví Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (Thunovská 14, Praha 1)
Velvyslanectví Čínské lidové republiky (Pelléova 18, Praha 6)
Velvyslanectví Ruské federace (Nám. Pod Kaštany 1, Praha 6)
Velvyslanectví Dánského království (Maltézské nám. 5, Praha 1)
Velvyslanectví Argentinské republiky (Panská 6, Praha 1)
Velvyslanectví Řecké republiky (Na Ořechovce 19, Praha 6)
Velvyslanectví Japonska (Maltézské nám. 6, Praha 1)
Velvyslanectví Peruánské republiky (Muchova 9, Praha 6)
Velvyslanectví Slovenské republiky (Pod Hradbami 1, Praha 6)
Velvyslanectví Ghanské republiky (V Tišině 4, Praha 6)
Konzulát Konžské republiky (Dukelských hrdinů 34, Praha 7)
Na seznamu se neobjevují dvě členské země Rady bezpečnosti – Katar a Tanzánie, neboť tyto státy v Praze nemají zastoupení.
Zmíněné zastupitelské úřady byly o akci informovány předem. Většina z nich potvrdila, že růži během happeningu převezmou velvyslanci či jejich zástupci, kteří také sdělí pracovníkům společnosti Člověk v tísni stanovisko jejich zemí k požadavku, aby se situaci v Barmě věnovala Rada bezpečnosti OSN.
Více informací poskytne:
Marie Peřinová
Koordinátorka Barmských projektů
Člověk v tísni – společnost při ČT, o.p.s.
Tel: 226 200 462
Mobil: 777 787 975
Nebývá vhodné zmiňovat věk ženy. Přesto chceme právě dnes připomenout, že uplynul rok od oslavy šedesátin vůdkyně barmské opozice paní Aun Schan Su Ťij. Byl to další rok jejího domácího věznění a téměř úplné izolace, byl to další rok pronásledování barmské opozice, další rok potlačování základních lidských svobod, rok opakovaných lží. Kolik dalších let tichého a odhodlaného odporu musí paní Su Ťij a příznivci Národní ligy pro demokracii ještě prožít?
Někdejší anulování výsledků voleb z roku 1990, v nichž opozice jasně zvítězila, bylo porušením mezinárodních pravidel sdílených bez ohledu na kulturní a duchovní zdroje či historické zkušenosti. Přesto s lítostí sledujeme, že mezinárodní instituce v praktické politice stále nedostatečně prosazují ty ideály, od nichž – a začasté s velkým patosem – odvozují svou existenci. Nelze například znovu a znovu podléhat ekonomickým zájmům bez ohledu na stav lidských práv a svobod či přijímat tvrzení o nepřípustnosti zásahu do vnitřních záležitostí. Obstojí v globálně propojeném světě ještě méně, než kdykoli dříve.
Jsme si vědomi, že Barma není jediným žhavým problémem a svět se potýká s mnoha rozmanitými nebezpečími. S nedůsledností mezinárodních postojů však rostou ambice i dalších diktátorských či polodiktátorských režimů a s nimi i jejich pocit beztrestnosti. Vyzýváme proto celé mezinárodní společenství v čele s Radou bezpečnosti OSN, aby věnovalo situaci v Barmě náležitou pozornost a našlo shodu na odsouzení a izolaci vojenské diktatury a vstřícné postoje vůči jejím pronásledovaným obětem.
Stejně jako v minulosti, žádáme nyní Radu bezpečnosti OSN, aby schválila rezoluci, jež sužovanému lidu Barmy poskytne příležitost k opravdové a nezvratné cestě k národnímu usmíření.
Václav Havel and Bishop Desmond M. Tutu
An appeal regarding the situation in Burma
June 19, 2006
It is not normally polite to refer to a woman’s age. However we would like today to remind you that a year has passed since the leader of the Burmese opposition, Aung San Suu Kyi, celebrated her 60th birthday. It was another year of house arrest and almost complete isolation, another year of persecution for the Burmese opposition, another year of suppression of human rights, another year of repeated lies. How many more years of quiet and resolute opposition must Ms. Suu Kyi and the followers of the National League for Democracy endure?
The previous annulling of the results of the 1990 elections, of which the opposition were clear winners, was – by breaching common international rules – carried out without regard to cultural or spiritual resources or historical experience. At the same time we are sorry to observe that international institutions involved in practical politics continue not to advance sufficiently those ideals from which – often with great pathos – they derive their own existence. It is not possible, for instance, to yield again and again to economic interests without regard to human rights and freedoms, or to accept claims that interfering in internal affairs is unacceptable. In a globalised world, such an approach holds up less than at any time in the past.
We are aware that Burma is not today’s only hot issue, and that there are many and varied dangers in the world. But inconsistent international positions lead to a growth in the ambition of other dictatorial or semi-dictatorial regimes, and with it a sense of impunity. Therefore we call on the international community led by the Security Council of the United Nations to pay due attention to the situation in Burma and reach agreement on the condemnation and isolation of military dictatorship, and to adopt an accommodating approach to the victims of its persecution.
As we have done in the past, we call upon the UN Security Council to pass a resolution which offers the beleaguered people of Burma an opportunity for a genuine and irreversible path to national reconciliation.
Růže pro Aun Schan Su Ťij a Barmu
Dne 19. června oslaví vůdkyně barmské opozice a nositelka Nobelovy ceny míru Aun Schan Su Ťij jedenašedesáté narozeniny, a to opět sama ve svém domě. Na konci května 2006 totiž barmská vojenská junta prodloužila její domácí vězení. Společnost Člověk v tísni ve spolupráci s Burma Center Prague proto v tento den uspořádá happening, který připomene osud Su Ťij a vyzve, aby situaci v Barmě, ovládané represivním vojenským režimem, začala řešit Rada bezpečnosti OSN.
Pracovníci společnosti a občané se sejdou na Václavském náměstí a před velvyslanectvími členských států Rady bezpečnosti. Červenou růží jako symbolickým darem pro Su Ťij připomenou zastupitelským úřadům, že kritická situace v oblasti lidských práv v Barmě vyžaduje pomoc mezinárodního společenství.
Program happeningu dne 19. června:
15:00, Václavské náměstí
V 15:00 proběhne oficiální zahájení akce (hlavní fototermín pro novináře). S projevem vystoupí mimo jiné Igor Blaževič, ředitel projektů na podporu lidských práv společnosti Člověk v tísni, a Sabe Soe z Burma Center Prague.
Po projevech se skupiny s velkými papírovými růžemi rozejdou k jednotlivým velvyslanectvím. Václavské náměstí bylo zvoleno nejen jako úvodní shromaždiště demonstrantů, ale také jako náhradní místo za dvě členské země Rady bezpečnosti, jež v Praze nemají zastoupení - Stát Katar a Tanzanskou sjednocenou republiku.
16:00 - 17:30, Velvyslanectví v Praze
Skupiny lidí s papírovými červenými růžemi budou stát před 13 pražskými zastupitelskými úřady zemí, jež jsou členy Rady bezpečnosti OSN. Jedná se o tato velvyslanectví:
Velvyslanectví Spojených států amerických (Tržiště 15, Praha 1)
Velvyslanectví Francouzské republiky (Velkopřevorské nám. 2, Praha 1)
Velvyslanectví Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (Thunovská 14, Praha 1)
Velvyslanectví Čínské lidové republiky (Pelléova 18, Praha 6)
Velvyslanectví Ruské federace (Nám. Pod Kaštany 1, Praha 6)
Velvyslanectví Dánského království (Maltézské nám. 5, Praha 1)
Velvyslanectví Argentinské republiky (Panská 6, Praha 1)
Velvyslanectví Řecké republiky (Na Ořechovce 19, Praha 6)
Velvyslanectví Japonska (Maltézské nám. 6, Praha 1)
Velvyslanectví Peruánské republiky (Muchova 9, Praha 6)
Velvyslanectví Slovenské republiky (Pod Hradbami 1, Praha 6)
Velvyslanectví Ghanské republiky (V Tišině 4, Praha 6)
Konzulát Konžské republiky (Dukelských hrdinů 34, Praha 7)
20:30, Kino Světozor (Vodičkova 41, Praha 1)
Společnost Člověk v tísni promítne ve velkém sále kina Světozor dokumentární film Totální popření, který popisuje porušování lidských práv v Barmě i podíl, jaký na násilnostech mají nadnárodní společnosti. Po skončení filmu proběhne diskuse s pracovníky Člověka v tísni.
Společnost Člověk v tísni informovala velvyslance všech zmíněných zemí o konání happeningu předem a požádala je, aby během něj osobně či v zastoupení převzali růži jako symbol solidarity s Aun Schan Su Ťij a všemi obyvateli Barmy. Zároveň společnost velvyslance vyzvala, aby veřejně sdělili stanovisko svých zemí ke snaze, aby situaci v Barmě řešila Rada bezpečnosti OSN.
Výzva Radě bezpečnosti OSN
Výzva, aby situaci v Barmě řešila Rada bezpečnosti OSN, byla iniciována v loňském roce bývalým českým prezidentem Václavem Havlem a jihoafrickým nositelem Nobelovy ceny míru Desmondem Tutu. Společně zaštítili zprávu „Hrozba míru“ (Threat to the Peace), která detailně popisuje situaci v Barmě a zdůrazňuje, že na základě státních represí, vysokého počtu uprchlíků, produkce drog a dalších problémů je vojenská junta hrozbou nejen pro Barmu, ale pro celý region. Zpráva mimo jiné kritizuje:
1. Zadržování Aun Schan Su Ťij, jediné vězněné nositelky Nobelovy ceny míru na světě.
2. Věznění a mučení oponentů režimu, včetně více než 1100 politických vězňů.
3. Používání zločinu znásilnění jako válečné zbraně.
4. Nucené odvody přes 70 000 dětských vojáků (vyšší počet než v kterékoli jiné armádě na světě).
5. Přinucení nejméně 700 000 uprchlíků k útěku do sousedních zemí.
6. Vytvoření více než půl milionu vnitřních uprchlíků, kteří žijí bez domova v džungli a v horách v pohraničních oblastech Barmy.
7. Vypálení a zničení 2700 vesnic.
8. Přinucení humanitárních organizací, jako je například Globální Fond OSN pro HIV/AIDS, malárii a tuberkulózu, k opuštění Barmy poté, co jim junta bránila vykonávat humanitární práci.
9. Udržování statusu Barmy jako největšího výrobce metamfetaminů v jihovýchodní Asii a následkem toho devastace života jedinců a rodin v celém regionu.
10. Zahájení nové vojenské ofenzívy proti občanům karenské etnické skupiny, při kterém dochází k zabíjení civilistů, včetně dětí, pálení vesnic, znásilňování, mučení a mrzačení.
Na základě těchto zločinů zpráva vyzývá Radu bezpečnosti, aby schválila závaznou rezoluci o Barmě. Rezoluce by měla obsahovat požadavek, aby vojenská vláda spolupracovala s generálním tajemníkem OSN na vytvoření plánu na národní usmíření a ustavení demokraticky zvolené vlády a propustila na svobodu Aun Schan Su Ťij a všechny vězně svědomí. Rezoluce by také požadovala, aby barmská vláda umožnila pracovníkům humanitárních organizací přístup do všech částí země, aby tak mohli poskytnout humanitárním pomoc všem potřebným.
Více informací poskytne:
Marie Peřinová, Člověk v tísni – společnost při ČT, o.p.s.
Tel: 226 200 462, mobil: 777 787 975, Marie.perinova@clovekvtisni.cz
Burma Center PragueHome | Myanmar | Burma Center Prague
vytisknout